Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

O výměně hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu zemí východního a severního křídla NATO v litevském Vilniusu. „Prostřednictvím turecké strany jsme si vyměnili dokumenty a připravujeme nové propuštění válečných zajatců,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci na okraj summitu lídrů zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí.

V reakci na výsledek druhého kola přímých rozhovorů také obvinil Moskvu, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, nikoli o komplexní příměří, a svůj americký protějšek Donalda Trumpa vyzval, aby uvalil na Rusko sankce. „Opravdu očekáváme, že Trump podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ prohlásil ukrajinský lídr.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský k rozhovorům Ukrajiny a Ruska
Zdroj: ČT24

„Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak po jednání uvedl, že ukrajinská strana na schůzce předala té ruské seznam odvlečených dětí. Teď je ale otázka, co dál. Umerov prohlásil, že si obě delegace vyměnily memoranda, která mají být seznamem bodů k prodiskutování a která mají obě strany namířit ke klidu zbraní. Kyjev tvrdí, že si dá zhruba týden na to, aby se s memorandem seznámil. Pak se k němu vyjádří,“ komentoval rokování zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský.

Rusko bezpodmínečné příměří odmítlo

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja v turecké metropoli doplnil, že Rusko myšlenku na bezpodmínečné příměří odmítlo. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve v pondělí.

Zdroj agentury TASS přidal, že pokračování druhého kola se už v pondělí neuskuteční. „Delegace odletí do hlavních měst,“ upozornil s tím, že jedním z témat schůzky byla výměna zajatců.

Nahrávám video
Události: Jednání Moskvy a Kyjeva a ukrajinský útok na ruská letiště
Zdroj: ČT24

Umerov mimo to řekl, že Ukrajina navrhla, aby se další kolo jednání s Ruskem konalo v řádu týdnů. „Navrhujeme ruské straně uspořádat schůzku do konce tohoto měsíce, od 20. do 30. června,“ upřesnil ministr a dodal, že delegace by se měly pokusit dohodnout na schůzce prezidentů obou zemí. O uspořádání takového rusko-ukrajinského summitu, kterého by se mohl zúčastnit také Trump, bude usilovat také Turecko, prohlásil podle agentur tamní prezident Recep Tayyip Erdogan.

Požadavky Kremlu

Moskva podle ruské agentury Interfax předložila Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů. První z nich podle ní zahrnuje zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Druhou variantu Interfax označuje za „balíček", který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci napadené zemi.

Agentura Reuters napsala, že ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů zahrnuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Moskva okupuje, za ruská území. Kreml rovněž žádá podle Reuters o omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

Ukrajinské úřady rovněž tvrdí, že z ukrajinského území bylo ruskými silami násilně odvezeno do Ruska na dvacet tisíc ukrajinských dětí. Kyjev žádá, aby jejich návrat byl součástí případné mírové dohody. Moskva kontruje, že děti byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...