Když se v Rusku dostal k moci Vladimir Putin, byla to naděje, protože dokonale předstíral, že mu jde o vytvoření demokratického státu, uvedl v pořadu Interview ČT24 historik a publicista Alexej Kelin. Za více než dvacet let pak v Rusku vybudoval systém, i za pomoci naivního Západu, v němž se opevnil a kde platí jen síla a násilí, podotýká historik. Kelin v pořadu také hovořil o ruské propagandě a nedostatečné reakci západních zemí na ni.
Kelin soudí, že nyní je ruský vládce v takové situaci, kdy si nemůže dovolit jednak jinak, než jedná. „Protože nemá žádnou možnost – obrazně řečeno – slézt z toho tygra, na kterém sedí.“
Navalného pohřeb podle něj povolil zdánlivě. „On musí lidi zastrašovat, on je velice kluzký,“ podotýká Kelin. Zatýkání tam bude probíhat ještě několik dní nebo dokonce měsíců poté, míní historik. „Je tam systém všude namontovaných kamer s identifikací lidí,“ upozorňuje.
Dříve podle historika fungovalo, když se na Západě zveřejnilo, jaké kroky putinovský režim podniká proti svým oponentům – působilo to prý režimu víc škody než užitku. „Ale v dnešní době už jim o pověst nejde, už ji dávno ztratili, už má málokdo iluze.“
Pozadu v informační válce
Zmínil také různé druhy ruské propagandy. Jednak je to podle Kelina vůči Rusům, kterých žije v bídných podmínkách osmdesát procent mimo velká města, kde nemají internet, jen televizi a rozhlas. V nich se systém snaží pěstovat patriotismus typu ‚máme se sice špatně, ale jsme nositelé hodnot‘, podotýká.
A pak je tu podle Kelina propaganda vůči zahraničí, která je dělaná se znalostí mentality západní společnosti. „Bohužel naše protiofenziva se nekoná, jen se pořád bráníme informační válce a jsme o dva kroky pozadu.“ Publicista soudí, že do toho investujeme jedno dvě procenta toho, kolik investuje Putin.
Kelin se domnívá, že západní politici by si měli uvědomit, co vlastně chtějí. Jestli zastavit „tento banditský systém a zbavit civilizaci tohoto rizika, nebo jestli budeme dál kličkovat a vyhovovat svým voličům, abychom je příliš nepodráždili“.
Podle něho mezi dnešními politiky chybí osobnosti typu, jakou byl bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.
Co může změnit poměry v Rusku
Možnou nápravu poměrů v Rusku vidí v tom, že je potřeba investovat do nových ruských generací, které žijí na Západě. Vychovat tak intelektuální elitu, která by se pak do Ruska vrátila. A zároveň s tím nabídnout těm občanům v Rusku, kteří mají přístup k internetu, systém distančního vzdělávání. „Zatím však chybí někdo, kdo by zafinancoval ajťáky.“
Jako další opatření zmínil například vznik exilové ruské vlády, která by připravila program pro budoucí Rusko a získala podporu od evropských politiků a záruky pomoci. „Je potřeba investovat do nové generace. Efekt by byl za deset dvacet let, do toho se nikomu nechce“.
Historik také uznal, že i současná ruská emigrace na Západě je rozdělená. Jsou mezi nimi jak stoupenci západní demokracie, tak stoupenci Putina. Byl by pro zjištění dat, jak početně jsou rozděleni. Posteskl si, že současná restriktivní opatření Západu dopadají i na prodemokratické ruské studenty v zahraničí.
