V Hongkongu si lidé i přes zákaz připomínají oběti masakru na náměstí Nebeského klidu

Nahrávám video

Hongkongští aktivisté se vzepřeli policejnímu zákazu a přišli do centrálního parku připomenout si 31. výročí krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) čínskou armádou. Protestující prorazili barikády, které vstup do Victoria Parku blokovaly, a se svíčkami v rukou skandovali prodemokratická hesla. Ve čtvrti Mong Kok později vypukly potyčky s policií, která dav rozháněla pepřovým sprejem a zatýkala.

Tradiční vigilii v Hongkongu, který je poloautonomním územím Číny, policie poprvé po 30 letech nepovolila, což vysvětlila obavami z šíření koronaviru. Úřady uvedly, že akci není možné uspořádat, protože by nebyly dodrženy společenské odstupy. Rozhodly tak i přesto, že Hongkong byl nemocí covid-19 zasažen jen minimálně a život ve městě se prakticky úplně vrátil k normálu –⁠ otevřeny jsou školy, pláže, bary i salony krásy.

Organizace, která každoroční vigilii v Hongkongu pořádá, vyzvala občany, aby ve 20:00 místního času (14:00 SELČ) rozsvítili po celém městě svíčky. Předseda organizace navíc prohlásil, že aktivisté se i přes zákaz chystají ve Victoria Parku sejít, aby podpořili demokracii v Číně. Podle agentury AP jich na místo dorazilo několik tisíc. 

Policie opakovaně přehrávala z megafonů varování, že shromáždění je nepovolené, lidem ale ve vstupu do Victoria Parku nijak nebránila. Ve městě bylo nasazeno na tři tisíce příslušníků pořádkových jednotek. Ti ale nakonec zasáhli pouze ve čtvrti Mong Kok na poloostrově Kowloon, kde aktivisté blokovali silnici. Zatčeni tam byli čtyři lidé, uvedl list South China Morning Post.

Nahrávám video

Události z náměstí Nebeského klidu jsou v Číně stále tabu

Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. O demonstracích se však dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno.

„Čínská vláda chce, abychom všichni zapomněli, co se před 31 lety stalo. Tato vláda sama ale celému světu připomíná, že se nezměnila. Je to stejná vláda jako ta, která před 31 lety potlačila pokojné demonstrace,“ řekl agentuře AP bývalý studentský vůdce Wu-er Kchaj-si, který byl po zásahu na náměstí Tchien-an-men druhým na seznamu nejhledanějších osob sestaveném čínskou vládou. Nyní žije na Tchaj-wanu.

Pevninská Čína jakékoli připomínky zásahu bezpečnostních sil ze 4. června 1989 proti demonstrantům znemožňuje. Náměstí Tchien-an-men ve čtvrtek střežila policie a obrněná vozidla. Řada čínských disidentů uvedla, že i letos nad nimi úřady před výročím zpřísnily dohled. Některé z nich úřady umístily do domácího vězení a odstřihly je od spojení s okolním světem, sdělily organizace pro lidská práva.

Hongkongský parlament navzdory protestu schválil zákon o hanobení čínské hymny

Hongkong je tak podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové jediným místem v Číně, kde se oběti brutálního zásahu z roku 1989 připomínají. Dříve během dne si výročí minutou ticha připomenuli před zahájením debaty také hongkongští poslanci prosazující demokracii. Před sebou měli cedulky s nápisem „Nezapomeňte na 4. červen, srdce lidí nezemřou“.

Poté parlament schválil zákon, který urážky čínské státní hymny kvalifikuje jako trestný čin. Tomu, kdo nebude hymně známé jako Pochod dobrovolníků projevovat náležitý respekt, hrozí podle zákona až tříletý trest vězení a pokuta do výše 50 tisíc hongkongských dolarů (159 tisíc korun). 

Pro přijetí zákona se vyslovilo 41 hongkongských zákonodárců, proti byl jeden. Opozice se rozhodla hlasování bojkotovat.

Jednání zkomplikoval protest prodemokratických poslanců, během kterého jeden z nich do sálu vhodil lahev s páchnoucí tekutinou. Podle kritiků je schválení sporného zákona další známkou sílící nadvlády Pekingu nad autonomním Hongkongem, který přešel pod čínskou správu v roce 1997.

Projednávání zákona bylo přerušeno poté, co jeden poslanec do místnosti vhodil lahev s páchnoucí tekutinou
Zdroj: ČTK/AP/Vincent Yu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...