Do druhého kola chilských prezidentských voleb postupují Jaraová a Kast

Nahrávám video

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

„Věřím, že dialog, respekt a láska k Chile převáží nad jakýmikoli rozdíly,“ uvedl končící prezident země Gabriel Boric, když pogratuloval oběma úspěšným kandidátům, jejichž politické programy se od sebe výrazně liší.

Jedenapadesátiletou Jaraovou favorizovaly i předvolební průzkumy, které se naposledy směly zveřejňovat 1. listopadu. Členka komunistické strany Jaraová je exministryní práce a sociálních věcí v kabinetu nynějšího prezidenta Borice. Ten se v březnu 2022 stal v šestatřiceti letech nejmladší hlavou státu v historii země a podruhé v řadě kandidovat nemůže. O prezidentský úřad se celkem ucházelo osm kandidátů.

Mezi řadou pravicových zájemců o úřad se v průzkumech nejvýše objevoval právě devětapadesátiletý právník Kast. Ten se o prezidentský mandát uchází už potřetí, média jej označují za krajně pravicového politika. V posledním roce však svou rétoriku zmírnil.

Podpora protikandidáta

Vyřadit Kasta ze souboje o nejvyšší úřad mohl dle médií devětačtyřicetiletý poslanec Johannes Kaiser, lídr Národní libertariánské strany (PNL), která je rovněž označována za krajně pravicovou.

Klíčoví budou pro druhé kolo voliči, kteří podpořili Franca Parisiho. Ten se se skoro dvaceti procenty hlasů umístil na třetím místě. Parisi, který je šéfem Strany lidí označované za populistickou, odmítl některého ze dvou postupujících soupeřů podpořit. Kastovi dle agentur vyjádřili podporu další dva pravicoví kandidáti – Johannes Kaiser a Evelyn Mattheiová. Společně tito tři kandidáti získali v prvním kole polovinu všech hlasů.

Kaiser i Kast jsou potomky německých imigrantů, oba v kampani slíbili tvrdý postup vůči nelegálním přistěhovalcům – včetně deportací. Toto téma spolu s nárůstem kriminality dominovalo volební kampani, velká část Chilanů si totiž spojuje zvýšenou kriminalitu právě s nelegální migraci. V téměř dvacetimilionovém Chile žije na 1,9 milionu cizinců, z nichž zhruba každý pátý je podle odhadů v zemi nelegálně. Chile nicméně patří k nejbezpečnějším zemím Latinské Ameriky, v posledních letech tam však kriminalita roste.

Kast i Kaiser se staví shovívavě k diktatuře Augusta Pinocheta (1973 až 1990), která dodnes rozděluje chilskou společnost. Mnozí Pinocheta oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu země před komunismem. Během Pinochetova režimu byly ale popraveny či zmizely přes tři tisíce lidí, další tisíce jeho oponentů byly mučeny.

Téměř 16 milionů voličů rozhodovalo i o novém složení Sněmovny poslankyň a poslanců a poloviny horní komory parlamentu. Volební místnosti se uzavřely v neděli v 18:00 místního času (22:00 SEČ). Parisiho Strana lidí bude mít klíčovou roli právě i v nové poslanecké sněmovně. Po sečtení skoro sta procent okrsků jí propočty přisuzují čtrnáct mandátů. Vládní levicové strany získaly v zákonodárné komoře, která má 155 křesel, 64 mandátů, zatímco pravicové a krajně pravicové strany 76 poslanců .

Povinná volební účast

Ve volbách v Chile byla po třinácti letech opět volební účast povinná a voličům starším osmnácti let hrozí pokuty až 105 tisíc chilských pesos (asi 2300 korun), pokud volit nešli. Výjimky měli nemocní, invalidé či lidé žijící dlouhodobě v zahraničí, kteří ale museli doručit policii příslušné potvrzení.

Hlasovat nemuseli ani ti, co bydlí víc než dvě stě kilometrů od svého volebního obvodu. Ti ovšem museli v den voleb požádat o potvrzení na příslušných webových stránkách, s nímž pak museli osobně na policejní stanici v místě pobytu. Pak měli dostat potvrzení, které poslouží jako případný důkaz u soudu a umožní vyhnout se pokutě. Podle deníku El País se tvořily dlouhé fronty před policejními stanicemi a webové stránky pro žádosti o kód zkolabovaly.

Mezi voliči v Chile je podle agentury AP i přes 800 tisíc imigrantů, kteří mají v zemi povolený pobyt na pět a více let. Jejich volební účast ale není povinná. Průzkumy ukazují, že tito voliči spíše dávají přednost pravici, jelikož velká část z nich pochází z Venezuely, odkud utekli před autoritářským levicovým režimem. Někteří imigranti se ale podle AP ze solidarity k ostatním uprchlíkům zdráhali volit pravicového kandidáta – Kasta či Kaisera, kteří v kampani slíbili, že všechny ilegální imigranty deportují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...