V Británii v pondělí odpoledne po více než měsíci skončil proces výběru nového předsedy vládní Konzervativní strany, který se automaticky stane premiérem. Jeho jméno se veřejnost dozví v úterý ráno, funkci převezme ve středu. Nástupce Theresy Mayové, která na počátku června v čele strany skončila kvůli neúspěchu své brexitové strategie, se stane buď ministr zahraničí Jeremy Hunt, nebo jeho předchůdce ve funkci Boris Johnson.
Za favorita klání je od počátku považován bývalý londýnský starosta Johnson, který byl jednou z hlavních tváří kampaně za brexit před referendem v roce 2016. Mezi ním a Huntem vybíralo prostřednictvím korespondenčního hlasování v uplynulých týdnech budoucího šéfa strany a předsedu vlády asi 160 tisíc řadových straníků.
Server The Idependent upozornil, že o příštím britském premiérovi tak vlastně rozhodovalo pouhých 0,34 procenta oprávněných voličů.
Nový předseda Konzervativní strany se ve středu ujme i funkce předsedy vlády. Dosavadní premiérka Theresa Mayová se ještě zúčastní svých posledních parlamentních interpelací a následně podá v Buckinghamském paláci do rukou královny Alžběty II. demisi. Panovnice vzápětí pověří sestavením vlády vítěze současného klání, který začne vybírat členy kabinetu.
Tři demise
Ten se pravděpodobně obmění. Už tři ministři totiž ohlásili, že nechtějí být ve vládě vedené Johnsonem. Jedním z nich je ministr financí Philip Hammond, který své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tak učiní dříve, než ho podle něj odvolá pravděpodobný příští premiér. Hammond nesouhlasí s odchodem své země z Evropské unie bez dohody, což Johnson nevylučuje.
Očekává se, že nový premiér ve středu pronese první projev ve funkci a večer oznámí první jména některých nových členů kabinetu. Od čtvrtka budou mít poslanci Dolní sněmovny letní přestávku a do svých lavic se vrátí až 3. září.
Brexitový pat
Hlavním úkolem nového premiéra bude najít řešení patové situace, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Johnson i Hunt chtějí znovu zahájit jednání o brexitové dohodě s Unií. Spekuluje se o tom, že by nový premiér mohl v pátek odletět do Bruselu ve snaze restartovat rozhovory. Brusel to však odmítá.
Oba uchazeči o post britského premiéra navíc minulý týden odmítli takzvanou irskou pojistku, jejímž cílem je zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. EU v minulosti opakovaně uvedla, že na dojednané pojistce trvá. Obává se, že pokud se na hranici objeví celníci, vypukne násilí mezi katolickými republikány a anglikánskými unionisty.
Kandidáti na post lídra vládní strany se liší především v pohledu na odchod země z EU bez dohody. Oba jej považují za krajní scénář, po kterém by sáhli v případě ztroskotání jednání s Bruselem, Johnson nicméně tvrdí, že není třeba mít z neřízeného odchodu z EU přehnané obavy, a mírní strach z jeho negativních dopadů.
„Boris Johnson si je dlouhodobě vědom toho, že vystoupit bez dohody by pro Británii bylo poškozující. Zdůrazňuje, že Británie zejména potřebuje přechodné období, aby v době, kdy bude jednat o dlouhodobé obchodní dohodě, byla krytá nějakým ustanovením, zejména o nulových clech a bariérách pro obchod. Aby to období, kdy se bude jednat, bylo překlenuto dobou, kdy britský byznys nebude zcela odstřihnut od Evropské unie,“ uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.
Odstoupil náměstek ministra zahraničí
Ještě před výměnou předsedy vlády rezignoval náměstek ministra zahraničí Alan Duncan. Ten je považován za stoupence setrvání Británie v EU a proti Johnsonovi vznesl výhrady kvůli případu bývalého britského velvyslance v USA Kima Darrocha. Johnson ho podle něj nepodpořil, a přispěl tak k jeho odchodu z funkce. Uniklé velvyslancovy depeše se vyjadřovaly nelichotivě o současné americké administrativě a vyvolaly mezi USA a Británií spor.
The Telegraph o Duncanově rezignaci hovoří jako o první z očekávaných dvanácti. Úmysl odejít z vlády má podle deníku i ministr spravedlnosti David Gauke. Podle serveru BBC je pro něj nepřijatelný odchod Británie z EU bez dohody, což Johnson nevyloučil.
