V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.

Osmana Hadiho minulý týden postřelili maskovaní útočníci, když vycházel z mešity v Dháce. V kritickém stavu byl převezen do nemocnice v Singapuru, kde ve čtvrtek svým zraněním podlehl. Útok na Hadiho se odehrál den poté, co bangladéšské úřady oznámily termín prvních voleb od loňských protestů. Hadi do nich chtěl jít jako nezávislý kandidát.

Když se rozšířila zpráva o jeho smrti, začaly se stovky jeho stoupenců scházet na hlavním náměstí v Dháce. Demonstranti později začali ničit redakce předních bangladéšských deníků The Daily Star a Prothom Alo, a jednu z budov zapálili, informoval zpravodajský server BBC News. Na místě zasahovali vojáci a hasiči, kteří zachraňovali novináře uvězněné uvnitř budovy.

Dvaatřicetiletý Hadi byl vůdcem studentské protestní skupiny a otevřeným kritikem sousední Indie, kde bývalá premiérka Vadžídová zůstává v dobrovolném exilu. Bangladéšské politické strany vyjádřily soustrast s jeho úmrtím a vyzvaly prozatímní vládu, aby se postarala o dopadení pachatelů a postavila je před soud.

Nositel Nobelovy ceny míru Muhammad Júnus, který vede prozatímní vládu, označil Hadiho smrt za „nenahraditelnou ztrátu pro národ“. „Cestu země k demokracii nejde zastavit strachem, terorem nebo krveprolitím,“ řekl ve čtvrtek v televizním projevu. Vyšetřování útoku na Hadiho pokračuje a policie v souvislosti se střelbou zadržela několik lidí.

Šajch Hasína Vadžídová uprchla do Indie 5. srpna 2024 po týdnech studenty vedených protestů, čímž skončilo patnáct let stále více autoritářské vlády. V listopadu 2025 byla v nepřítomnosti odsouzena k trestu smrti za zločiny proti lidskosti poté, co byla shledána vinnou, že povolila použití smrtící síly proti demonstrantům. Během nepokojů bylo zabito 1400 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...