„Už stačilo,“ odmítl grónský premiér Trumpova slova o anexi

Nahrávám video

Grónský premiér Múte Egede kritizoval návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly anektovat Grónsko. Šéf Bílého domu tvrdí, že dánský ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Grónsko si ale v úterý zvolilo nový parlament a v něm strany, které podporují dříve či později nezávislost. Egede svolal schůzku s ostatními lídry, aby přichystali ostřejší reakci na Trumpovy výroky.

Trump po čtvrteční schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem opět mluvil o anexi Grónska. „Myslím, že k tomu dojde,“ prohlásil americký prezident. V této souvislosti rovněž oznámil, že jeho země plánuje nakoupit 48 ledoborců.

Spojené státy podle něj ostrov potřebují kvůli bezpečnosti. „Celá tato oblast je stále více důležitá, a to z mnoha důvodů. Víte, cesty odtud vedou přímo do Asie, do Ruska, jsou tam všude lodě a my musíme mít ochranu... Musíme to udělat. Opravdu to potřebujeme kvůli národní bezpečnosti,“ uvedl Trump.

„Já si stále optimisticky myslím, že to je spíš otázka vyjednávací strategie než zcela nekontrolovatelného anexionismu. Stále věřím v dohodu mezi všemi stranami. Anexe by do vztahu mezi Evropou a Spojenými státy přinesla velice negativní projev,“ reagoval na nejnovější výroky šéfa Bílého domu Martin Palouš z Floridské mezinárodní univerzity.

K moci míří opozice

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen ve středu prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti. „Možný budoucí premiér je také hlasitým kritikem Donalda Trumpa. Američané se podle něj snažili volby do poslední chvíle ovlivnit,“ upozornila zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

V tlaku ze strany Bílého Domu Gróňané vidí i příležitost k získání nezávislosti na Dánsku, byť v úterních předčasných parlamentních volbách nejvíc hlasů obdrželi opoziční Demokraté, kteří si přejí – stejně jako dosavadní vláda – přistupovat k tomuto procesu spíše opatrně.

Tvrdé „ne“

Trumpovo prohlášení nenechal bez odezvy ani končící grónský premiér Egede. Na svém Facebooku ihned oznámil, že svolal lídry stran, aby jasně vyjádřili ostřejší odmítavý postoj k americkému prezidentovi. „Tentokrát musíme zostřit naše odmítnutí Trumpa. Nesmí se s námi nadále zacházet neuctivě. Už toho bylo dost,“ zdůraznil předseda vlády.

Trump dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe za strany severního Atlantiku a Arktidy. Nuuk i Kodaň opakovaně veřejně odmítají Trumpovy výroky o jeho záměru Grónsko získat.

Na cestě k nezávislosti

Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. O otázkách sebeurčení se v Grónsku často diskutuje i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutovalo se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Dánsko ostrovní ekonomice také poskytuje kolem jedné miliardy dolarů (asi 23 miliard korun) ročně, což je jeden z důvodů, proč část obyvatel neusiluje o rychlou nezávislost. Mají totiž obavy, že by to vedlo k výraznému snížení životní úrovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...