USA se snaží získat zpět afghánskou základnu Bagrám, řekl Trump

Nahrávám video

Spojené státy chtějí získat zpět leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu, řekl prezident Donald Trump. Americké jednotky ji opustily v roce 2021 při definitivním stažení ze země. Podle Trumpa se ji USA snaží získat od Talibanu výměnou za „některé věci“. O co konkrétně jde, ale nespecifikoval. Základna má podle šéfa Bílého domu strategickou polohu vůči Číně. Zástupce afghánské diplomacie však možnost americké přítomnosti v zemi odmítl.

Původně sovětská letecká základna, která leží asi hodinu od Kábulu, byla po útocích z 11. září 2001 hlavním zázemím amerických sil v Afghánistánu, a to až do jejich úplného stažení v roce 2021. Po dvacetileté americké intervenci moc v zemi opět převzalo islamistické hnutí Taliban. Washington jeho vládu neuznává, připomíná agentura Reuters.

„Dali jsme ji (Talibanu) zadarmo. Snažíme se ji získat zpět,“ řekl Trump během čtvrteční společné tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem o základně v Bagrámu. „Jedním z důvodů, proč chceme základnu získat zpátky, je to, že se nachází jen hodinu od místa, kde Čína vyrábí jaderné zbraně. Chceme tu základnu zpět,“ zdůraznil. Agentura AP připomíná, že Washington považuje Čínu za svého největšího ekonomického a vojenského konkurenta.

Taliban to vyloučil

Kábul však není ochoten k takovému kroku přistoupit. „Afghánistán a Spojené státy musí spolupracovat, (...) ovšem aniž by Spojené státy udržovaly jakoukoli vojenskou přítomnost v jakékoli části Afghánistánu,“ uvedl představitel tamního ministerstva zahraničí kontrolovaného Talibanem Zakir Jalal v příspěvku na síti X. Obě země by mohly navázat ekonomické a politické vztahy na základě vzájemného respektu a společných zájmů, dodal.

AP ale podotýká, že Taliban, který se potýká s hlubokou ekonomickou krizí, mezinárodní izolací, vnitřními rozpory a konkurenčními ozbrojenými skupinami, by mohl být ochoten návrat americké armády umožnit. „Snažíme se ji (základnu) získat zpět, protože oni od nás něco potřebují,“ prohlásil šéf Bílého domu bez dalších podrobností.

Zástupci USA v sobotu jednali s afgánskými orgány o propuštění Američanů zadržovaných v zemi v rámci snahy o osvobození občanů neprávem zadržovaných v zahraničí. Zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro záležitosti rukojmí Adam Boehler a bývalý zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmaj Chalilzad se tak setkali s ministrem zahraničí Amirem Chanem Muttákím.

Trump tlačí na zisk základny už měsíce, píše CNN

Podle CNN americký prezident na znovuzískání strategické základny tlačí již měsíce. Zákulisně pověřil své poradce pro národní bezpečnost, aby se pokusili najít cestu, jak Bagrám získat zpět, sdělily serveru tři zdroje obeznámené se záležitostí. Podle nich se první zmínka o takové možnosti objevila nejpozději v březnu.

Bílý dům však podle AP oficiálně neodpověděl na otázku, zda někdo z jeho zástupců nebo někdo z představitelů Pentagonu pracuje na plánech týkajících se opětovného získání základny či zda Spojené státy vedou nějaká přímá nebo nepřímá jednání s Talibanem ohledně Bagrámu.

Trumpova administrativa věří, že kontrolu nad základnou je nutné získat hlavně kvůli monitorování Číny, jejíž hranice jsou vzdálené méně než osm set kilometrů, ale také k získání přístupu k vzácným zeminám a těžbě v Afghánistánu či k zisku zázemí k vytvoření protiteroristického útvaru zaměřeného na boj proti teroristické organizaci Islámský stát a případně také k opětovnému otevření diplomatického zařízení, uvedly zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...