USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.

Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví, na která se Reuters odvolává, budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO.

„Nemáme žádné plány účastnit se jako pozorovatelé a nemáme plán na návrat,“ řekl agentuře vysoce postavený činitel ministerstva zdravotnictví. USA podle něj chtějí při řešení například epidemií v budoucnu spolupracovat raději přímo s postiženými státy.

Trump kvůli postupu organizace v době covidu-19, a také kvůli podle něj příliš velké náklonnosti WHO k Číně, odchod poprvé oznámil už v roce 2020 poté, co předtím rozhodl pozastavit americké financování.

Členství USA mělo skončit 6. července 2021, rozhodnutí však jako jeden z prvních kroků zrušil Trumpův nástupce v Bílém domě Joe Biden. USA poté pokračovaly ve financování této organizace, do jejíhož rozpočtu odváděly zdaleka největší objem prostředků ze všech zemí.

Po svém loňském návratu do Bílého domu Trump, také jako jedno z prvních rozhodnutí, Bidenův příkaz neodcházet revokoval s tím, že USA ve srovnání s jinými zeměmi platily nespravedlivě vysokou částku.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci loni v květnu řekl, že WHO a její členské státy musí činit obtížná rozhodnutí ohledně priorit vzhledem k navrhovanému 21procentnímu snížení rozpočtu pro období 2026/2027 na 4,2 miliardy dolarů (přibližně 87,4 miliardy korun). WHO oznámila opatření na zefektivnění svého provozu a propuštění 25 procent pracovníků.

Mohou USA opravdu odejít?

Podle amerického veřejnoprávního zpravodajství NPR ale není jisté, jestli Spojené státy opustily WHO úplně – z pravidel této organizace totiž vyplývá, že se to vlastně ještě nestalo. Stejně události interpretuje také odborný web STAT News, který se věnuje zejména americké medicíně.

Úředníci WHO totiž poukazují na fakt, že pro vystoupení z organizace musí být splněné dvě podmínky. První z nich je roční výpovědní lhůta, tu USA splnily 22. ledna 2026, tedy rok po oznámení.

Potenciální problém je ukrytý v druhém kritériu. Aby mohly USA vystoupit, musí totiž zaplatit všechny dlužné příspěvky. A to není úplně malá částka: 278 milionů dolarů za období 2024–2025.

USA tyto částky nezaplatily a ani to nemají v plánu. „Spojené státy nebudou před svým vystoupením hradit žádné platby WHO,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení pro NPR. „Náklady, které americkým daňovým poplatníkům a americké ekonomice vznikly v důsledku selhání WHO během pandemie covidu – a od té doby –, jsou už tak příliš vysoké.“

„Připomíná to velmi, velmi veřejný a chaotický rozvod,“ uvedl pro NPR profesor globálního zdravotního práva na Georgetown University a ředitel Centra WHO pro národní a globální zdravotní právo Lawrence Gostin. „Muž říká: ‚Ne, nebudu ti platit žádné peníze a už nejsme manželé.‘ A žena říká: ‚Ne, nemůžeš být rozvedený, dokud mi nezaplatíš.‘“

Podle WHO je nyní na členských státech WHO, aby se rozhodly, jestli a případně kdy by mělo rozhodnutí USA začít platit. A také, jestli má, či nemá doplácet. Toto téma by zástupci zbylých 193 členských zemí WHO měli začít řešit v únoru a pak definitivně na světovém zasedání.

V polovině ledna komentoval situaci generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus na tiskové konferenci. „Doufám, že USA přehodnotí své rozhodnutí a znovu se připojí,“ řekl. „Nejde o peníze. Peníze se dají upravit. Jde o spolupráci.“ Podle něj bylo toto rozhodnutí USA špatné, protože dělá svět i Spojené státy méně bezpečným místem – nemoci se totiž neohlížejí na státní hranice. „Opravdu to není správné rozhodnutí. Chci to říci bez obalu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...