USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.

Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví, na která se Reuters odvolává, budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO.

„Nemáme žádné plány účastnit se jako pozorovatelé a nemáme plán na návrat,“ řekl agentuře vysoce postavený činitel ministerstva zdravotnictví. USA podle něj chtějí při řešení například epidemií v budoucnu spolupracovat raději přímo s postiženými státy.

Trump kvůli postupu organizace v době covidu-19, a také kvůli podle něj příliš velké náklonnosti WHO k Číně, odchod poprvé oznámil už v roce 2020 poté, co předtím rozhodl pozastavit americké financování.

Členství USA mělo skončit 6. července 2021, rozhodnutí však jako jeden z prvních kroků zrušil Trumpův nástupce v Bílém domě Joe Biden. USA poté pokračovaly ve financování této organizace, do jejíhož rozpočtu odváděly zdaleka největší objem prostředků ze všech zemí.

Po svém loňském návratu do Bílého domu Trump, také jako jedno z prvních rozhodnutí, Bidenův příkaz neodcházet revokoval s tím, že USA ve srovnání s jinými zeměmi platily nespravedlivě vysokou částku.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci loni v květnu řekl, že WHO a její členské státy musí činit obtížná rozhodnutí ohledně priorit vzhledem k navrhovanému 21procentnímu snížení rozpočtu pro období 2026/2027 na 4,2 miliardy dolarů (přibližně 87,4 miliardy korun). WHO oznámila opatření na zefektivnění svého provozu a propuštění 25 procent pracovníků.

Mohou USA opravdu odejít?

Podle amerického veřejnoprávního zpravodajství NPR ale není jisté, jestli Spojené státy opustily WHO úplně – z pravidel této organizace totiž vyplývá, že se to vlastně ještě nestalo. Stejně události interpretuje také odborný web STAT News, který se věnuje zejména americké medicíně.

Úředníci WHO totiž poukazují na fakt, že pro vystoupení z organizace musí být splněné dvě podmínky. První z nich je roční výpovědní lhůta, tu USA splnily 22. ledna 2026, tedy rok po oznámení.

Potenciální problém je ukrytý v druhém kritériu. Aby mohly USA vystoupit, musí totiž zaplatit všechny dlužné příspěvky. A to není úplně malá částka: 278 milionů dolarů za období 2024–2025.

USA tyto částky nezaplatily a ani to nemají v plánu. „Spojené státy nebudou před svým vystoupením hradit žádné platby WHO,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení pro NPR. „Náklady, které americkým daňovým poplatníkům a americké ekonomice vznikly v důsledku selhání WHO během pandemie covidu – a od té doby –, jsou už tak příliš vysoké.“

„Připomíná to velmi, velmi veřejný a chaotický rozvod,“ uvedl pro NPR profesor globálního zdravotního práva na Georgetown University a ředitel Centra WHO pro národní a globální zdravotní právo Lawrence Gostin. „Muž říká: ‚Ne, nebudu ti platit žádné peníze a už nejsme manželé.‘ A žena říká: ‚Ne, nemůžeš být rozvedený, dokud mi nezaplatíš.‘“

Podle WHO je nyní na členských státech WHO, aby se rozhodly, jestli a případně kdy by mělo rozhodnutí USA začít platit. A také, jestli má, či nemá doplácet. Toto téma by zástupci zbylých 193 členských zemí WHO měli začít řešit v únoru a pak definitivně na světovém zasedání.

V polovině ledna komentoval situaci generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus na tiskové konferenci. „Doufám, že USA přehodnotí své rozhodnutí a znovu se připojí,“ řekl. „Nejde o peníze. Peníze se dají upravit. Jde o spolupráci.“ Podle něj bylo toto rozhodnutí USA špatné, protože dělá svět i Spojené státy méně bezpečným místem – nemoci se totiž neohlížejí na státní hranice. „Opravdu to není správné rozhodnutí. Chci to říci bez obalu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 20 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...