Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.

„Děláme obrovský pokrok v pomoci stabilizovat a obnovit Venezuelu. Debatovalo se o řadě témat včetně ropy, nerostných surovin, obchodu a samozřejmě národní bezpečnosti,“ napsal Trump na své síti. Poznamenal, že partnerství mezi USA a Venezuelou bude velkolepé pro všechny. „Venezuela bude brzy opět skvělá a prosperující, a to možná více než kdykoli dříve!“ dodal.

Podle Rodríguezové byl hovor dlouhý a produktivní a týkal se vzájemné agendy, ze které budou mít užitek obě země.

Rodríguezová se stala prozatímní prezidentkou poté, co americké komando na začátku tohoto měsíce při vojenském útoku na Venezuelu uneslo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu do USA. Od Rodríguezové, která byla za Madura viceprezidentkou, nyní Washington požaduje poslušnost, jinak hrozí dalším úderem. Podle dřívějšího Trumpova prohlášení zatím není k dalšímu útoku důvod.

Senát odmítl rezoluci zabraňující dalším útokům na Venezuelu

V Kongresu mezitím demokraté navrhli rezoluci, která by Trumpovi v dalším útoku na Venezuelu zabránila. Trumpovi republikáni ji ale v Senátu zablokovali, ačkoli trojice republikánských senátorů ji i přes prezidentovu kritiku podpořila.

Ve středečním hlasování ve 100členném Senátu se pro odmítnutí rezoluce vyslovilo 50 republikánů, naopak 50 zákonodárců ji podpořilo, rozhodující hlas proto udělil viceprezident JD Vance, který je z titulu své funkce předsedou této kongresové komory. Viceprezident do hlasování zasahuje jen tehdy, pokud je výsledek nerozhodný.

Reuters napsal, že rezoluce by i v případě senátní většiny neměla naději uspět, protože by ji musel podepsat Trump. K hlasování pak agentura poznamenala, že ukázalo, že prezident dokáže nadále kontrolovat značnou část republikánského tábora v Kongresu.

První americký prodej venezuelské ropy

Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil, že Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Dodal, že na využití získaných peněz dohlédne on sám, protože se chce ujistit, že z nich bude mít užitek lid obou zemí, tedy Venezuely i Spojených států.

Podle zdroje Reuters jsou peníze z prvního prodeje ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun) na bankovních účtech kontrolovaných americkou vládou. Další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.

Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě, kvůli zanedbaným investicím za vlády prezidenta Nicoláse Madura a jeho předchůdce Huga Cháveze ale těží výrazně méně než v 70. až 90. letech. Tehdy těžila až 3,5 milionu barelů denně, odhady za loňský rok se pohybují kolem 900 tisíc barelů denně. Na vytěžení 30 až 50 milionů barelů ropy země tedy potřebuje zhruba 30 až 50 dnů, pokud se neberou v úvahu dopady americké blokády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...