Válku mezi Izraelem a Hamásem, kterou před měsícem zahájilo palestinské teroristické hnutí útokem na židovský stát, s napětím sleduje i Ukrajina. Někteří její spojenci už teď dělí vojenskou pomoc mezi ni a právě Izrael. Konkrétně se tak děje ve Spojených státech, a to i navzdory opakovaným ujištěním z Washingtonu, že podpora Kyjevu je neutuchající.
„Samozřejmě, že Rusko chápe, že se teď pozornost přesouvá z Ukrajiny na Blízký východ. Samozřejmě, že Rusko má z této války velkou radost,“ komentoval nedávno konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko sází na to, že na Západě zesílí hlasy volající po pokusech o smíření s Ruskem, po jednání alespoň o příměří, o zakolíkování statu quo. To je to, o co Rusko usiluje a co by bylo ruským vítězstvím,“ nastínila Petra Procházková z Deníku N, jak by Rusko mohlo ze současné situace profitovat.
Američtí republikáni ve Sněmovně reprezentantů už odmítli propojit pomoc pro Izrael a Ukrajinu. Peníze pro Kyjev blokují, zatímco Izraeli chtějí poslat podporu v přepočtu za více než 330 miliard korun.
Nový předseda americké sněmovny chce samostatný balík pro Izrael
Americký prezident Joe Biden a mnozí senátoři tento návrh chtějí odmítnout právě proto, že na Ukrajinu zapomíná. Kyjevu prozatím vyčlenili alespoň střely do systémů HIMARS a další vybavení z armádních zásob. „Hamás a Putin představují jiné hrozby, ale v jedné věci jsou si podobní: chtějí zcela vyhladit sousední demokracii,“ prohlásil před časem prezident Biden.
Samostatný balík pro Izrael prosazuje nový předseda republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Mike Johnson. Na souběžné dodatečné pomoci Kyjevu trvá nejen Bidenova vláda, ale i většina Demokratické strany v Senátu a rovněž někteří republikánští senátoři. Bílý dům chce do balíku zahrnout i další položky včetně humanitární podpory Pásma Gazy.
Prezident minulý měsíc navrhl uvolnit pro Izrael asi jedenáct miliard dolarů a pro Ukrajinu více než 61 miliard. Zároveň avizoval, že Johnsonův návrh by v případě schválení v Kongresu vetoval.
Bidenova administrativa už v září požadovala vyčlenění dodatečných 24 miliard dolarů a varuje, že Ukrajina bez americké pomoci nebude na bojišti úspěšná. Ministerstvo obrany minulý týden podle reportérky webu Politico uvedlo, že mu na dodávky vojenského materiálu zbývá něco přes pět miliard dolarů.
Borrell: Pokud prohraje Ukrajina, prohrajeme i my
Na vytrvalé podpoře Ukrajiny zatím trvají třeba představitelé Velké Británie a Evropské unie. Té ale hrozí, že další finanční balík neprosadí, protože ho zablokuje Maďarsko a Slovensko.
„Pokud prohraje Ukrajina, prohrajeme i my. Musíme udržet soulad a jednotu v podpoře Ukrajiny. Jsme pro ni tím největším dodavatelem pomoci – my, a ne Spojené státy,“ zdůraznil nejvyšší představitel unijní diplomacie Josep Borrell.
Ukrajinští vojáci stále věří ve vítězství. Na rozdíl od izraelských sil ale nemají možnost svého nepřítele zcela obklíčit, a snaží se ho proto hlavně vyčerpat. K tomu ale potřebují, aby se jejich spojenci neunavili dříve než ruské zbrojovky a ruská armáda.
„I Ukrajina převedla svůj průmysl do válečného módu, zbrojovky zvýšily svou produkci o 62 procent, ale Rusko má náskok a výhody v průmyslové velikosti, masivnosti,“ upozornila v Horizontu ČT24 Procházková.
„Nedávno ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zásoby přesně cílících raket jsou v podstatě stejné, jako byly před velkou (plnohodnotnou) invazí, asi osm set kusů vhodných k okamžitému použití. To je znepokojivá zpráva, protože se dost spoléhalo na to, že se Rusko vojensky vyčerpá, že ty rakety dojdou. Teď před zimou je to pro nás i pro Ukrajinu velmi špatná zpráva, že má Rusko k dispozici takový arzenál,“ uzavřela redaktorka Deníku N.
