USA chtějí uvolnit vakcinační patenty, EU to zvažuje. Dle firem tím naruší produkci

Nahrávám video

Spojené státy v rámci boje proti pandemii covidu-19 podporují uvolnění patentů na vakcíny proti tomuto onemocnění. Iniciativu už podpořil prezident Joe Biden. Dle Bílého domu Washington podporuje ochranu duševního vlastnictví, globální pandemie ale žádá výjimečné kroky. Evropská unie je připravena o uvolnění patentů jednat, podporují ho francouzští, němečtí či jihoafričtí politici, proti jsou naopak farmaceutické firmy.

Spojené státy se hodlají zasazovat o vypracování dohody, která se bude týkat patentů, ve Světové obchodní organizaci (WTO). Cílem je dostat co nejvíce co nejbezpečnějších a nejúčinějších vakcín k co největšímu počtu lidí, vysvětlila postoj Bílého domu obchodní zmocněnkyně Katherina Tai. Připustila, že půjde o časově náročný proces, protože jde o složitou problematiku.

Pozastavit platnost patentů na vakcíny proti covidu-19 chce více než stovka členských zemí WTO, aby je mohly vyrábět firmy ve větším počtu států. Stále větší tlak na současnou americkou administrativu v této věci vytvářeli také demokraté.

Agentura DPA píše, že země, které jsou pro farmaceutický průmysl klíčové, doposud tuto iniciativu blokovaly. Mezi tyto státy doposud patřily i USA. Chudší země obviňují ty bohaté, že vykoupily vakcíny vyrobené v současnosti a zvýšení jejich produkce blokují pomocí ochranných patentů.

„Jde o velkolepý okamžik v boji proti covidu-19,“ reagoval na rozhodnutí Spojených států generální tajemník Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dokládá podle něho klíčovou roli, jakou USA hrají v otázkách globálního zdraví, a pomůže odstranit nerovnosti co do přístupu k vakcínám.

Uvolnění má podporu Německa, Francie či Jižní Afriky

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová avizovala, že EU je o uvolnění patentů rovněž připravena diskutovat. „Vyzýváme všechny země vyrábějící vakcíny, aby povolily vývoz a vyhnuly se všemu, co by mohlo narušit dodavatelské řetězce,“ nechala se slyšet von der Leyenová.

Ve hře je také možnost, že by EU podpořila zvýšení produkce vakcíny v Keni a Ugandě na základě spolupráce tamních úřadů a evropských firem, napsala agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.

„Evropa je jediným demokratickým regionem na světě, který umožňuje vývoz ve velkém měřítku,“ dodala von den Leyenová. Doposud bylo do zbytku světa dodáno více než 200 milionů dávek covidové vakcíny, což je téměř tolik, co se použilo v zemích EU, připomněla agentura DPA a přirovnala Unii k „lékárně světa“.

Podporu uvolnění patentů vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. Z krátkodobého hlediska je podle něj nejdůležitější dostat co nejvíce dávek mezi lidi a vyrábět je ve spolupráci s nejchudšími zeměmi. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se nechal slyšet, že země „sdílí cíl amerického prezidenta“. „Zajištění vakcín pro celý svět je jedinou udržitelnou cestou z pandemie. Nebudeme v bezpečí, dokud všichni nebudou v bezpečí,“ prohlásil.

Rozhodnutí Bílého domu uvítali také představitelé Jihoafrické republiky, v níž vědci detekovali jednu z nebezpečných variant koronaviru. „Pro země, které v současné době nemají výrobní kapacitu pro jisté lékařské technologie, by výjimka zajistila více možností dodávek a země by nemusely být závislé jen na jednom či dvou dodavatelích. Tam, kde existují výrobní kapacity, by se mohly přetvořit na výrobu covidové vakcíny, a tím zajistit dostupnost všem národům,“ vzkázala jihoafrická vláda.

Uvolnění patentů naruší produkci, tvrdí firmy

Farmaceutické firmy však označují snahu o uvolnění patentů za špatnou odpověď na řešení komplexního problému se zajištěním dostatečných dodávek vakcín. „Uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19 nezvýší produkci ani neposkytne žádná praktická řešení potřebná k boji s touto globální zdravotnickou krizí. Pravděpodobně to naopak povede k narušení produkce,“ varuje Mezinárodní federace farmaceutického průmyslu.

Skutečné výzvy podle ní spočívají v obchodních bariérách, potížích v dodavatelském řetězci, nedostatku surovin a „ochotě bohatých zemí sdílet dávky vakcíny s chudými zeměmi“.

Obchodní experti navíc upozorňují, že dosažení dohody může trvat řadu měsíců. Podle bývalého obchodního činitele Bílého domu Cleta Willemse minimálně jeden až dva. Realističtější by bylo dokončení dohody do příští ministerské konference WTO, která se koná na přelomu listopadu a prosince, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 6 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 7 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...