Spojené státy požádaly Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, napsal britský list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že údery na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel a zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině bránící se už dva roky ruské vojenské agresi nemůže diktovat podmínky.
Americká prezidentská administrativa se podle informací britského listu opakovaně s žádostí o zastavení útoků obracela na ukrajinskou tajnou službu SBU i ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Rusko i přes západní sankce zůstává jedním z hlavních vývozců energií. Ceny ropy na světových trzích přitom letos vzrostly a vyšplhaly se na 85 dolarů za barel. V důsledku toho se zvyšují ceny pohonných hmot – a to v situaci, kdy se americký prezident Joe Biden uchází o další funkční období, podotkl deník.
„Nic nedokáže vyděsit úřadujícího amerického prezidenta tolik jako nárůst cen pohonných hmot během volebního roku,“ sdělil listu bývalý poradce Bílého domu pro energetiku Bob McNally. Ceny benzinu v USA letos podle FT vzrostly už téměř o patnáct procent.
Bílý dům se podle informací deníku taktéž obává, že pokud bude Ukrajina pokračovat s útoky na ruské ropné rafinerie nebo ropná skladiště, mohlo by Rusko v odvetě zaútočit na infrastrukturu, na níž závisí Západ. To se týká například ropovodu Kaspického konsorcia (CPC), který dopravuje přes Rusko ropu z Kazachstánu na světové trhy.
Podoljak: Nikdo nebude Ukrajině diktovat podmínky
Ukrajina podle britského listu své vzdušné útoky na Rusko v poslední době vystupňovala s tím, jak navyšuje své kapacity bezpilotních prostředků. Od roku 2022, kdy začala ruská plnohodnotná invaze, Ukrajina podle FT podnikla nejméně dvanáct velkých úderů na ruské rafinerie.
Ukrajina kromě toho útočí i na ropné terminály a skladiště ropy. Údery se soustředí na západní část Ruska, někdy ale zasahují i cíle stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Ukrajinští představitelé tvrdí, že Kyjev vyvinul drony, které dokáží urazit vzdálenost přes tisíc kilometrů.
Představitel ukrajinské kanceláře Podoljak popřel, že se USA obrátily na Ukrajinu se žádostí o přerušení útoků na rafinerie. Zároveň prohlásil, že Ukrajina má právo připravovat Rusko o zdroje, které mu umožňují vést válku.
„Ukrajina má v souladu s mezinárodním právem absolutní právo odstavovat ruskou armádu od zdrojů, tedy ničit prostředky vedení války. Palivo je hlavním prostředkem umožňujícím provádění všech operací na ukrajinském území. Z toho důvodu bude Ukrajina samozřejmě všechnu tuto infrastrukturu ničit,“ podotkl Podoljak. „Nikdo nebude po dvou letech plnohodnotné války Ukrajině diktovat podmínky vedení této války,“ zdůraznil také.
Ukrajinská vicepremiérka Stefanišynová v souvislosti se článkem britského listu sdělila, že Ukrajina na americké výzvy reagovala „dosažením svých cílů“ a „velmi úspěšnými operacemi“. „Jsou také prohlášení jiných oficiálních představitelů, že (rafinerie) jsou z armádního hlediska absolutně legitimní cíle. Výzvy našich amerických partnerů chápeme. Zároveň ale bojujeme za pomoci těch možností, prostředků a praktik, které máme k dispozici,“ poznamenala.
Na zprávu FT už zareagoval také Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že USA by měly Ukrajinu spíše vyzvat, aby přestala s útoky na ruské civilní cíle. Ruské úřady viní ukrajinské síly z ostřelování ruského příhraničí. V poslední době čelí intenzivním útokům především Bělgorodská oblast u hranic s Ukrajinou. Rusko od začátku invaze útočí na ukrajinská města a civilní infrastrukturu.
