Úřady možná nechaly útočníka z Berlína na svobodě záměrně. Byl klíčem k dalším radikálům

Nahrávám video

Německé úřady podle spolkového ministra vnitra Thomase de Maizièra letos zabránily třem teroristickým útokům. Od roku 2000 jich zmařily celkem šestnáct. V souvislosti s loňským útokem na vánoční trh v Berlíně ale de Maizière hovoří i o pochybení úřadů. Pachatele útoku, Tunisana Anise Amriho, podle aktuálních zjištění německých médií sledovaly tajné služby mnohem dřív a důsledněji, než se dosud uvádělo.

Německo se pravidelně dozvídá další detaily o pachateli teroru v Berlíně a s každým dalším znovu vyvstává otázka, proč úřady nezasáhly dřív.

„Amriho okolí dál zkoumáme. Další poznatky si slibujeme od procesu s radikálním kazatelem a vůdčí postavou salafistické scény abú Válou, který byl s Amrim v kontaktu,“ uvedl ministr de Maizière.

Týdeník Welt am Sonntag prozkoumal tisíce dokumentů z vyšetřování, které ukazují opak. Klíčem k nechvalně proslulému kazateli byl právě Amri. Úřady jej sledovaly už v listopadu 2015, čtvrt roku po příjezdu do Německa.

„Existovaly tak vážné důkazy o pevném zakotvení Anise Amriho ve strukturách IS, že měl a musel být zatčen,“ tvrdí člen parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb Hans-Christian Ströbele.

Oběti loňského útoku připomíná v centru Berlína improvizovaný pomníček
Zdroj: ČT24

Amri byl napojen na radikály v Německu i Libyi

Amri byl zdrojem cenných poznatků o radikálech nejen v Německu, ale i v Libyi. Právě do severní Afriky se chtěl vrátit poté, co se v Berlíně dostal do problémů kvůli obchodu s drogami. Německé úřady ho ale zadržely na hranicích a dál nepustily. Abú Válu policie zatkla loni v listopadu, Amri ovšem zůstal na svobodě. Podle některých hlasů nešlo o selhání úřadů, ale plán.

„Nebylo to v zájmu USA, které tehdy plánovaly nálet v Libyi. Je možné, že by zatčení tamní Amriho kontakty varovalo,“ domnívá se Ströbele.

O takto konkrétním zapojení USA do případu zatím přímé důkazy nesvědčí. Faktem je, že Američané bombardovali pozice IS v Libyi a tamní Amriho kontakty měsíc poté, co útočil na vánočním trhu v centru Berlína. Proč dávno předtím neskončil ve vězení, ani z nově zveřejněných dokumentů nevyplývá.

Třiadvacetiletý Tunisan Anis Amri najel 19. prosince 2016 kolem osmé hodiny večer s ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz v centru Berlína.

Útok si vyžádal 12 obětí. Automobil zabil 11 lidí, včetně Češky Nadi Čižmárové, která dlouhodobě pracovala v Německu. Čižmárová se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě. Další obětí byl polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 70 lidí bylo zraněno.

Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS), který Amriho označil za svého bojovníka.

Amrimu se po útoku podařilo prchnout a přes západní Evropu se dostal až na sever Itálie, kde jej policisté v Sesto San Giovanni 23. prosince během rutinní kontroly odhalili a následně v sebeobraně zastřelili. Než se dostal do Itálie, projel Amri Nizozemsko, Belgii a Francii.

Ze závěrečné zprávy zvláštního vyšetřovatele vyplynulo, že útoku se dalo zabránit a že policie udělala řadu chyb. Úřadům byl totiž Amri známý jako nebezpečný radikál. Vzhledem k tomu, že obchodoval s drogami a měl zfalšované osobní dokumenty, mohly ho úřady po zadržení v jižním Německu 30. července loňského roku až několik měsíců držet ve vazbě a možná i deportovat.

Místo útoku na náměstí Breitscheidplatz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 42 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 43 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 21 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...