Ukrajinskou armádou prochází „ztracená generace“ mladých vojáků

Nahrávám video

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Pavlo Broškov není na frontě už od léta. Každý, byť minimální pokus o krok je pro něj ale stále bojem. Protáhlé a hluboké jizvy mu stále připomínají, jak zůstal ležet na bojišti. Po postřelení do obou nohou se nemohl ani hnout, myslel si, že smrti už nemůže uniknout.

„Všichni chlapci vběhli do keřů a malý dron se ke mně snášel a snášel. Visel asi dva metry nade mnou a uviděl jsem na něm ten zas…ý granát,“ popisuje zraněný ukrajinský voják. „Pochopil jsem, že ve chvíli budu roztrhaný na kousky,“ dodává.

Jeho spolubojovník ale na poslední chvíli dron sestřelil, a zachránil mu tak život. Následovala rehabilitace, která k úplnému uzdravení ale už nepovede. „Stálo to za milion (hřiven)? Žádný milion za to nestojí, protože už nikdy nebudu schopný chodit, stálo to za milion?“ dodává.

Finanční motivace pro mladé rekruty

Jako další mladé muže zlákala Pavla právě vysoká odměna dobrovolnického programu ukrajinské armády určeného pro ty nejmladší, kteří ještě nedosáhli povinného odvodového věku, tedy 25 let. V přepočtu 60 tisíc korun měsíčně, půlmilionový bonus a bezúročná hypotéka měly přinést jemu, jeho manželce a malé dcerce lepší budoucnost.

Pavlo se bez váhání do programu zapsal, aby bránil svůj domov, který napadla ruská armáda téměř před čtyřmi lety – tedy v době, kdy byl on sám ještě takřka dítětem. „Narodil jsem se v Rusku, ale vybral jsem si ukrajinskou pěchotu, protože je nejsilnější. Chci být lepší pěšák než ti, kteří jsou ve filmech,“ říká zraněný Broškov.

Agentura Reuters zmapovala osud Pavla a deseti jeho spolubojovníků, kteří v březnu podstoupili intenzivní bojový výcvik. Z jedenácti mladých mužů už nebojuje nikdo. Čtyři utrpěli zranění, jeden je vážně nemocný, dva dezertovali, jeden spáchal sebevraždu, tři zůstávají pohřešovaní v bojích.

Reuters nedokázal zjistit, jestli se jedná v řadách mladých rekrutů o běžný vzorec. Ukrajinská armáda totiž na příslušný dotaz nereagovala. Mezi pohřešovanými je i Pavlův nejlepší kamarád Jevhen. „Někdy přemýšlím, že bych býval raději zůstal s ním, bojoval a zemřel, kdybych musel,“ přemítá Broškov.

Po Jevhenovi vytrvale pátrá jeho sestra Alina Juščenková. Ona, stejně jako tisíce dalších Ukrajinců, hledá alespoň střípek informace, co se stalo s jejími blízkými na frontě. „Necítím, že by zemřel. Věřím, že je naživu. Věřím s boží vůlí, že je v zajetí,“ svěřila se Juščenková.

Ti, kdo se vrátí, už nikdy nejsou jako dřív. Pavlo stále trpí bolestmi i nočními můrami. Frontu ve skutečnosti není schopný opustit úplně. „Nemyslím na budoucnost, žiji jen dneškem, jen existuji, necítím se jako člověk, necítím radost,“ vyjmenoval Broškov. Navzdory všemu ale Pavlo svého rozhodnutí nelituje, a pokud by se na frontu mohl vrátit, prý by neváhal.

Ukrajinista Svoboda vyzval ke změně pravidel

„Ukrajina v hrobě opravdu ještě neleží, Rusové nic moc fantastického nepředvádějí,“ uvedl v Horizontu ČT24 ukrajinista a historik David Svoboda z Muzea paměti XX. století. Odvod a mobilizace však byly ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dle Svobody „naprosto zpackány“, přesto ocenil ukrajinskou „bojezdatnost“. Tu prý dokládá to, že se Rusko „příliš z místa nehýbe“.

Společnost v napadené zemi je dle Svobody traumatizována. „Samozřejmě, že se ví, že pokud Ukrajina výrazně pravidla nezmění, tak se se zlou potáže,“ pokračoval. Zmínil také kritiku prezidenta Zelenského, který prý „netlačil na pilu“, neboť mladá generace patří k jeho elektorátu.

Podotkl, že mladé muže na frontu odvádí také Rusko, které dle něj doznává „kolosálních ztrát“. Pokud podle něj Moskva výrazně nenavýší vojenské kapacity, nebude prý schopná výrazného průlomu. Momentálně má ruská invazní armáda na ukrajinském bojišti dle Svobody zhruba 700 tisíc mužů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...