Státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. V úterý to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ve Znojmě.
„To není opatření vůči Ukrajině. To je opatření, které směřuje k obchodníkům, aby obchodník byl motivován tím, že když to na Ukrajině naloží, tak aby to skutečně dovezl do přístavu,“ uvedl Výborný.
Kauci by mohli obchodníci dostat zpět, jakmile ukrajinské komodity opustí Evropu přes pobaltské či polské přístavy. Výborný také řekl, že nadále preferuje řešení distribuce obilí z Ukrajiny na evropské úrovni.
„Řešení nesnese odkladu, proto my se závěry dnešního jednání neprodleně seznámíme Evropskou komisi,“ řekl Výborný. Vedle kaucí by podle něho měla Evropská komise zvážit také finanční podporu takzvaného koridoru solidarity pro vývoz ukrajinského obilí do zemí mimo Evropskou unii a jeho kontrolu.
Z Ukrajiny je podle Výborného nutné měsíčně vyvézt pět milionů tun zemědělské produkce. Export zkomplikovalo Rusko, které především okupuje část ukrajinského území, vojenskými aktivitami komplikuje dopravu v Černém moři, a v červenci navíc odstoupilo od takzvaných černomořských dohod, zajišťujících cestu ukrajinského obilí z přístavů.
Připojil se i ukrajinský ministr
Se zástupci ministerstev zemědělství a rozvoje venkova států V4 se v úterý spojil také ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, aby informoval o ukrajinském akčním plánu, který má koridor přes Evropu zajistit. Ukrajina má podle Výborného zájem se domluvit se sousedními zeměmi, které nyní vývoz z Ukrajiny blokují. Cestu k dohodě ale ohrožuje stížnost, kterou na zákaz Polska, Slovenska a Maďarska Ukrajina podala u Světové obchodní organizace (WTO).
„Vyčítal jsem to i ukrajinskému ministrovi, že takovéto žaloby se dávají až po vzájemné konzultaci v případě, když se státy nedohodnou,“ řekl také slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Jozef Bíreš.
Slovensko podle něj muselo k zákazu přistoupit kvůli tomu, že ukrajinské obilí, které tam zůstalo oproti předpokladům, deformuje tamní trh. A to za situace, kdy má země za sebou nejlepší úrodu za posledních pět let. „Sklady budeme mít přeplněné, obilí se prodává minimálně, protože ta cena padla, kontrakty jsou nevýhodné,“ řekl Bíreš.
„Opatření, která budeme činit ke kontrole vývozu obilí z Ukrajiny, mají nepřímý vliv na cenu v České republice, protože ta není určována tady, ale na komoditních burzách,“ podotkl Výborný.
Podle zástupců sněmovní opozice by ale vláda měla zejména usilovat o důslednou kontrolu dovážených obilovin. „Vláda by měla hlavně férově komunikovat, tedy říci, jaký ten stav je, měla by se podívat, jak to dělají v jiných zemích,“ uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Spousta českých občanů jezdí do Polska nakupovat a my přicházíme o velké peníze do státního rozpočtu,“ podotkl také předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Středoevropské státy řešily už na jaře problém s tím, že obilí z Ukrajiny, určené pro chudší regiony Asie a Afriky, zůstává u nich a výrazně deformuje trh. Nyní se problém vrátil.
Ukrajinské obilí směřovalo před Ruskem vyvolanou válkou námořní cestou ve velkém mimo Evropu, avšak ruská agrese a blokáda přístavů v Černém moři tuto cestu významně zkomplikovala. Proto se postupně začalo vozit obilí po železnici z Ukrajiny směrem na západ. Na jaře vyvstal problém, že část obilí zůstávala v EU a neputovala tam, kam původně měla.
Proto pod záštitou Evropské komise zavedly na jaře Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských produktů. Předminulý týden EU oznámila, že zákaz neprodlouží, načež se Polsko, Slovensko a Maďarsko ozvaly, že dovoz zakážou individuálně.
Šír: Svědčí to o nedostatku strategického přístupu těchto zemí
„Otázka ukrajinského obilí je v tuto chvíli zbytečně zpolitizovaná a svědčí o nedostatku strategického přístupu a myšlení na straně vlád konkrétních středoevropských zemí,“ uvedl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Podle něj se to týká zejména Maďarska, Slovenska, částečně Polska a Česka tolik ne.
„Je potřeba si uvědomit, že tyto země jsou přímí sousedé Ukrajiny, kde kvůli Rusku probíhá největší konflikt, který tady Evropa neměla 80 let. A dopady konfliktu v případě, že ruská agrese nebude nejen zastavena, ale zvrácena, mohou být fatální, pokud jde o bezpečnost těchto zemí, nejen bezpečnost Ukrajiny,“ podotkl a dodal, že by bylo namístě trochu více kooperativního přístupu řešení „tohoto objektivního problému, za který nikdo nemůže, protože jde o přímý důsledek ruské agrese.“
