Agenti ukrajinské tajné služby SBU podnikli domovní prohlídku v sídle ukrajinské pobočky ruské státní agentury RIA Novosti v centru Kyjeva. Zadrželi šéfa pobočky. Úřady podle generálního prokurátora Jurije Lucenka mají důkazy o spáchání vlastizrady pracovníky agentury. Razie provedla kontrarozvědka také v kyjevské kanceláři ruské televize RT (bývalá Russia Today). Kreml zákrok ukrajinských úřadů kritizoval jako „naprosto hanebný a donebevolající“ a pohrozil odvetou.
SBU zákrok zdůvodnila „odhalením sítě mediálních struktur kontrolovaných Ruskou federací“ a „využívaných zemí-agresorem v rámci hybridní informační války proti Ukrajině“, řekla agentuře Interfax-Ukrajina mluvčí SBU Olena Hitljanská.
SBU později uvedla, že ředitel kyjevské pobočky RIA Novosti Kyryl Vyšynskyj (v ruské transkripci Kirill Vyšinskij), plnil podle ní pokyny k záškodnickým informačním akcím, nejprve na podporu ruské anexe Krymu, později na podporu separatistů na východě Ukrajiny. Podle SBU k tomu disponoval 53 tisíci eury (asi 1,3 milionu korun) měsíčně, zasílanými přes Srbsko.
SBU podezírala Vyšynského jako ukrajinského občana, ale při domovní prohlídce odhalila i ruský pas. Novináři podle agentury Interfax hrozí na Ukrajině deset až patnáct let vězení.
Razie v kancelářích RIA Novosti podle webu ruského deníku Moskevskij komsomolec začala již ráno a agenti SBU prováděli domovní prohlídky také v bytech novinářů z RIA Novosti, a to jak ruských, tak ukrajinských.
RIA Novosti patří do skupiny státních médií Rossija segodňa, která vznikla sloučením RIA Novosti a rozhlasové stanice Hlas Ruska.
Televize RT je financována ruskou vládou a vysílá pro zahraniční publikum. Na Ukrajině je vysílání RT zakázané, podobně jako dalších ruských státních televizí. Šéfka stanice Margarita Simonjanová oznámila, že agenti SBU vtrhli do pobočky, se kterou od té doby není spojení.
Agentura Interfax dala razii v Kyjevě do souvislosti s tím, že ruský prezident Vladimir Putin v úterý slavnostně otevřel most spojující Krym s Ruskem.
Moskva: Je to nehoráznost
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil razie za „odporné a nehorázné činy, které odporují všem normám a pravidlům a zasluhují co nejtvrdší odsouzení ze strany příslušných mezinárodních organizací“. Vytknul přitom ukrajinskému vedení, že utlačuje „svobodu slova a svobodu tisku“, což Rusko „co nejrozhodněji odsuzuje“.
Pokud jde o možnou odvetu, Moskva podle mluvčího přijme reciproční opatření, až získá podrobnější informace o tom, co se v Kyjevě stalo. Každopádně Kreml je odhodlán „maximálně hájit zájmy“ svých médií.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle listu Kommersant prohlásil, že bude požadovat přístup k zadrženým ruským novinářům, a vyzval Spojené státy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby na kroky ukrajinských úřadů zareagovaly.
Šéf skupiny Rossija segodňa Dmitrij Kiseljov vyzval ukrajinské úřady, aby okamžitě propustily Višinského na svobodu a skončily pronásledování médií.
„Není to první případ, kdy kyjevský režim popírá základní práva a svobody, zaručené novinářům,“ prohlásil Kiseljov, pokládaný za předního propagandistu Kremlu. „Obrátíme se na mezinárodní organizace, včetně novinářských a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, abychom napomohli k ukončení pronásledování novinářů na Ukrajině,“ dodal.
Kyjev vyčítá Rusku anexi Krymu a „okupaci“ části východoukrajinského Donbasu, ovládaného proruskými separatisty. Moskva své zapojení do konfliktu v Donbasu, který si od dubna 2014 vyžádal více než 10 000 mrtvých, stále popírá.
