Ukrajinci tlačí na několika místech na skleněnou tabulku, která může prasknout, přiblížil protiofenzivu Foltýn

Nahrávám video
Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zatím nelze říci, zda Ukrajinci protiofenzivu zvládnou, ale šanci mají, konstatoval v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Aktivitu ukrajinské armády přirovnal k tlaku na několik míst skleněné tabulky, která může ve slabších bodech povolit a roztříštit se. Protiofenzivu podle něj zpomaluje extrémní rozsah ruských minových polí i metodický postup Ukrajinců, kteří berou ohled na životy svých vojáků. Poměry na bojišti by kromě dodávek kazetové munice mohly změnit i střely dlouhého doletu, o které Kyjev opakovaně žádá, dodal Foltýn s tím, že základním předpokladem ukrajinského úspěchu jsou právě pokračující dodávky západních zbraní.

„Pokud si chcete představit, co teď Ukrajinci dělají, tak si to představte jako tabulku zpevněného skla, na které vyvíjíte tlak na několika místech, hledáte, kde je sklo naprasklé nebo slabší. V momentě, kdy strukturální pevnost skla povolí, se tabulka může roztříštit a jednotky mohou prorazit za tu linii. To není příměr můj, to je příměr Caesara z válek galských,“ popsal s odkazem na římského vojevůdce a politika Julia Caesara a jeho Zápisky o válce galské.

„Ale militární mechanika funguje velmi obdobně, ať už používáte galskou pěchotu před naším letopočtem, nebo dnes masivní mechanizované válčení,“ dodal bývalý náčelník Vojenské policie, který nyní působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky.

Ukrajinský tlak podle něj do jisté míry funguje. „Minimálně ve směru na Melitopol se objevují zprávy, že Rusové nezvládají rotovat jednotky. Když nerotují, znamená to, že se vyčerpává studnice bojeschopnosti a jednotky postupně degradují ve své vůli se bránit.“

Postup zpomalují minová pole a ohled na životy vojáků

„Opotřebovávací válka už to nějakou dobu je,“ shrnul Foltýn současný stav s tím, že největším problémem, který Ukrajincům ztěžuje přechod z opotřebovávací do manévrovací fáze protiofenzivy, jsou extrémně hustá a hluboká ruská minová pole.

Ukrajinci se musejí obejít bez krycí funkce letectva, které by jim umožnilo rychlejší překonání minových polí, a musí proto volit jiné prostředky. „Částečně mají k dispozici odminovávací stroje, ale mají jich málo. Mají už kazetovou munici, což je z hlediska mezinárodního práva v případě Ukrajiny naprosto legitimní a legální krok,“ upozornil Foltýn, který je i expertem na mezinárodní právo. 

„A mají odhodlání i metodický postup. Velká část toho, co Ukrajinci dělají, je opravdu velmi pomalý metodický postup, ta pomalost je z velké části dána tím, že berou opravdu velký ohled na životy svých vojáků,“ popsal jeden z důvodů pomalejšího postupu.

Také západní techniku, jako třeba tanky Leopard nebo vozidla Bradley, používají Ukrajinci primárně z toho důvodu, že šetří životy posádky. „Západní technika je výrazně více designovaná k ochraně posádky, takže ta i při zásahu přežije a může nasednout do dalšího prostředku.“

Foltýn: Ukrajina může podle mezinárodního práva útočit v Rusku

Změnit poměry na bojišti by podle Foltýna mohla jednak právě kazetová munice, kterou už Ukrajina dostává a která se dá za jistých okolností použít i proti minovým polím. Mnohem větší dopad by ale měly střely dlouhého doletu, o které Kyjev žádá, například americké ATACMS nebo německé Taurus.

„Mohli by (Ukrajinci) útočit na (ruská) logistická zařízení a velitelské pozice až na úroveň ruské hranice a případně na Krym. Rusové dlouhodobě mají problémy s logistikou, loni se jim fakticky dvakrát zhroutila. A pokud tomu pomůžete tím, že ta logistická centra ohrozíte nebo zničíte, tak to samozřejmě může mít velmi pozitivní dopad,“ podotkl k možnostem, kde by Ukrajina případně mohla těmito zbraněmi útočit, pokud by je dostala.

„Předpokládám, že tam bude znovu to sebeomezující pravidlo, že nebudou mířit na ruské území, což mimochodem mohou. Dle mezinárodního práva obránce může útočníka zasahovat kdekoliv na jeho území, kdekoliv v jeho teritoriálních vodách a kdekoliv v mezinárodních vodách. To Ukrajinci dělat mohou, ale primárně to dělají zbraněmi ukrajinské provenience,“ upozornil Foltýn.

Mosty jako legitimní cíl

Také mosty, například ty vedoucí na okupovaný Krym, které Kyjev několikrát zasáhl, označuje za legitimní cíl.

„Z hlediska mezinárodního válečného práva tam vůbec žádný problém není, most je jeden ze standardních vojenských cílů. Samozřejmě předpokladem je dodržení pravidel rozlišování, to znamená zpravidla se mosty – a Ukrajinci to dělají – napadají v době, kdy obvykle nejsou používány civilním obyvatelstvem, typicky v noci a podobně,“ připomíná s tím, že Ukrajinci se civilním škodám snaží předejít.

„To jsou všechno ukrajinské mosty, mosty na ukrajinském okupovaném území. Takže Ukrajinci střílí na vlastní mosty. Úplně klidně by mohli střílet i na mosty v Ruské federaci, ale myslím si, že to aktuálně dělat nebudou,“ dodal.

„V tento okamžik se nedá říct, jestli to Ukrajinci zvládnou, každopádně pořád mají šanci,“ zhodnotil současnou protiofenzivu s tím, že Ukrajinci mají zřejmě vetší vůli a také větší motivaci a profesionální zdatnost než Rusové. „To, co je základním předpokladem, jsou pokračující dodávky západních zbraní. Úměra je jednoduchá – západní zbraně šetří životy ukrajinských vojáků,“ uzavřel Foltýn.

Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 48 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...