Ukrajina pokročila v klíčových reformách na cestě k členství v EU, míní Komise

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.

„Navzdory pokračující agresi je Ukrajina i nadále pevně odhodlána pokračovat ve své cestě k přistoupení k EU, úspěšně dokončila proces screeningu a pokročila v klíčových reformách,“ oznámila Komise. Dodala, že je připravena podle ní ambiciózní cíl ukrajinského členství podporovat, nicméně k jeho dosažení je dle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu a boje proti korupci.

„Jsme více než kdy jindy odhodláni proměnit rozšíření EU ve skutečnost,“ okomentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU. Větší Unie podle ní znamená silnější a vlivnější Evropu na globální scéně. Zdůraznila nicméně, že rozšiřovací proces zůstane založený na zásluhách.

„Poskytujeme konkrétní doporučení všem našim partnerům. A všem jim říkáme: ‚Přistoupení k EU je jedinečnou nabídkou. Příslibem míru, prosperity a solidarity. Se správnými reformami a silnou politickou vůlí můžete všichni této příležitosti využít‘,“ dodala von der Leyenová.

Screening vede k otevírání kapitol

Screening, který probíhal, byl nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti.

Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.

Ukrajina splnila podle Komise podmínky pro otevření prvního, druhého a šestého klastru. Unijní exekutiva přitom očekává, že Kyjev splní i podmínky pro otevření zbývajících přístupových kapitol.

Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová v úterý při představování hodnotící zprávy v Evropském parlamentu ocenila úsilí Kyjeva o provádění reforem během války. Zároveň ale poukázala na obavy ohledně protikorupčních reforem.

Komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i četné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.

Zahájení rozhovorů k ukrajinskému členství

Ukrajina oficiálně zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii v červnu 2024 za belgického předsednictví, více než dva roky po začátku ruské plnohodnotné invaze. Následně nastal takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami.

Varšava následně doufala, že se za polského předsednictví v první polovině roku 2025 podaří otevřít první kapitoly v přístupových jednáních, nicméně nestalo se tak. Pro otevření každé ze skupiny kapitol je potřeba jednomyslnost a s cestou Ukrajiny do EU stále nesouhlasí Maďarsko.

„Očekáváme, že rozhodný postup Evropské unie překoná všechny umělé překážky pro silnou a sjednocenou Evropu,“ napsal prezident Zelenskyj v reakci na zprávu EK. „Toto dosud nejlepší hodnocení dokazuje, že Ukrajina pokračuje v reformách a přeměňuje se podle evropských standardů, přestože se bráníme ruské agresi,“ dodal.

Vyplácení evropských peněz

Napadená země podle úterního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými Unie podmínila vyplácení financí z nástroje. Částka 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) „odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.

Instituce doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.

Nástroj pro Ukrajinu neboli ukrajinská facility vstoupila v platnost 1. března 2024 a má za cíl podpořit obnovu země a její modernizaci v letech 2024 až 2027. Jejím prostřednictvím Ukrajina získá až 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) v grantech a půjčkách. Vyplácení plateb je podmíněno tím, že Ukrajina každé čtvrtletí až do konce roku 2027 předloží řádně odůvodněnou žádost.

EK následně posoudí, zda Ukrajina stanovené podmínky uspokojivě plní. Patří mezi ně reformy v energetice, zemědělství, dopravě, ekologickém a digitálním přechodu, lidském kapitálu, státních podnicích, podnikatelském prostředí, veřejných financích nebo v decentralizaci. Díky nástroji získal Kyjev již přes 22 miliard eur (přibližně 535 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...