Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.
Nejnovější žádost Kyjeva o zrušení zákazu použít dodané střely i dále v Rusku přichází v době, kdy Moskva využívá nedostatku sil, zbraní a munice na straně Ukrajiny a rychle postupuje u Pokrovsku v Doněcké oblasti.
Kyjev v posledních dnech využil nové stíhačky F-16 k obraně proti ruským raketám a dronům, tvrdí ale, že na frontě nemůže začít vítězit bez možnosti zasahovat nepřítele hluboko na jeho vlastním území, a to jak raketami dlouhého dosahu, tak právě i pomocí F-16.
Za dva a půl roku od začátku plnohodnotné války Rusko vypustilo na Ukrajinu asi deset tisíc raket různých typů a přes 33 tisíc řízených leteckých bomb, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zastavit tyto útoky na ukrajinská města je podle něj možné zničením energetické, dopravní a vojenské infrastruktury na ruském území, která je klíčová pro válečné úsilí Kremlu. Kyjev žádá také pomoc při sestřelování ruských raket nad ukrajinským územím.
Obavy z eskalace
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v týdnu kritizoval neochotu některých spojenců v čele s USA a Německem změnit přístup vůči Moskvě kvůli obavám z vyhrocení konfliktu. „Od začátku rozsáhlé invaze je největším problémem, se kterým se Ukrajina potýká, převládající koncept eskalace v rozhodovacích procesech mezi našimi partnery,“ řekl ministr.
Reagoval tak na slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, jenž varoval před rizikem třetí světové války, pokud Západ umožní Kyjevu provádět údery na cíle hluboko v týlu Ruska. Podobná varování přitom z Moskvy zazněla už dříve, kupříkladu se zmíněnými letouny F-16, větší odveta ze strany Kremlu se ale nekonala.
„Válka je vždy o spoustě hardwaru: penězích, zbraních, zdrojích, ale skutečné problémy jsou vždy v hlavách. Většina našich partnerů se bojí diskutovat o budoucnosti Ruska. To je něco, co je velmi znepokojivé, protože pokud nebudeme mluvit o budoucnosti zdroje ohrožení, nemůžeme budovat strategii,“ konstatoval Kuleba.
K výrazně větší aktivitě proti „ruskému teroru“ vyzval rovněž Zelenskyj. „Rozhodnost nyní – okamžité zrušení omezení pro Ukrajinu ve věci dálkových úderů – nám pomůže ukončit válku co nejdříve, spravedlivě pro Ukrajinu i celý svět,“ je přesvědčena hlava státu.
Vytoužené rakety s dlouhým doletem
Ukrajina je stále závislá na pomoci ze Západu, který jí v boji proti ruské agresi poskytuje zbraně, techniku a finance. Od loňského jara používá Kyjev rakety Storm Shadow s plochou dráhou letu, které společně vyvinuly Británie a Francie. Střela s dosahem asi 250 kilometrů je obvykle odpalována ze vzduchu a díky technologii stealth je těžko zachytitelná radarem.
Spojené státy letos na jaře zaslaly Ukrajině dlouho požadované střely dlouhého doletu ATACMS. Ty mohou zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 306 kilometrů. Raketa byla navržena tak, aby zasáhla cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra.
Omezení na drony
Ukrajinci mohou díky ATACMS útočit na ruské cíle na okupovaném Krymu a dalším území zabraném nepřítelem, od Washingtonu a dalších partnerů ale dosud nedostali zelenou k využití západní techniky v Rusku, kam místo toho pravidelně posílají drony.
Ukrajinský generální štáb ve čtvrtek potvrdil, že jeden ze středečních útoků mířil na ropné skladiště Atlas v Rostovské oblasti, kde podle ruských úřadů i ukrajinské armády způsobil požár, plameny zachvátily několik nádrží. Ve Voroněžské oblasti drony zasáhly skladiště munice, která podle Kyjeva zásobuje jednotky ruského Západního vojenského okruhu bojující na Ukrajině. Kyjev cílil rovněž na ropné zařízení Zenit v Kirovské oblasti.
Na začátku roku opakovaně dronové útoky hlásily úřady v Petrohradské oblasti, která leží přes 700 kilometrů od ukrajinských hranic, v dubnu pak několik úderů oznámila dokonce města v Tatarstánu, vzdálená asi třináct set kilometrů od Ukrajiny.
Stovky ruských cílů v dosahu ATACMS
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) přitom Kyjev může díky střelám ATACMS zasáhnout zhruba 225 vojenských a polovojenských objektů v Rusku v případě, že k úderům obdrží povolení.
Pouze v šestnácti případech se dle ISW jedná o letecké základny, z nichž Rusové začali přesouvat techniku a personál, aby na ně střely dlouhého doletu nedosáhly. Podle webu Politico, který se odkazuje na nejmenovaného představitele Bidenovy administrativy, Moskva nechala přemístit z těchto základen devadesát procent letadel.
Maximální dosah raketometů HIMARS, jež USA v omezené míře povolily Kyjevu používat v ruském pohraničí, je asi osmdesát kilometrů, takže by dokázal zasáhnout jen dvacet ze zmíněných stovek objektů, všímá si ISW a podotýká, že přestože Washington poskytl Kyjevu jen menší množství střel ATACMS, ve válce by mohly znamenat jeden z klíčových faktorů.
Rozpolcený Západ
Za možnost útočit raketami dlouhého doletu v Rusku oroduje v posledních měsících Francie a Velká Británie. Prezident Emmanuel Macron už v květnu prohlásil, že Ukrajině by mělo být povoleno udeřit na vojenská místa v Rusku, ze kterých nepřátelské síly útočí na Ukrajinu.
Podle některých zpráv západních médií z posledních dnů ale americká vláda tento přístup odmítá a znemožňuje Kyjevu naplno používat rakety Storm Shadow.
List The Financial Times (FT) s odkazem na zdroj obeznámený se situací v týdnu napsal, že použití britských a francouzských raket dlouhého dosahu může vyžadovat součinnost s americkou zpravodajskou službou v místech, kde ruské síly ruší signály GPS, které Storm Shadow používají k zaměřování.
Podle FT britská vláda zaslala v létě příslušnou žádost k ukrajinským úderům na vojenské cíle v Rusku francouzské i americké vládě. Telegraph napsal, že Londýn tuto variantu podporuje, rakety ale využívají blíže nespecifikované, utajované americké systémy, k jejichž použití je nutné získat od USA povolení.
Zdroj z Bílého domu k tomu uvedl, že Washington znepokojuje, že použití raket by mohlo i bez souhlasu USA vtáhnout Američany do války. Podle Telegraphu přitom nový britský premiér Keir Starmer nechce v této věci vyvolávat mezi Londýnem a Washingtonem neshody.
Kyjev také opakovaně vyzývá Berlín, aby mu dodal rakety dlouhého doletu Taurus německé výroby. Ty mají dosah až 500 kilometrů, jsou dvakrát větší než Storm Shadow a mají větší hlavici, píše FT. Berlín je ale kvůli obavám z vyhrocení konfliktu odmítá napadené zemi poslat.
První test ukrajinské střely
Ukrajina se i kvůli omezením pro použití dodané techniky snaží zbavit závislosti na Západu. Kromě zrychlené výroby dronů vyvinula vlastní zbraň dlouhého dosahu nazvanou Paljanyca. Parametry zůstávají tajné, ministr strategického průmyslu země Oleksandr Kamyšin ale hovoří o nové třídě zbraní – raketovém dronu.
Zelenskyj před pár dny oznámil, že test zbraně byl úspěšný. V sobotu, kdy si Ukrajina připomněla 33. výročí nezávislosti na bývalém Sovětském svazu, došlo k prvnímu použití nové střely. Cílem bylo ruské vojenské zařízení na okupovaném území, uvedli podle agentury AP bez dalších detailů ukrajinští představitelé.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Šedivého by mělo jít o nadzvukovou střelu s dosahem přes tisíc kilometrů, což by Ukrajincům umožnilo zasahovat zařízení, která Rusové posunuli dál od hranic.
Agentura AP píše s odkazem na ukrajinské zdroje o dosahu zhruba 700 kilometrů, v němž by měla být asi dvacítka ruských letišť. Podle serveru The New Voice of Ukraine byla Paljanyca vyvinuta za 1,5 roku a je odpalována ze země.
„Určitě se bude jednat o střelu s plochou dráhou letu, kterou buď může pohánět proudový motor, na začátku je urychlena raketovým motorem, popřípadě může mít pouze raketový motor, jako známe americkou střelu Tomahawk, ruské střely Kalibr a podobně. Ukrajina má desítky let historie výroby a vývoje raketových i proudových motorů,“ připomíná František Krejčíř z Univerzity obrany.
Střela, kterou lze považovat za náhradu amerických raket, bude podle něj levná, protože má naváděcí systém z jednoduchých součástek, GPS a inerciálního systému. Hlavice bude nejspíš větší s hmotností od 300 do 500 kilogramů, schopná zničit například bunkr nebo plochu o několika hektarech na letišti nepřítele, myslí si Krejčíř.
„Ukrajinci jsou velmi vynalézaví a jsou schopni najít řešení ve svých řadách. Mimochodem, Ukrajina už před válkou, ale i v době Sovětského svazu byla velmi významným producentem zbraní, třeba charkovský závod vyráběl těžkou techniku, ale byly to i komponenty, které byly významné pro výrobu letecké i raketové techniky, takže Ukrajinci tam svůj základ mají,“ podotkl Šedivý.
Povolme Kyjevu útoky v Rusku, zní z EU
Hlasy volající po zrušení zákazu útočit západními střelami dlouhého doletu přímo v Rusku mezitím na Západě sílí. O tématu debatují ve čtvrtek i unijní ministři zahraničí. „Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell při společném prohlášení s Kulebou.
Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než tři sta raket a dronů. Podle ukrajinského letectva šlo o největší vzdušný úder od začátku války. Zemřelo pět lidí a další desítky utrpěly zranění. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ podotkl k chování Moskvy Borrell s tím, že zasaženo bylo i množství nemocnic a zdravotnických zařízení. Rusko chce podle něj přimět Ukrajinu k úplné kapitulaci.
Praha podporuje výzvu, aby Kyjev mohl použít poskytnuté zbraně podle vlastního uvážení. „Česko, když dodává zbraně na Ukrajinu, jejich použití neomezuje,“ řekl novinářům v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Neklademe si podmínky, a to z jediného prostého důvodu, protože Ukrajina má právo bránit se proti agresi podle mezinárodního práva a taková obrana se může odehrát i na území agresora,“ dodal ministr s tím, že bude nabádat spojence Kyjeva, aby od svých omezení ustoupili.
Zelenskyj v úterý oznámil, že chce americkému prezidentovi Joeu Bidenovi představit plán zahrnující dodatečné diplomatické a ekonomické kroky, které donutí Rusko ukončit válku diplomatickou cestou. Podle serveru Politico hodlá Zelenskyj při té příležitosti prezentovat Washingtonu také konkrétní cíle, které by Ukrajina s pomocí západních zbraní mohla v Rusku zasáhnout.
Využití západních zbraní v Kurské oblasti
Začátkem srpna Kyjev zahájil velkou přeshraniční ofenzivu do ruské Kurské oblasti, kterou ruský vládce Vladimir Putin označil za „masivní provokaci“. Podle řady analytiků bylo jedním z cílů Kyjeva v této operaci ukázat spojencům Ukrajiny, že obavy Západu z eskalace a naplnění ruských výhrůžek jsou liché.
Ukrajina při vpádu do Kurské oblasti použila střely HIMARS i německá, americká a britská bojová vozidla, což bylo podle Berlínu a Washingtonu v rámci dohodnutých podmínek pro použití jejich techniky.
Podle komentáře FT je pravděpodobné, že Západ Kyjevu útoky v Rusku nakonec povolí. Po přechodném váhání ohledně tanků či střel dlouhého doletu totiž všechna dosavadní tabu ohledně dodávek zbraní padla.
Načítání...
