Ukrajina kvůli dopadům ruské agrese devalvovala měnu o 25 procent

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Banka dále zvýšila výhled inflace, úrokové sazby nechala beze změny.

K devalvaci hřivny centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.

„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.

Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.

Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv.

Banka očekává, že inflace přesáhne třicet procent

Ukrajinská centrální banka dále ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne třicet procent. Dosud počítala s inflací kolem dvaceti procent.

Ukrajinskou ekonomiku devastuje válka s Ruskem, ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně snížil asi o 40 procent, uvedla centrální banka. „Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024,“ dodala.

Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.

Dlouhá válka s Ruskem, jehož vojska zahájila invazi na Ukrajinu 24. února, je hlavním rizikovým faktorem ve výhledu. Míra inflace bude v následujících letech klesat, centrální banka ale nepředpokládá, že se dostane pod pět procent. Na příští rok aktuálně počítá s inflací 20,7 procenta a v roce následujícím 9,4 procenta, než v roce 2025 inflace klesne na pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 59 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...