Ukrajina by mohla dobýt zpět území, které ztratila. Je tu však riziko jaderné odplaty, míní Smetana

Nahrávám video

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Uzbekistánu prohlásil, že Rusko bude pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok a že plán „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, zůstává stejný. Podle Smetany je to politický vzkaz různými směry a v tuto chvíli to, že „speciální vojenská operace“ bude pokračovat, není velkým překvapením.

Situace na frontách se však podle něj dá popsat tak, že Ukrajina konečně převzala iniciativu na bojištích. Aktuálně diktuje dynamiku tohoto konfliktu a Rusko se musí přizpůsobovat.

„Probíhají dvě protiofenzivy na ukrajinském území. Jedna je na jihu, která byla dlouho avizovaná i v médiích a kde se Ukrajina snaží primárně osvobodit západní břeh Dněpru v Chersonské oblasti. Snaží se o to, aby degradovala ruské schopnosti na tomto území a aby bylo Rusko donuceno buď se samo stáhnout z tohoto území, nebo v ideálním případě se Ukrajině podařilo dokonce obklíčit některé jednotky a zajmout je,“ vysvětuje analytik.

Druhá se odehrává v Doněcké oblasti, která je klíčová pro Putina, protože o ní Rusko mluví minimálně od dubna jako o oficiáním cíli celé vojenské operace, tedy „osvobození“ Donbasu. Za poslední týden se Ukrajincům podařila blesková a velmi úspěšná protiofenziva, která začala v Charkovské oblasti.

„Ukrajina velmi dobře využila toho, že tam Rusko mělo nízkou vojenskou přítomnost a zároveň tam mělo poměrně slabé jednotky nízkých kvalit. Velmi dobře také využila momentu překvapení, velmi efektivně provedla protiofenzivu, při níž se podařilo zatlačit ruská vojska až za řeku Oskil. Podařilo se donutit Rusy, aby opustili město Izjum, které bylo dlouhodobě pro Rusko takovou branou pro možnost útoku ze severu právě do oblasti Donbasu,“ zhodnotil Smetana.

Situace v Záporoží je klidnější

Potvrzené informace o tom, že by Rusové ustupovali i ze Záporoží, Smetana nemá. Zmínil však, že ruské cílení na Záporožskou jadernou elektrárnu je cílením na civilní objekt, což i podle mezinárodního práva by mělo být vyloučené.

„Rusko se nicméně dodržováním pravidel mezinárodního práva v tomto konfliktu příliš nezaobírá. Jsou tam velká rizika spojená s faktem, že jde o obrovskou jadernou elektrárnu. Je sice relativně dobře chráněna proti náhodným útokům, ale žádná nehoda se nedá vyloučit, obzvlášť pokud tam probíhá aktivní ostřelování, které jsme mohli vidět v posledních týdnech,“ konstatoval.

Situace je tam teď podle něj o něco klidnější nejen kvůli zmírnění ostřelování, ale i kvůli faktu, že celá elektrárna je nyní v utlumeném módu. Reaktory jsou odstaveny a elektrárna byla znovu napojena na záložní zdroj energie. „Pořád je to ale velice náročné, a proto mezinárodní státy i MAAE velmi tlačí na Rusko, aby tento objekt dalo zpátky do rukou Ukrajincům,“ řekl bezpečnostní analytik.

Pomoc od USA, které slíbily na Ukrajinu poslat 600 milionů dolarů a raketomety HIMARS, je podle Smetany důležitá. Podotkl, že Ukrajina využívá salvových raketometů HIMARS už v několika posledních měsících a velmi úspěšně zasahuje cenné cíle v ruském týlu jako jsou sklady munice, velicí stanoviště, logistické huby a podobně, což velmi zpomalilo ruský postup. „A velmi to pomáhá také na jižní frontě,“ zmínil.

Překročení červené linie

Moskva však označila případné dodávky střel dlouhého doletu do raketometů HIMARS za červenou linii. Politolog si ale nemyslí, že je to červená linie v tom smyslu, jako by bylo například přímé vojenské zapojení Západu do konfliktu. „Dají se však zároveň očekávat nějaká odvetná opatření, ale v tomto smyslu Moskva nemá tolik možností. Ukrajina může čelit zvýšení počtu raketových útoků na civilí infrastrukturu na Ukrajině, což koneckonců vidíme i v posledních dnech. Co se týče protiopatření směrem k Evropě, pole působnosti má Rusko kolem dodávek energií, ale moc si nedokážu představit nic jiného,“ předesílá. 

Při setkání ministrů obrany Česka, Slovenska a Polska se zmínila možná pomoc ze strany Slovenska, které odkládá vyřazené migy a zmiňovalo existenci teoretické možnosti, že by je Ukrajinci dostali. „Obecně platí, že letectvo je jedna z kontroverznějších částí dodávek. Od začátku se řeší, jakým způsobem je dodávat a zda by bylo třeba rozumné, aby letadla startovala z území Polska. Zde jsou ovšem obavy z určité revitaliace a zvyšovalo by to riziko konfliktu mezi Ruskem a Západem. Varianta dodávek migů je však realistická i díky tomu, že to jsou letadla sovětské výroby a Ukrajinci je umí dobře ovládat,“ zhodnotil Smetana.

„Obavy z eskalace nejsou nějaká jedna jasná červená čára, o které obě strany vědí, kde je. Ona se posunuje, je hodně zastřená a obě dvě strany tuto čáru nějakým způsobem kontestují, zkoušejí, co je možné a jaký bude v případě překročení vývoj. Takže ani do budoucna bych proto nevylučoval variantu, že by letecká pomoc mohla přijít i například ze strany USA,“ podotkl analytik.

Předpovídat situaci na frontách na více než několik dní s takovým nedostatkem informací, jako mají všichni mimo centrum dění, je podle Smetany velice složité a v podstatě zbytečné.

„Kdybych však musel nutně tipovat, tak si dokážu představit, že Ukrajina tak, jak postupuje aktuálně, by mohla být schopna osvobodit západní břeh Dněpru u města Cherson. Věřím, že by také mohla dále postoupit na východě v Luhanské oblasti. Dá se mluvit o snahách dobýt zpět město Severodoněck. Kroků před zimou, které se mohou ještě do zimy odehrát, je každopádně několik a žádný z nich není nereálný,“ myslí si politolog.

Rozhodně však považuje za nereálné očekávat, že konflikt skončí před zimou. Zima bude podle něj potenciálně oddechový čas pro obě strany, kdy budou schopny reorganizovat a rotovat své jednotky a pak na jaře obnovit protiofenzivu. „Je otázka jak toho budou schopny obě strany využít,“ řekl. 

Rusko může vyvolat velké jaderné napětí

Stín jaderných zbraní je podle Smetany ve válce přítomen od počátku konfliktu, v samotném projevu při zahájení invaze vyslal ruský prezident Putin jasný signál Západu, že pokud by vojensky intervenoval, tak je to chvíle, kdy ke stolu potenciálně přicházejí ruské jaderné zbraně.

„Nedomnívám se však, že Rusko jaderné zbraně použije, tu pravděpodobnost považuji za velmi nízkou. A nepovažuji to za reálné ani v kontextu aktuálních bojů na Donbase. Nedává to strategicky ani takticky smysl, nedává to smysl podle ruské deklarované doktríny. Náklady by převažovaly nad benefity.“

Jinou otázkou a větším rizikem může být (a podle Smetany je to nikoli snadné, ale realistické), pokud by Ukrajina byla schopna dobýt zpět území okupovaná po letošním únoru. „Pokud by došlo k variantě osvobozování Krymu, což je deklarovaný ukrajinský cíl, tak je možné, že Putin bude nejprve vyhrožovat jaderným útokem, potenciálně Rusko předvede nějaký demonstrativní jaderný výbuch, až po nejzazší variantu, použití jaderných zbraní na území Ukrajiny. V tomto případě se riziko významně zvyšuje, pořád to ale neznamená, že se to stane,“ řekl Smetana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...