Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková formálně oznámila svou kandidaturu v prezidentských volbách, jejichž první kolo se uskuteční 31. března. Tymošenková je podle posledních průzkumů favoritkou klání vůči stávajícímu prezidentovi Petru Porošenkovi.
„Jsem kandidátkou na prezidentku,“ prohlásila Tymošenková v Kyjevě před stovkami delegátů své strany Vlast. Tymošenková v kampani slibuje „novou vizi pro Ukrajinu“, zatím ale nenabídla moc konkrétních návrhů. Výjimkou je její oznámení, že chce vypsat referendum o změně ústavy a zavést v zemi kancléřský systém po vzoru Německa.
Tymošenková se chce zasadit o návrat Ukrajinců
V projevu prohlásila, že jako prezidentka pomůže „vrátit Ukrajince domů“ a postarat se jim o „pohodlný život ve vlasti“, aby si nemuseli vydělávat na živobytí v cizině. Podle deníku také slíbila, že odstoupí, pokud za prvních 100 dnů ve funkci nepředvede výsledky.
Na Ukrajině i v cizině je Tymošenková vnímána jako charismatická, ale kontroverzní osobnost, poznamenala agentura AFP. Někteří kritici jí vytýkají údajné sepětí s Ruskem, temná místa v životopise v 90. letech či oportunismus, jiní ji zase přirovnávají k „železné dámě“ ukrajinské politiky, jakkoli prý nic originálního voličům nenabízí.
„Jejím nejlepším politickým argumentem je kritika současné vlády. Je málo důležité, zda má smysl, anebo nikoliv, ale získává tím velkou část své podpory,“ řekl AFP analytik Mykola Davydjuk.
Podle průzkumu agentury Rejting z konce prosince vede Tymošenková žebříček favoritů s podporou téměř 21 procent dotázaných, zatímco stávající prezident Petro Porošenko je s jedenáctiprocentní podporou na třetí příčce. Prezident ale svou kandidaturu dosud oficiálně neoznámil.
Bavič Zelenskyj je před Porošenkem
Mezi bývalou premiérku a současného prezidenta se vklínil herec a komik Volodymyr Zelenskyj, který oznámil kandidaturu koncem roku a jehož podpora v posledních týdnech roste. Zelenskyj je známý z populárního seriálu Sluha národa, v němž ztvárnil učitele dějepisu, který náhodou vyhraje prezidentské volby, role se ujme a začne prosazovat řadu reforem.
Kandidatura Zelenského vyvolává přesto řadu otázek. Nejasný je například jeho vztah s vlivným ukrajinským oligarchou Ihorem Kolomojským, který se v roce 2015 nepohodl s kyjevskou vládou. Podle listu právě Kolomojskyj je strůjcem Zelenského kandidatury, financovat se ji ale zřejmě zatím nechystá. Využít by přesto komika mohl k řešení vlastních sporů s Porošenkem.
Narodila se 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, kde vystudovala ekonomii. V roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU; zanikl v roce 2009). Za prezidenta Leonida Kučmy byla dva roky vicepremiérkou odpovědnou za energetiku, pak se stala jedním z lídrů opozice v čele Bloku Julije Tymošenkové. Přezdívalo se jí „plynařská princezna“.
Tymošenková proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, jež vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla. Počátkem roku 2005 se stala premiérkou, ale téhož roku ji Juščenko kvůli údajnému nedostatku „týmového ducha“ odvolal. Skutečným důvodem byla podle analytiků snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory.
Do čela vlády usedla podruhé v prosinci 2007, zaměřovala se hlavně na boj s korupcí a prosazovala prozápadní kurz země. V úřadě skončila v březnu 2010. Začátkem téhož roku svedla boj o prezidentské křeslo s Juščenkovým soupeřem z roku 2004 Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála.
V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za nevýhodnou dohodu o dovozu ruského plynu z roku 2009. Propuštěna byla v únoru 2014 v době, kdy byl svržen proruský prezident Viktor Janukovyč, jehož vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a vyhlásila rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem, což vedlo k takzvanému Euromajdanu.
V květnu 2014 kandidovala v prezidentských volbách a skončila na druhém místě za současnou hlavou státu Petrem Porošenkem, který s přehledem zvítězil hned v prvním kole voleb.
V následných říjnových volbách do parlamentu byla zvolena poslankyní za stranu Vlast (Baťkivščyna), kterou v roce 1999 založila, a od té doby je kritická k současnému režimu prezidenta Porošenka.
Zdroj: ČTK
