Turecko pomůže lidem, kteří přišli kvůli koronaviru o práci. Netýká se to ale čtyř milionů uprchlíků

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.

V únoru se tisíce migrantů upnuly k naději otevřené cesty do Řecka. Po týdnech u zavřených hranic je turecké úřady odvezly do karantény a odtud do Istanbulu. Mezi migranty byl také Syřan Ali, který je v Turecku rok. Snaha dostat se na Západ ho stála veškeré úspory.

„Zkusím si najít práci a našetřit peníze. Chci se znovu pokusit dostat do Evropy,“ říká Ali. Sehnat práci ale bude těžší než obvykle. Podle prognózy profesora ekonomie Erola Taymaze by v souvislosti s koronavirem mohlo přijít o práci až šest a půl milionu Turků. Jako první na řadu přijdou v drtivé většině nelegálně pracující běženci.

Patří mezi ně i Numan. Také on absolvoval anabázi u řeckých hranic. Předtím načerno pracoval v textilní továrně. „Továrna je zavřená kvůli koronaviru a šéf mi řekl, že pro mě žádnou práci nemá,“ vysvětluje. Jednačtyřicetiletý Numan ze Sýrie musí uživit rodinu i přesto, že je nyní bez příjmu. Ta se navíc před pár týdny, ještě v uprchlickém táboře, rozrostla o nového člena.

Numan dál sní o cestě do Evropy. Ta před čtyřmi lety Turecku slíbila šest miliard eur za to, že se bude o běžence na svém území starat a bránit jim v cestě na západ. Pokračování této evropsko-turecké migrační dohody zastínila pandemie koronaviru. S tím, jak se turecká ekonomika dostává do potíží, bude finační pomoc Evropy ještě důležitější.

Přes čtyři miliony uprchlíků

Krizi na řecko-tureckém pomezí způsobilo rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z konce února, kdy nechal otevřít svou stranu hranice a přivézt na ni autobusy tisíce migrantů. Chtěl tím Západ přimět k příslibu dalších peněz pro téměř čtyři miliony syrských uprchlíků na jeho území. Tisíce běženců se tak nahromadily na řecko-turecké hranici.

Pro drtivou většinu běženců ale vše skončilo zklamáním. Chránit hranici se vydaly i posily z Evropské unie včetně osmi českých policistů. Úplný konec nadějí na přechod do prostoru EU přišel s nástupem koronavirové krize. Na konci března Ankara oznámila, že nechala vyklidit tábor pro posledních šest tisíc běženců. 

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je v Turecku zhruba 4,1 milionu uprchlíků. Z toho přes 3,7 milionu pochází ze Sýrie.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...