Turecká centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
Zvýšení sazeb podle agentury AP naznačuje, že se země odklání od Erdoganova neortodoxního přesvědčení, že snižováním úrokových sazeb lze bojovat proti inflaci. Tradiční ekonomická teorie přitom tvrdí pravý opak a centrální banky po celém světě v boji proti prudkému růstu spotřebitelských cen úroky zvedají. Ve čtvrtek tak například učinily centrální banky Británie, Švýcarska, Norska a Švédska.
Ministrem financí Erdogan jmenoval Mehmeta Simseka. Ten byl dříve i místopředsedou vlády a podle tiskových agentur požívá respektu v zahraničí i mezi investory. Simsek už avizoval, že hospodářská politika se musí vrátit do racionálních mezí.
Tureckou centrální banku vede poprvé žena, Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Předchozí šéf centrální banky Sahap Kavcioglu stál v čele Erdoganova úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než pětaosmdesáti procent a byla nejvyšší za čtyřiadvacet let. Od té doby ale klesá, v květnu se podle oficiálních dat dostala těsně pod čtyřicet procent.
Centrální banka pod Erdoganovým tlakem snížila svou základní úrokovou sazbu z přibližně devatenácti procent v roce 2021 na 8,5 procenta na začátku letošního roku, a to navzdory prudce rostoucí inflaci. Podle nezávislé skupiny odborníků ENAG byla skutečná míra inflace v květnu 109 procent.
