Trump už splnil přes polovinu tezí projektu, od kterého se distancoval

V úterý americký prezident Donald Trump pronese projev o stavu unie, ve kterém bude mluvit o úspěších své vlády. Jeho dosavadní kroky formoval i Projekt 2025, který je podle jednoho z jeho tvůrců „svatým písmem konzervativců“. Text mimo jiné vyzývá ke zvýšení výdajů na protiimigrační opatření, což Trump již udělal, nebo další snížení počtu amerických vojáků v Evropě, na což se Bílý dům teprve chystá.

Projekt 2025 v roce 2023 vydal konzervativní think-tank Heritage Foundation jako osnovu pro funkční období budoucího republikánského prezidenta.

Jen několik měsíců před volbami v roce 2024 se Trump od devítisetstránkového Projektu 2025 veřejně distancoval. „Nemám tušení, kdo za tím stojí,“ řekl tehdy. „S některými věcmi, které říkají, nesouhlasím, a některé z nich jsou naprosto směšné a příšerné,“ dodal.

Trumpova administrativa ale za první rok vládnutí dle analýzy levicové organizace Center for Progressive Reform již zahájila nebo dokončila 53 procent opatření uvedených v tomto dokumentu, napsal server BBC.

Mezi návrhy, které již Trumpova administrativa přijala, patří zastavení zahraniční pomoci v hodnotě miliard dolarů, kroky k ukončení federálních programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), rozšíření rozsahu a míry prosazování protiimigračních zákonů nebo ukončení federálního financování veřejnoprávních vysílatelů NPR a PBS.

V části věnované imigraci dokument navrhoval povolit vojenským jednotkám uzavřít hranice země, zrušit chráněné zóny – jako jsou školy či kostely –, provádět razie na pracovištích s cílem najít migranty bez dokladů a zvýšit počet detenčních zařízení pro potenciálně deportované osoby. Což jsou rovněž opatření, která Trumpova administrativa zavedla.

Kroky proti Venezuele

V oblasti zahraniční politiky Projekt 2025 nabádá k podniknutí kroků proti „venezuelským komunistickým tyranům“ a vstříc podpoře venezuelského lidu. Nicméně o únosu tamního vůdce Nicolase Madura, jak to provedla armáda Spojených států na začátku roku 2026, se tam nepíše.

Dokument zmiňuje také tři další jihoamerické země – Kolumbii, Guyanu a Ekvádor –, které podle něj „buď představují rostoucí bezpečnostní hrozbu pro region, nebo jsou zranitelné vůči nepřátelským mimoamerickým mocnostem“, jako jsou Čína a Rusko.

„USA mají příležitost vést tyto demokratické sousedy v boji proti vnějšímu tlaku hrozeb ze zahraničí a řešit místní bezpečnostní problémy v regionu,“ napsali autoři dokumentu.

Národní bezpečnostní strategie USA pro rok 2026 zdůrazňuje zajištění strategického vlivu na západní polokouli, včetně Grónska, Panamského průplavu a klíčových námořních tras. A znovu potvrzuje Monroeovu doktrínu, která je založena na myšlence, že USA uplatňují svůj vliv nad Severní a Jižní Amerikou bez zásahů jiných velmocí.

Čínu však již národní bezpečnostní strategie neidentifikuje jako hlavního soupeře. Ačkoli modernizace čínské armády a regionální vliv Pekingu jsou stále popisovány jako vážné výzvy, tak se strategie vyhýbá formulování politiky USA na základě toho, že by v krátkodobém horizontu měl vypuknout konflikt s Čínou.

Nedokončené „písmo svaté“

Paul Dans, který řídil Projekt 2025 předtím, než v srpnu 2024 odešel z Heritage Foundation, aby se mohl soustředit na podporu Trumpovy volební kampaně, řekl BBC, že Projekt 2025 je „v současné době konzervativním písmem svatým“.

„Každý nezainteresovaný pozorovatel snadno pozná, jak velká část tohoto prvního roku byla určena Projektem 2025,“ míní. „Nebýt prezidenta Trumpa, byla by to jen zpráva psaná do šuplíku,“ dodal. „Démonizace Projektu 2025 ze strany Demokratické strany, namísto toho, aby lidem jednoduše sdělila svou vizi na příští čtyři roky, bylo jednou z jejich největších volebních chyb v historii,“ prohlásil Dans.

„Skutečným měřítkem celé této věci bude to, jak ji budeme nadále realizovat,“ řekl Dans. Z návrhů Projektu 2025 dosud Trumpova administrativa neprosadila zákaz potratových pilulek a jejich zasílání poštou, klasifikaci učitelů a knihovníků, kteří s dětmi diskutují o „transgenderové ideologii“, jako sexuálních delikventů, snížení počtu amerických vojsk v Evropě a zmiňovaný přesun pozornosti americké armády směrem k Číně.

Oslabení státní správy a posílení prezidenta

„Je to opravdu velmi podrobný plán,“ řekl Eugene Kiley, který pro nestranický web Factcheck.org napsal komplexní přehled cílů obsažených v Projektu 2025. „Stanovuje, jak a které vládní zaměstnance propustit a jak převzít kontrolu nad nezávislými agenturami,“ dodal.

Washingtonské think-tanky pravidelně připravují návrhy pro nastupující prezidenty. Pravicová Heritage Foundation zveřejnila svůj plán v dubnu 2023, kdy ještě nebylo jasné, kdo bude kandidátem Republikánské strany.

Ústředním bodem projektu 2025 je dokument s názvem Mandate for Leadership (Mandát pro vládnutí). Ten mluví o provedení změn prostřednictvím rozšíření prezidentských pravomocí, rozsáhlých škrtů ve federální státní správě a zavedení ultrakonzervativní společenské vize. Podle BBC dokument nejen poskytuje seznam návrhů, ale také nastiňuje právní a administrativní metody k jejich dosažení.

Tyto metody byly v popředí zájmu během prvních dnů Trumpova druhého funkčního období, kdy úřad pro efektivitu vlády (DOGE) podnikl agresivní kroky ke snížení počtu zaměstnanců a škrtal v klíčových úřadech a agenturách, které se týkaly mimo jiné mezinárodního rozvoje (USAID) nebo vědy a výzkumu (NOAA).

Autoři v administrativě

Několik autorů textu Projektu 2025 nyní působí v Trumpově administrativě, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa nebo Trumpova zmocněnce pro imigraci Toma Homana. Russell Vought, který napsal kapitolu o reformě státní byrokracie, vede oddělení, které spravuje rozsáhlý federální rozpočet USA.

Nadace Heritage Foundation v prohlášení pro BBC uvedla, že „všechna politická a personální rozhodnutí jsou na prezidentu Trumpovi a jeho týmu“, a bagatelizovala tvrzení, že stojí za politickým programem současné administrativy.

V reakci na seznam otázek týkajících se Projektu 2025 mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl: „Za pouhý rok se prezidentu Trumpovi podařilo učinit z Ameriky nejdynamičtější zemi na světě tím, že zabezpečil její hranice, podepsal největší snížení daní pro střední třídu v historii a přilákal investice v hodnotě bilionů dolarů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...