Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

„Toto řešení, pokud bude naplněno, bude skvělé pro Spojené státy americké i pro všechny země NATO. Na základě této dohody nebudu zavádět cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ uvedl americký prezident, aniž by nejprve upřesnil, co má být součástí chystané dohody.

Server Axios označuje Rutteho prohlášení za překvapivé a s odvoláním na své dva zdroje píše, že návrh dohody, jejíž přesné podrobnosti zatím nejsou známé, zahrnuje princip respektování suverenity Dánska nad ostrovem. Axios uvádí, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán zahrnuje aktualizaci dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat „obranné oblasti“, pokud by to NATO považovalo za nutné, cituje server své zdroje. Návrh podle něj dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Trump poté ale pro CNBC řekl, že dohoda o Grónsku má mít „věčné trvání“ a její součástí bude přístup k nerostným surovinám pro USA i jejich evropské spojence. Další jednání za americkou stranu povedou viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff, uvedl rovněž šéf Bílého domu.

„Vyjednávání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou pokračovat s cílem zajistit, že se Rusko a Čína nikdy v Grónsku neuchytí – ekonomicky nebo vojensky,“ poznamenal k plánům mluvčí NATO. Šéf Aliance uvedl, že středeční setkání bylo dobré. „Čeká nás ale ještě hodně práce,“ sdělil Rutte agentuře AFP.

Později ve vysílání stanice Fox News Rutte uvedl, že při jednání o rámci dohody o Grónsku a celé arktické oblasti se spolu s americkým prezidentem nevěnovali otázce, zda ostrov nadále zůstane pod dánskou svrchovaností. „Soustředili jsme se na to, co musíme udělat, abychom ochránili tuto obrovskou arktickou oblast, kde dochází ke změnám a kde jsou Rusové a Číňané stále aktivnější,“ dodal.

Nahrávám video

Švédsko a Dánsko rozhodnutí Trumpa vítají

„Je dobře, že Trump nyní ustoupil od uvalení cel na ty z nás, kteří podporovali Dánsko a Grónsko,“ reagovala na nejnovější vývoj na síti X švédská ministryně zahraničí Malmerová Stenergardová. „Požadavky na posunutí hranic se setkaly s oprávněnou kritikou. Proto jsme také opakovaně zdůrazňovali, že se nenecháme vydírat. Zdá se, že naše spolupráce se spojenci měla dopad,“ dodala.

„Den končí lépe, než začal,“ komentoval Trumpovo vyjádření dánský ministr zahraničí. „Pokud to, co se dnes (ve středu) děje, znamená, že se můžeme vrátit k normálnějším komunikačním kanálům, než je Truth Social, tak je to dobré. Pro nás je důležité, abychom to ukončili způsobem, který respektuje obyvatele Grónska,“ sdělil večer podle agentury Reuters Rasmussen, který nedávno o Grónsku jednal ve Washingtonu.

Také odstupující nizozemský premiér Dick Schoof uvítal Trumpovo rozhodnutí nezavést dodatečná cla. „Je pozitivní, že jsme nyní na cestě k uklidnění situace,“ uvedl na X. Podle něj je zásadní, aby Spojené státy, Kanada a Evropa pokračovaly ve spolupráci v NATO s cílem posílit bezpečnost v arktické oblasti a čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny.

Naopak německý ministr financí Lars Klingbeil na fóru v Davosu varoval před přehnaným optimismem. „Je dobře, že vedou dialog, ale musíme ještě chvíli počkat a nedělat si příliš brzy naděje,“ sdělil německé televizi ZDF.

Lídři států EU se navzdory tomu, že Trump ustoupil od uvalení cel na některé země kvůli Grónsku, ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu EU, potvrdil ve středu večer mluvčí Evropské rady.

Trump dával opakovaně najevo, že Spojené státy chtějí ke svému území připojit největší světový ostrov, který je autonomní součástí Dánského království. Až do středy přitom odmítal vyloučit použití armády.

Nahrávám video

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Dopieralla soudí, že Evropa se nachází v lepší situaci, než byla před jednáním Rutteho s Trumpem. „Jednoznačně si evropští lídři museli oddechnout, že celní válka minimálně v tuto chvíli nenastane.“ Dodal však, že na druhou stranu „nemáme konkrétní kontury této dohody, od kdy by měla platit a s jakými garancemi.“

K projevu Trumpa v Davosu politolog řekl, že většina byla určena spíše pro jeho podporovatele než pro účastníky zasedání. „Velmi podobný projevům, které pronáší na volebních setkáních uvnitř USA.“ Tedy například o volbách v roce 2020 či o vývoji americké ekonomiky. Zmínil, že Evropa má stále větší zájem na silném NATO než USA, protože Trump Alianci rétoricky podkopává. „Ale nakopl evropské členy k tomu, aby zvýšili své výdaje na obranu.“ 

Nahrávám video

Washington hovořil i o tom, že by mohl Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny, koupit. Trump v Davosu prohlásil, že si dokáže představit cenu, která by mohla být rozumná.

Připojení Grónska k USA dlouhodobě odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé a také Dánsko a další evropské země. Trump jim právě kvůli tomuto postoji hrozil dalšími cly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...