Trump oznámil sankce proti Kolumbii za odmítnutí deportačních letů

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Kolumbie podle informací agentury Reuters odmítla nechat přistát na svém území dvě vojenská letadla, přičemž v každém bylo asi osmdesát lidí určených k deportaci z USA. Lety byly součástí Trumpovy snahy vystupňovat vyhošťování cizinců, kteří na americkou půdu vstoupili nelegálně nebo tam pobývají bez povolení.

Americký prezident uvedl, že krok Kolumbie „ohrozil národní bezpečnost“ USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“. V seznamu, který publikoval na své sociální síti Truth Social, zmínil kromě „nouzového“ cla také zákaz vstupu do USA pro kolumbijské činitele i „podporovatele“ nebo blíže nespecifikované finanční a bankovní sankce.

Na koho přesně se mají vízové restrikce vztahovat, nebylo ihned jasné, Trump také zmínil zavedení zpřísněných hraničních kontrol pro Kolumbijce mířící do USA.

Americká vláda podle agentury AP ihned nepublikovala žádný oficiální dokument o zavedení uvedených opatření. „Za jeden týden bude pětadvacetiprocentní clo navýšeno na padesát procent,“ pohrozil Trump. „Tahle opatření jsou jenom začátek,“ pokračoval. Kolumbijské imigranty, které chtěly USA deportovat, při tom označil za zločince.

„Migranti nejsou zločinci a mělo by se s nimi zacházet s důstojností, jakou si lidská bytost zaslouží,“ kritizoval předtím Petro na sociální síti X. „Proto jsem nechal otočit americká vojenská letadla, která přilétala s kolumbijskými migranty,“ pokračuje prohlášení. Petro také uvedl, že kolumbijské migranty bude přijímat, když je USA budou posílat civilními letadly a „bez zacházení jako se zločinci“.

„Říkají mi, že dáváte na naše ovoce lidské práce padesátiprocentní clo za vstup do USA, já činím to samé,“ vzkázal později Trumpovi. V dalším příspěvku pak sdělil, že nařídil zvýšit poplatky za dovoz amerického zboží „o 25 procent“.

Pro migranty přijede vládní speciál

Trumpova administrativa tento týden začala pro deportační lety využívat vojenská letadla. Jde o jeden z mnoha prvků Trumpovy snahy od prvních hodin svého druhého mandátu omezovat nelegální i legální imigraci do USA. Velkou část běženců, kteří v posledních letech vstupují na americké území nelegálně, tvoří právě Kolumbijci. Kolumbie podle agentury AP mezi lety 2020 a 2024 přijala 475 deportačních letů z USA.

Kancelář kolumbijského prezidenta podle agentury AFP současně s Trumpovým oznámením sankcí vydala prohlášení, že dává k dispozici vládní speciál, aby umožnila „důstojný návrat“ Kolumbijců z USA.

Stížnost v této souvislosti přišla už v sobotu z Brazílie, kam podle místních médií během týdne Američané dopravili desítky vyhoštěných občanů v poutech, přičemž někteří si stěžovali na jednání amerických dozorců během letu. Brazilské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že bude od americké vlády žádat vysvětlení tohoto „ponižujícího zacházení“. Podle agentury Reuters kromě toho tento týden odmítlo jeden deportační let z USA přijmout i Mexiko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...