Trump může být stíhán v souvislosti se snahou zvrátit volby, rozhodl soud. Exprezident se odvolá

Nahrávám video

Federální odvolací soud rozhodl, že bývalý americký prezident Donald Trump nemá imunitu před stíháním v souvislosti se snahou zvrátit prezidentské volby z roku 2020, v nichž jej porazil demokrat Joe Biden, píše agentura Reuters. Trumpův mluvčí již podle agentury AFP potvrdil, že se exprezident proti rozhodnutí odvolá. Případem se tak zřejmě bude zabývat nejvyšší soud.

Tříčlenný senát odvolacího soudu odmítl Trumpovo tvrzení, že nemůže být stíhán, protože obvinění se týkají jeho oficiálních povinností z doby, kdy zastával prezidentský úřad. V odůvodnění rozhodnutí stojí, že soud pečlivě zvážil zájmy na imunitě, které uplatňuje Trump, „oproti důležitým veřejným zájmům ve prospěch pokračování tohoto trestního stíhání“.

Exprezident, který si nyní upevňuje pozici favorita na republikánskou nominaci do podzimních prezidentských voleb, se proti rozhodnutí odvolá. Krátce po oznámení verdiktu soudu to uvedl mluvčí Trumpova štábu Steven Cheung. Otázku prezidentské imunity tak pravděpodobně definitivně vyjasní až nejvyšší soud, na odvolání k němu má nyní Trump podle AP čas do 12. února. Na nejvyšším soudu USA aktuálně poměrem šest ku třem převažují soudci považovaní za konzervativní, z nichž tři nominoval sám Trump.

Velká porota loni na návrh zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe rozhodla o obžalobě Trumpa z různých druhů zločinného spiknutí v návaznosti na jeho kampaň proti výsledkům prezidentských voleb roku 2020. Tehdejší prezident nikdy neuznal porážku a místo toho podkopával důvěru Američanů ve volby a jejich výsledky. Tlačil také na činitele na různých úrovních ve snaze zablokovat jejich potvrzení.

Trumpovi příznivci vtrhli 6. ledna 2021 do sídla Kongresu ve Washingtonu, kde se zákonodárci sešli, aby formálně potvrdili Bidenovo vítězství. Trump předtím v projevu své přívržence vyzval, aby se vydali ke Kapitolu a dali najevo svůj nesouhlas. V důsledku násilných nepokojů zemřelo pět lidí.

Exprezidentovy spory

Odvolací soud se dostal do ohniska sporu ohledně prezidentské imunity poté, co nejvyšší soud na konci loňského roku oznámil, že se do případu alespoň dočasně nezapojí, a odmítl žádost zvláštního vyšetřovatele Smithe, aby ve věci vydal rychlé rozhodnutí.

Začátek soudního procesu s Trumpem byl původně stanoven na březen, ale minulý týden byl odročen a nové datum podle AP zatím stanoveno nebylo. Termín soudního řízení přitom s sebou nese obrovské politické důsledky, neboť favorit republikánských primárek doufá, že se hlavní líčení podaří odložit až do doby po listopadových volbách.

Pokud Trump porazí Bidena, mohl by se pravděpodobně pokusit využít svého postavení a nařídit novému ministru spravedlnosti, aby případ smetl ze stolu, nebo by mohl zkusit sobě samému udělit milost, upozorňuje AP.

Jelikož žádný jiný americký prezident před Trumpem nečelil obžalobě, soudy se aktuálně ocitají v neprobádaných vodách. Exprezidenti mají už nyní širokou imunitu vůči občanskoprávním žalobám vycházejícím z jejich počínání v Bílém domě, soudy se však dosud nezabývaly uplatňováním tohoto principu v trestní rovině.

Rozhodnutí podle amerikanisty Kryštofa Kozáka zbouralo velkou část Trumpovy obrany. „Jeho tým vytvořil konstrukci, že byl prezidentem, a v takové situaci není trestně odpovědný za to, co dělá. Z právního hlediska to vlastně nebyla špatná konstrukce, v jiném kontextu by možná prošla,“ konstatoval.

Procesy s exprezidentem tím ale podle Kozáka zdaleka nekončí. Protahovat soudy je podle něj jedna z jeho obranných taktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...