Trump kvůli sporu s Kongresem odloží poselství o stavu unie. Pelosiová chce s prezidentem krizi urovnat

Nahrávám video

Šéf Bílého domu Donald Trump kvůli svému sporu s Kongresem o financování federálních úřadů odloží každoroční prezidentské poselství o stavu americké unie na dobu, až bude pře urovnána. Projev byl původně plánován na úterý 29. ledna. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů prezidentovi nabídla osobní setkání za účelem ukončení krize. Podle médií chce šéfovi Bílého domu představit návrh, který by jej měl uspokojit. Ukončit vládní krizi se zatím nepodařilo ani během čtvrtečního dvojího hlasování v Senátu. Návrhy demokratů i republikánů podle očekávání neprošly.

Zprávu o stavu Spojených států prezidenti tradičně přednášejí ve Sněmovně reprezentantů. Demokratická předsedkyně této kongresové komory Nancy Pelosiová ale Trumpa vyzvala, aby poselství odložil, dokud nebude obnoveno financování federálních úřadů.

Část úřadů je nyní bez peněz, neboť Trump se s Kongresem pře o finance na vybudování zdi na hranicích s Mexikem, které demokraté odmítají uvolnit.

Své odmítavé stanovisko šéfka Sněmovny reprezentantů potvrdila i ve středu v dopisu do Bílého domu. Oficiálně Trumpovi sdělila, že promluvu ke členům Kongresu z tribuny Sněmovny reprezentantů nepovolí, dokud zůstane vláda bez peněz.

Hlava státu nemůže sama o sobě o parlamentním projevu rozhodnout, musí vyčkat oficiálního pozvání dolní komory. Poselství o stavu unie, které prezident pronáší ve Sněmovně reprezentantů k členům obou komor Kongresu, je slavnostní událost zorganizovaná tradičně za účasti mnoha hostů. Pronést poselství ukládá prezidentům ústava.

Kvůli postoji Pelosiové se spekulovalo, že Trump zprávu přednese z Bílého domu. V noci na čtvrtek ale Trump na Twitteru přípravu náhradního plánu odmítl. „Neexistuje žádné jiné místo, které by se historií, tradicí a významem mohlo rovnat sněmovní komoře. Těším se, že budu moci podat skvělou zprávu o stavu unie v blízké budoucnosti!“ napsal Trump.

V tweetu prezident uznal, že Pelosiová jako předsedkyně sněmovny má výsadu odklad projevu navrhnout. „Projev přednesu, až bude financování obnoveno,“ dodal.

Nahrávám video

Pelosiová nabídla Trumpovi jednání „v jakémkoli termínu“

Pelosiová později na tiskové konferenci ve Washingtonu uvedla, že nabízí prezidentovi Donaldu Trumpovi osobní setkání „v jakémkoli termínu“. Chce touto cestou skoncovat s rozpočtovou krizí vlády, která trvá druhý měsíc a v pátek připraví 800 tisíc státních zaměstnanců už o druhou výplatu. Demokraté nedojednávají žádné nabídky v ústraní, zdůvodnila osmasedmdesátiletá kalifornská poslankyně svůj návrh.

Její spor s prezidentem se podle hodnocení mnohých komentátorů už dostal do bezmála osobní roviny. Oba politiky hluboce rozděluje názor na zajištění jižních amerických hranic. Trump ve čtvrtek na Twitteru zopakoval, že na stavbě zdi oddělující území USA a Mexika nadále trvá. „Bez zdi to prostě nepůjde… Naše země má šanci výrazně omezit zločinnost, pašování lidí, gangy a drogy. Mělo se to stát už dávno. Nevzdáme to!“ napsal prezident.

Pelosiová a její spolustraníci podle médií připravují návrh, který by měl Trumpa uspokojit aspoň co do výše investic na zajištění bezpečnosti hranic. Demokraté jsou prý ochotni dát prezidentovi požadovaných 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), což je víc než čtyřnásobek sumy, o níž dosud hovořili (původně šlo o 1,3 miliardy).

Zeď ale stavět nechtějí, protože by podle nich byla neúčinná. Hovoří se podle listu The Washington Post o projektu „chytré zdi“, tedy o instalování elektronických monitorovacích systémů. Stavbu betonové ohrady demokraté považují za nápad vhodný nanejvýš „do středověku“. 

Trump se už se zástupci demokratů v Bílém domě sešel, ale jednání svolané počátkem ledna kromě prohloubení roztržky nic nepřineslo. Diskuse byla tehdy podle Pelosiové „hádavá“ a Trump ji nazlobeně opustil.

Ve čtvrtek Senát smetl ze stolu dva návrhy, jak ukončit vládní rozpočtovou krizi. První, který s podporou Bílého domu připravili republikáni, počítal s financováním zdi na americko-mexické hranici ve výši 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), jak to požaduje prezident Donald Trump. Financování vládních úřadů by v takovém případě bylo zajištěno do 30. září. Návrh z dílny demokratické opozice předpokládal otevřít vládní účty dočasně do 8. února a využít tuto dobu k diskusi o posílení ostrahy hranic.

Pro schválení bylo zapotřebí alespoň 60 hlasů, přičemž republikáni mají v horní komoře 53 mandátů a demokraté 47. Demokratický návrh tak ke schválení potřeboval hlasy třinácti republikánských senátorů, republikánský návrh hlasy sedmi demokratů. V žádném z táborů se ale takové množství přeběhlíků nenašlo.

Nejde primárně o peníze, ale o moc, upozorňuje ekonomka

Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová v pořadu Devadesátka ČT24 připomněla, že shutdown ovlivňuje nejen úřady, ale řadu dalších oblastí.

„Řízení letového provozu si začíná stěžovat, že bezpečnost provozu už je omezená a ohrožená, protože museli snížit počet pracovníků, to samé se týká bezpečnosti na letištích. Turisté jsou pochopitelně naštvaní,“ jmenuje Matesová. Příčinou velkých problémů pro zaměstnance pacující ve veřejné sféře je pak také fakt, že řada Američanů žije od výplaty k výplatě a nemá příliš úspor.

„Ten spor není o penězích, ale primárně o tom, kdo bude stanovovat trendy a základní linie politiky Spojených států v příštím období,“ uvedla Matesová. Shutdown podle ní nebude trvat roky, ale spíše týdny.

„Zatím sice Trump dává přednost svým voličům, kterým sliboval zeď a oni na ní trvají. Ale v nějaké situaci už bude vážit mezi tím, jestli jeho loajální voliči, kteří za každou cenu chtějí zeď v nějaké podobě, jsou tak velkou skupinou jako ti, kteří budou nespokojeni, že nefungují veřejné služby,“ podotkla.

Koho postihlo omezení financování federálních úřadů
Zdroj: ČT24

Jak připomněl další host pořadu Devadesátka ČT24 amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK, shutdowny ve Spojených státech nejsou výjimečné, periodicky se opakují. „Tenhle je výjimečný tím, jak je dlouhý,“ upozornil. Podle profesora ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jana Švejnara ale tento shutdown vejde do dějin spíše než svou délkou tím, že se zde bojovalo o to, jestli se postaví zeď na hranici s Mexikem, či ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...