Trump kvůli sporu s Kongresem odloží poselství o stavu unie. Pelosiová chce s prezidentem krizi urovnat

Nahrávám video
90' ČT24 - Spojené státy pod tíhou rozpočtové nouze
Zdroj: ČT24

Šéf Bílého domu Donald Trump kvůli svému sporu s Kongresem o financování federálních úřadů odloží každoroční prezidentské poselství o stavu americké unie na dobu, až bude pře urovnána. Projev byl původně plánován na úterý 29. ledna. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů prezidentovi nabídla osobní setkání za účelem ukončení krize. Podle médií chce šéfovi Bílého domu představit návrh, který by jej měl uspokojit. Ukončit vládní krizi se zatím nepodařilo ani během čtvrtečního dvojího hlasování v Senátu. Návrhy demokratů i republikánů podle očekávání neprošly.

Zprávu o stavu Spojených států prezidenti tradičně přednášejí ve Sněmovně reprezentantů. Demokratická předsedkyně této kongresové komory Nancy Pelosiová ale Trumpa vyzvala, aby poselství odložil, dokud nebude obnoveno financování federálních úřadů.

Část úřadů je nyní bez peněz, neboť Trump se s Kongresem pře o finance na vybudování zdi na hranicích s Mexikem, které demokraté odmítají uvolnit.

Své odmítavé stanovisko šéfka Sněmovny reprezentantů potvrdila i ve středu v dopisu do Bílého domu. Oficiálně Trumpovi sdělila, že promluvu ke členům Kongresu z tribuny Sněmovny reprezentantů nepovolí, dokud zůstane vláda bez peněz.

Hlava státu nemůže sama o sobě o parlamentním projevu rozhodnout, musí vyčkat oficiálního pozvání dolní komory. Poselství o stavu unie, které prezident pronáší ve Sněmovně reprezentantů k členům obou komor Kongresu, je slavnostní událost zorganizovaná tradičně za účasti mnoha hostů. Pronést poselství ukládá prezidentům ústava.

Kvůli postoji Pelosiové se spekulovalo, že Trump zprávu přednese z Bílého domu. V noci na čtvrtek ale Trump na Twitteru přípravu náhradního plánu odmítl. „Neexistuje žádné jiné místo, které by se historií, tradicí a významem mohlo rovnat sněmovní komoře. Těším se, že budu moci podat skvělou zprávu o stavu unie v blízké budoucnosti!“ napsal Trump.

V tweetu prezident uznal, že Pelosiová jako předsedkyně sněmovny má výsadu odklad projevu navrhnout. „Projev přednesu, až bude financování obnoveno,“ dodal.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Miřejovský: Je velmi pravděpodobné, že krize v nejbližších dnech neskončí
Zdroj: ČT24

Pelosiová nabídla Trumpovi jednání „v jakémkoli termínu“

Pelosiová později na tiskové konferenci ve Washingtonu uvedla, že nabízí prezidentovi Donaldu Trumpovi osobní setkání „v jakémkoli termínu“. Chce touto cestou skoncovat s rozpočtovou krizí vlády, která trvá druhý měsíc a v pátek připraví 800 tisíc státních zaměstnanců už o druhou výplatu. Demokraté nedojednávají žádné nabídky v ústraní, zdůvodnila osmasedmdesátiletá kalifornská poslankyně svůj návrh.

Její spor s prezidentem se podle hodnocení mnohých komentátorů už dostal do bezmála osobní roviny. Oba politiky hluboce rozděluje názor na zajištění jižních amerických hranic. Trump ve čtvrtek na Twitteru zopakoval, že na stavbě zdi oddělující území USA a Mexika nadále trvá. „Bez zdi to prostě nepůjde… Naše země má šanci výrazně omezit zločinnost, pašování lidí, gangy a drogy. Mělo se to stát už dávno. Nevzdáme to!“ napsal prezident.

Pelosiová a její spolustraníci podle médií připravují návrh, který by měl Trumpa uspokojit aspoň co do výše investic na zajištění bezpečnosti hranic. Demokraté jsou prý ochotni dát prezidentovi požadovaných 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), což je víc než čtyřnásobek sumy, o níž dosud hovořili (původně šlo o 1,3 miliardy).

Zeď ale stavět nechtějí, protože by podle nich byla neúčinná. Hovoří se podle listu The Washington Post o projektu „chytré zdi“, tedy o instalování elektronických monitorovacích systémů. Stavbu betonové ohrady demokraté považují za nápad vhodný nanejvýš „do středověku“. 

Trump se už se zástupci demokratů v Bílém domě sešel, ale jednání svolané počátkem ledna kromě prohloubení roztržky nic nepřineslo. Diskuse byla tehdy podle Pelosiové „hádavá“ a Trump ji nazlobeně opustil.

Ve čtvrtek Senát smetl ze stolu dva návrhy, jak ukončit vládní rozpočtovou krizi. První, který s podporou Bílého domu připravili republikáni, počítal s financováním zdi na americko-mexické hranici ve výši 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), jak to požaduje prezident Donald Trump. Financování vládních úřadů by v takovém případě bylo zajištěno do 30. září. Návrh z dílny demokratické opozice předpokládal otevřít vládní účty dočasně do 8. února a využít tuto dobu k diskusi o posílení ostrahy hranic.

Pro schválení bylo zapotřebí alespoň 60 hlasů, přičemž republikáni mají v horní komoře 53 mandátů a demokraté 47. Demokratický návrh tak ke schválení potřeboval hlasy třinácti republikánských senátorů, republikánský návrh hlasy sedmi demokratů. V žádném z táborů se ale takové množství přeběhlíků nenašlo.

Nejde primárně o peníze, ale o moc, upozorňuje ekonomka

Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová v pořadu Devadesátka ČT24 připomněla, že shutdown ovlivňuje nejen úřady, ale řadu dalších oblastí.

„Řízení letového provozu si začíná stěžovat, že bezpečnost provozu už je omezená a ohrožená, protože museli snížit počet pracovníků, to samé se týká bezpečnosti na letištích. Turisté jsou pochopitelně naštvaní,“ jmenuje Matesová. Příčinou velkých problémů pro zaměstnance pacující ve veřejné sféře je pak také fakt, že řada Američanů žije od výplaty k výplatě a nemá příliš úspor.

„Ten spor není o penězích, ale primárně o tom, kdo bude stanovovat trendy a základní linie politiky Spojených států v příštím období,“ uvedla Matesová. Shutdown podle ní nebude trvat roky, ale spíše týdny.

„Zatím sice Trump dává přednost svým voličům, kterým sliboval zeď a oni na ní trvají. Ale v nějaké situaci už bude vážit mezi tím, jestli jeho loajální voliči, kteří za každou cenu chtějí zeď v nějaké podobě, jsou tak velkou skupinou jako ti, kteří budou nespokojeni, že nefungují veřejné služby,“ podotkla.

Koho postihlo omezení financování federálních úřadů
Zdroj: ČT24

Jak připomněl další host pořadu Devadesátka ČT24 amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK, shutdowny ve Spojených státech nejsou výjimečné, periodicky se opakují. „Tenhle je výjimečný tím, jak je dlouhý,“ upozornil. Podle profesora ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jana Švejnara ale tento shutdown vejde do dějin spíše než svou délkou tím, že se zde bojovalo o to, jestli se postaví zeď na hranici s Mexikem, či ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...