Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území. Dánsko a Grónsko se proti Trumpově kroku vymezily.

Trump v neděli jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích sdělil, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k USA.

Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, již dříve zdůvodňoval národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím.

Reakce Dánska, Grónska a EU

Krok vyvolal novou vlnu kritiky ze strany Dánska, které vyzvalo k respektování své územní celistvosti. K zachování suverenity ostrova vyzvala také Evropská unie.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v pondělí ve společném prohlášení uvedli, že Grónsko patří Gróňanům. „Nemůžete anektovat jinou zemi. Ani s argumentem mezinárodní bezpečnosti,“ řekli.

Grónský premiér v úterý na svém facebooku napsal, že je „smutný“ z toho, že americký prezident Donald Trump znovu projevil zájem o získání arktického území.

Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen si kvůli jmenování zvláštního amerického vyslance pro Grónsko předvolal velvyslance USA v Kodani. Poté Rasmussen uvedl, že zástupci Dánska a Grónska velvyslanci „vytyčili červenou linii“.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Strategický význam Grónska

Strategická poloha a zdroje Grónska by mohly být pro Spojené státy přínosem. Leží na nejkratší trase z Evropy do Severní Ameriky, což je pro americký systém varování před balistickými raketami životně důležité.

Spojené státy projevily zájem o rozšíření své stávající vojenské přítomnosti na arktickém ostrově, včetně umístění radarů, které by sledovaly vody mezi ostrovem, Islandem a Británií, které využívají ruské námořní lodě a jaderné ponorky.

Americká armáda udržuje stálou přítomnost na letecké základně Pituffik v severozápadní části Grónska. Dohoda z roku 1951 mezi USA a Dánskem dala Spojeným státům právo volně se pohybovat a stavět vojenské základny v Grónsku, pokud o tom Dánsko a Grónsko budou informovány.

Trump v pondělí novinářům řekl: „Potřebujeme Grónsko z důvodu národní bezpečnosti, ne kvůli nerostným surovinám... Když se podíváte na Grónsko, uvidíte podél pobřeží ruské a čínské lodě.“

Údaje o lodní dopravě ukazují, že většina čínské lodní dopravy v arktických vodách se odehrává v tichomořské Arktidě a na severní námořní cestě poblíž Ruska. Většina ruské lodní dopravy v Arktidě se odehrává kolem ruského pobřeží, ačkoli analytici tvrdí, že ruské ponorky často plují ve vodách mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...