Tokajev ohlásil stahování spojeneckých vojáků. Kritizoval Nazarbajeva a slíbil růst příjmů

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

„Hlavní mise mírových sil ODKB byla úspěšně dokončena,“ sdělil Tokajev parlamentu ve videokonferenčním hovoru. Vojenská aliance šesti bývalých sovětských států vyslala jednotky do středoasijské země na žádost prezidenta Tokajeva minulý týden, kdy Kazachstán zachvátily nejhorší nepokoje od získání nezávislosti před třemi desítkami let.

Vyslání více než dvou tisíc vojáků zejména z Ruska v rámci mise ODKB kritizovaly mimo jiné Spojené státy.

Novým premiérem země se stal devětačtyřicetiletý Alichan Smajlov. Ten dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl poté, co prezident Tokajev 5. ledna po propuknutí nepokojů odvolal původní vládu. V ní byl Smajlov prvním vicepremiérem a ministrem financí. V nové vládě si své posty zachovali mimo jiné ministři zahraničí, vnitra nebo obrany. Změnil se ale například šéf resortu energetiky. Nový kabinet se poprvé sejde ve středu.

Premiér Smajlov v telefonickém rozhovoru předsedu ruské vlády Michaila Mišustina ujistil, že kazachstánská vláda se i nadále bude „pevně držet kurzu prohlubování strategického partnerství s Ruskou federací“, uvedla agentura TASS.

Tokajev slíbil lidem vyšší příjmy a zkritizoval svého mocného předchůdce

Vůdce středoasijské země Tokajev dále hovořil o iniciativách, které mají zmenšit rozdíly v bohatství mezi obyvateli, zvýšit daně v těžebním sektoru a odstranit nesrovnalosti ve státních zakázkách.

Slíbil rovněž předložit balíček politických reforem, informuje TASS. Kromě toho oznámil pětileté moratorium na zvyšování platů například poslanců a členů vlády, poznamenal server Kommersant. Do dvou měsíců má naopak vzniknout program na zvýšení příjmů obyvatel.

Svého mentora a mocného předchůdce v prezidentském úřadu Nursultana Nazarbajeva pak Tokajev obvinil z toho, že podporoval skupinu bohatých firem a lidí, která ovládá zemi. Agentura AFP připomněla, že příbuzní bývalého vůdce zastávají klíčové pozice a kontrolují velkou část ekonomiky. Nastal čas systematicky a pravidelně pomáhat národu, nechal se slyšet současný šéf státu. Podle Kommersantu má vzniknout veřejný fond na řešení sociálních problémů.

Někteří analytici naznačili, že významnou roli při nepokojích mohly sehrát boje mezi bohatou elitou země, poznamenal agentura Reuters. Tokajev už minulý týden odvolal Nazarbajeva z pozice šéfa mocné bezpečnostní rady státu, díky níž si exprezident podle agentury Reuters zachoval velkou moc, ačkoliv prezidentský úřad opustil v roce 2019. Funkci poté převzal právě Nazarbajevův dosavadní spolupracovník Tokajev.

Jednotky ODKB byly nejprve rozmístěny v metropoli Nur-Sultanu, což vyvolalo spekulace, že jejich misí byla ochrana vlády a Tokajeva v době, kdy prezident nemohl plně věřit vlastním bezpečnostním silám, píše Reuters. Hlava státu už dříve odvolala šéfa kontrarozvědky KNB Karima Masimova, kterého následně policie zatkla kvůli podezření z velezrady.

Nově Tokajev obvinil KNB z toho, že přehlédla hrozbu a při nepokojích řádně nezakročila. „V některých městech šéfové oddělení KNB opustili (budovy), zanechali za sebou střelné zbraně a tajné dokumenty, ačkoliv měli dostatečný bojový arzenál,“ prohlásil.

Po nepokojích zbylo poničené město
Zdroj: ČTK/AP/Vasily Krestyaninov

Policie hlásí tisíce zadržených

Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, pak policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Zadrženým policisté zabavili 31 střelných zbraní.

Vojenské velitelství města rovněž ohlásilo, že „vyčistilo“ další čtvrti od zločineckých band, jak úřady označují účastníky nepokojů.

Kazachstán na počátku ledna zažil nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení pohonných hmot, demonstranti ale podle úřadů zaútočili i na vládní budovy v několika městech.

Tokajev: Pořádek byl obnoven

Tokajev v pondělí uvedl, že v zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Účastníky rozsáhlých nepokojů, které se minulý týden rozšířily do řady měst, označil za teroristy a bandity, mezi útočníky byli podle něj bojovníci hlavně ze středoasijských zemí, včetně Afghánistánu, a z Blízkého východu. Do střetů v Kazachstánu byli podle šéfa státu přímo zapojeni teroristé. Vyzdvihl přitom, že situaci se podařilo zklidnit díky silám ODKB.

Tokajev v pondělí odpoledne v rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že nepokoje byly „dobře připravený“ akt agrese. Cílem útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. „Proto byla v zemi zahájena protiteroristická operace,“ zdůvodnil Tokajev tvrdý zásah proti účastníkům nepokojů.

Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo 1300 podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.

Prezident zopakoval, že během protestů přišlo o život šestnáct příslušníků bezpečnostních sil. Počet obětí mezi civilisty se podle něj upřesňuje. Ruská a místní média v neděli s odkazem na zdravotníky uvedla, že o život přišlo 164 lidí, policie ani ministerstvo zdravotnictví ale tento údaj zatím nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...