Ti druzí: trockistka, horal, zastánce antikoncepce zadarmo i stoupenec konspiračních teorií

V nadcházejících francouzských prezidentských volbách, jejichž 1. kolo proběhne už tuto neděli, je dominantní pozornost médií upřena na pětici hlavních kandidátů. Kromě Le Penové, Macrona, Fillona, Mélenchona a Hamona však o hlasy Francouzů usiluje i sexteto dalších kandidátů. Společného nemají moc, zřejmě jen to, že případný volební zisk v řádu několika procent by byl pro každého z nich skvělým výsledkem.

Nathalie Arthaudová (Dělnický boj)

Sedmačtyřicetiletá učitelka ekonomie na středoškolském lyceu kandidovala už v minulých prezidentských volbách, v nichž dosáhla na výsledek 0,56 procenta hlasů. Netají se svými radikálně levicovými názory - je přesvědčenou trockistkou, která si přeje zavedení komunistického zřízení v zemi. Pilířem jejího programu je obhajoba práv dělníků, kteří by podle ní měli mít nejen vyšší mzdy, ale i větší pravomoce při správě podniků.

V zahraniční politice se výrazně vymezuje vůči politice intervencí na cizí území. V tomto směru apeluje na pracující, aby nepodlehli demagogickému vábení francouzského státu, jehož představitelé „rozpoutávají války kvůli údajné ochraně naší bezpečnosti“. 

Philippe Poutou (Nová antikapitalistická strana)

Philippe Poutou
Zdroj: Lionel Bonaventure/Reuters

Také Poutou má už zkušenost z minulých voleb. Zabodoval v nich u 1,15 procenta Francouzů. Podobně jako Arthaudová je kandidátem ukotveným v programu radikální levice, která brojí proti kapitalismu na všech frontách. „Budeme rozdrceni buldozerem ultra-liberalismu,“ varuje Poutou.

Bývalý zaměstnanec automobilky Ford a čerstvý padesátník je zastáncem snížení pracovního týdne na 32 hodin a v případě svého zvolení by se zasadil o to, aby interrupce a antikoncepce byly volně přístupné a zadarmo. Jeho obliba u části voličstva stoupla poté, co se v druhé televizní debatě - neformálně oblečený - ostře pustil do kritiky údajných korupčních praktik Marine Le Penové a Francoise Fillona. 

Francois Asselineau (Republikánská lidová unie)

Dlouholetý člen úřednické elity působící v pozici finančního inspektora horuje pro návrat k silnému národnímu státu. V jeho očích to znamená vystoupit z Evropské unie i ze Severoatlantické aliance. Obě mezinárodní organizace považuje za instituce primárně sloužící k prosazování zájmů Spojených států na evropském kontinentu - a proti Rusku. Asselineauovi kritici v tomto ohledu upozorňují, že se příliš často nechává unést různými konspiračními teoriemi.

Vedle myšlenky znovuznárodnění velkých průmyslových odvětví slibuje devětapadesátiletý Asselineau, že v případě vystoupení Francie ze struktur EU „se počet nezaměstnaných sníží za dva roky až o dva miliony lidí“.

Muž se upřeně dívá na plakáty jednotlivých prezidentských kandidátů
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

Jacques Cheminade (Solidarita a pokrok)

Někdejší úředník ve státních službách má rovněž blízko k rozličným spikleneckým teoriím. A obdobně jako Asselineau by si do budoucna přál takovou Francii, která stojí mimo Evropskou unii i eurozónu.

Podle vlastních slov by byl rád hlasem těch skupin občanů, kteří nejsou ve veřejném prostoru moc slyšet - například zemědělců, mládeže, dělníků a handicapovaných lidí. „Pojďme vybudovat alternativu. Pokrokovou alianci proti finančnímu dikátu,“ prohlásil v poslední předvolební debatě Cheminade, který se o křeslo v Elysejském paláci ucházel už dvakrát. Toto bude tedy jeho třetí šance. 

Nicolas Dupont-Aignan (Povstaň Francie)

Ze všech zde uvedených minoritních kandidátů by právě gaullista Dupont-Aignan mohl reálně atakovat zisk několika procent. Při posledních prezidentských volbách činilo jeho skóre téměř dvě procenta, podle současných průzkumů by se jeho letošní výsledek mohl až zdvojnásobit.

Šestapadesátiletý poslanec Národního shromáždění a starosta pařížské městské části Yerres je taktéž naladěn euroskepticky a vyzývá k navrácení kompetencí z Bruselu na národní úroveň. „Potřebujeme obnovit národní hranice,“ tvrdí Dupont-Aignan, který spatřuje středobod zahraniční politiky v boji s džihádistickým terorismem. 

Jean Lassalle (nezávislý)

Jednašedesátiletý poslanec Národního shromáždění kandiduje bez podpory některé z politických stran, ostatně jako nezávislý poslanec zastupuje již čtvrté volební období svůj domovský departement Pyrénées-Atlantiques. Ve funkci poslance vzbudil velkou pozornost 39 dnů trvající hladovkou, kterou v roce 2006 protestoval proti záměru japonské firmy Toyal zavřít továrnu v oblasti spadající do jeho volebního obvodu.

Kandidáti pro francouzské prezidentské volby 2017
Zdroj: Jerome Domine/ČTK/ABACA

O sedm let později se tento velký milovník přírody a hor - v 90. letech byl ředitelem Národního parku Pyreneje - dostal na přední strany novin tím, že absolvoval pochod o délce 5000 kilometrů. Účelem pěší poutě bylo „potkat se s Francouzi“.

Lassalle neuznává hodnotu předvolebních průzkumů, a pokud by se stal hlavou státu, soustředil by se zejména na rozvoj venkova. V tomto směru je přesvědčen o tom, že francouzský stát opomíjí 65 procent svého území. Proto by se zaměřil na „znovunalezení rovnováhy mezi člověkem a krajinou“, kterou narušuje materialismus současné západní civilizace.

Politicky se řadí do středu, před volbami v roce 2007 se aktivně podílel na kampani Francoise Bayroua.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...