Těsný volební výsledek ve Francii. První kolo vyhrála Macronova koalice

Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů. Podle francouzských médií jde o konečný výsledek, volby budou pokračovat druhým kolem příští neděli. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů.

Macronova centristická aliance má šanci zůstat po druhém kole příští neděli největší parlamentní silou. Podle agentury DPA by mohli získat v Národním shromáždění většinu. Agentura AFP si tím však není jistá.

Sondáž agentury Ipsos – Sopra Steria přisuzuje Spolu 255 až 295 křesel z 577, průzkum společnosti Elabe 270 až 310 křesel. NUPES má podle Ipsos – Sopra Steria šanci získat 150 až 190 křesel, Elabe ji přisuzuje 170 až 220 křesel. Rozdíl mezi procentním ziskem a konečným ziskem mandátů je způsoben složitým systémem francouzských parlamentních voleb.

Mélenchon vyzval voliče, aby levicovou koalici znovu podpořili v druhém kole a odmítli záměry prezidentského tábora. Druhé kolo se uskuteční v obvodech, kde žádný kandidát nezíská padesát procent odevzdaných hlasů a současně pětadvacet procent hlasů všech registrovaných voličů.

Jean-Luc Mélenchon ve volební místnosti
Zdroj: AP/Daniel Cole/ČTK

Premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že prezidentská koalice má týden na to, aby v druhém kole získala „silnou a jasnou většinu“. Podle ní jsou v sázce základní hodnoty francouzské republiky. Vyzvala k mobilizaci proti extrémům. „Republika neznamená štvát jedny lidi proti druhým,“ uvedla.

Podle rozhlasové stanice RFI kandidáti Spolu postoupili do druhého kola až v 430 obvodech, kandidáti levicové koalice mají šanci na druhé kolo až v 380 obvodech. Ve 150 až 200 obvodech budou v druhém kole i kandidáti RN. V případě obvodů, v nichž RN nebude v druhém kole, šéfka strany Le Penová vyzvala voliče, aby nepodpořili ani prezidentský blok, ani levicovou koalici.

Média se zaměřila také na výsledky jednotlivých politiků. Do druhého kola se nedostal neúspěšný krajně pravicový prezidentský kandidát Éric Zemmour, zatímco Le Penová, která se v prezidentských volbách probojovala do druhého kola, získala přes padesát procent hlasů.

Do čela klání se ve svých obvodech dostali premiérka Borneová i ministr vnitra Gérald Darmanin. Oba ale zřejmě budou muset zabojovat o mandát v druhém kole.

Mélenchon nemá rezervu, tvrdí Šmíd

Nahrávám video

„Do druhého kola se dostaly v drtivé většině případů právě kandidáti těchto dvou stran. Tady se ukáže, kdo má větší rezervu hlasů. To znamená, kam mohou tito kandidátu sáhnout. Dá se předpokládat, že navrch bude mít koalice Emanuela Macrona, protože to levicové uskupení je v podstatě tak široké, že v podstatě už nemá téměř žádnou rezervu,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Je to velmi vážné varování Emmanuelu Macronovi,“ uvedl analytik Brice Teinturier. Další odborník Frédéric Darbi poukázal na to, že prezidentská většina si ve srovnání s předchozími volbami v roce 2017 zřejmě pohoršila. „Sjednocené levici se podařilo vnutit Francouzům svůj příběh,“ řekl. Analytici si také všímají dobrého výsledku RN.  

Výsledky prvního kola parlamentních voleb ve Francii
Zdroj: Wikimedia Commons/Talleyrand6

Nízká účast

Zhruba polovina voličů k volbám nepřišla a účast bude zřejmě nejnižší za posledních dvacet let. Účast v parlamentních volbách ale klesá soustavně od roku 2002. Podle politologů zájem o parlamentní volby upadá, protože mnoho voličů má dojem, že o směřování země se rozhodlo již při prezidentských volbách, které se konaly v dubnu.

Podle publicisty Petra Fleischmanna je však nízká účast těžko vysvětlitelná a udivuje i francouzská média. Ve volbách se totiž rozhoduje o tom, zda bude současný prezident Macron schopný prosazovat zásadní politické reformy. V případě vítězství levicové koalice NUPES navíc není jisté, jakou zahraniční politiku by vedl její lídr Mélenchon.

Nahrávám video

„(Mélenchon) řekl, že válka na Ukrajině, agrese Ruska je velký obrat v dějinách světa, ale zároveň k tomuto prohlášení došlo až poté, co byl velice smířlivý ohledně Ruska. Zároveň je stoupencem vystoupení Francie z NATO,“ uvádí publicista.

Fleischmann připomíná, že Francie je od roku 1958, tedy od počátku takzvané páté republiky, poloprezidentským systémem, kde prezident není nadstranický a společně s premiérem je jedním z šéfů exekutivy. „Přirozeně, když je předseda vlády z jiné politické strany, než je prezident, tak to je problém,“ vysvětluje situaci označovanou jako kohabitace publicista.

V některých francouzských zámořských územích začaly volby kvůli časovému posunu už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí, kteří rozhodují o jedenácti křeslech v Národním shromáždění, hlasovali v prvním kole už minulý týden.

Ve větší části Francie se volební místnosti uzavřeli v šest večer, ve velkých městech o dvě hodiny později. Druhé kolo parlamentních voleb se koná za týden.

Volební systém znevýhodňuje extremisty

Pro volby do Národního shromáždění se ve Francii používá dvoukolový většinový systém. Z každého z 577 obvodů vzejde jeden poslanec. Pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují do druhého kola ti, kteří překonali hranici 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.

Pro vítězství ve druhém kole stačí prostá většina hlasů. Voliči zpravidla odevzdávají hlas silnějšímu kandidátovi některé z blízkých stran. Při konkurenci dvou nejsilnějších rivalů je ve druhém kole zvolen nakonec ten, který získal sice relativní, avšak většinou již reprezentativnější většinu hlasů.

Volební systém, který se v zemi opětovně používá od roku 1988, znevýhodňuje extremistické strany, což je patrné na historii Národní fronty. Významné zastoupení v parlamentu měla jen po volbách v roce 1986.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...