Teroristé v Dagestánu byli součástí „zlaté mládeže“, popsala novinářka Procházková

Nahrávám video
Interview ČT24: Petra Procházková o Dagestánu
Zdroj: ČT24

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

„Máme dost informací na to, abychom věděli, kdo ten čin spáchal. Nevíme úplně proč, to je mnohem složitější,“ popsala Procházková. Na první pohled to však vypadá, že je čin motivován nábožensky, uvedla novinářka s tím, že šlo o přívržence wahhábismu, sunnitského islámu.

Způsob provedení činu naznačuje, že útočníci nepředpokládali, že přežijí. Neměli například zakryté tváře a útočili i na policejní stanici. „Může to být určitá bezvýchodnost, naštvání, určité nepřijetí, pocit jakési méněcennosti. A v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině, protože Dagestán je region, ze kterého hodně mladých mužů muselo odejít do armády, i pocit – posílají nás tam a sami si své moskevské děti nechávají doma,“ nastínila možnou další motivaci útočníků novinářka.

„Zlatá dagestánská mládež“

„Víme, že byli radikalizovaní, nevíme ale proč. Víme, z jaké byli rodiny, to je na celé věci podle mě nejzajímavější,“ uvedla Procházková. Útočníci byli rodinnými příslušníky, synovcem a syny, představitele lokální moci, Magomeda Omarova.

Dagestán je nejchudší region celé Ruské federace, který se potýká s velkou nezaměstnaností. „Je tam velká obliba bojových sportů, muži nechodí do práce, tak dělají bojové sporty,“ popsala novinářka. Útočníci podle ní však díky rodinnému postavení nepatřili k chudé části populace, šlo podle ní o „zlatou dagestánskou mládež“.

„Všichni tři za sebou měli normální pracovní kariéru, jeden dokonce studoval práva na machačkalské univerzitě. Radikalizace, pokud opravdu jde o projev radikálního islámu, mohla proběhnout z různých důvodů,“ řekla Procházková. Zhruba 95 procent obyvatel Dagestánu vyznává islám. Vedle modernější části společnosti žije ta rigidní, ženy chodí zahalené, existují v ní velmi přísně vedené rodinné klany, které například v dohodnutých sňatcích provdávají i patnáctileté dívky.

I útočníci navštěvovali mešitu. Od devadesátých let je část kavkazských mešit pod vlivem arabských emisarů, kterým se daří radikalizovat tamní mládež, dodává. „Většinou z této skupiny jsou rekrutováni lidé, kteří se dopouštějí teroristických činů. Zdaleka to není první akce s účastí Dagestánců nebo na dagestánském území,“ uvedla.

Tradičně vedle muslimů v Dagestánu žijí i židé, kterým se říká „horští židé“. V oblasti bývalo sedmnáct synagog, ze kterých zbyla jedna, která v neděli během útoku vyhořela. V devadesátých letech většina horských židů odjela do Izraele, Derbent však zůstal tradičním židovským centrem.

Město je ale zároveň i turistickou destinací, upozornila Procházková. „I za Sovětského svazu bylo. Byl tam levný kaviár, výborný koňak (...), krásné pláže a fajn restaurace. Není to na první pohled země, kde by vás praštilo do očí, že se tam rodí nevraživost,“ uvedla. Válka v Čečensku však podle ní „převrátila všechno na severním Kavkaze z nohou na hlavu“. Právě Dagestán byl do konfliktu velmi zapojen, připomněla.

Putinovi se nedaří udržet poslušnost kavkazských republik, míní Procházková

Procházková předpokládá, že spíše než o boj o nezávislost šlo útočníkům o to provést „destabilizační akci, která má směřovat k diskreditaci režimu (ruského lídra Vladimira) Putina,“ popsala.

Rusko přitom tvrdilo, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo, určitě ne,“ řekla Procházková. Přestože od devadesátých let, kdy byly teroristické útoky velmi časté a mezi obyvateli se pohybovalo velké množství zbraní, došlo ke zklidnění situace, k útokům stále dochází.

Obyvatelé regionu jsou podle Procházkové „lidé agilní, s tahem na branku, hrdí na svoji kulturu“. „Ale těžko se s nimi pracuje, pokud si je chcete pokořit nebo podřídit,“ dodala.

Putin zvolil podle novinářky „zvláštní strategii“ pro získání loajality Severokavkazanů. „Dosazuje tam šéfy republik, kteří jsou mu něčím zavázáni, nebo na které něco ví. A je už na nich, jak si to v té republice zařídí. Mohou krást, preferovat svůj klan (...), ale musí udržet republiku v poslušnosti. A evidentně se to nedaří,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 47 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...