Rok 2016 je co do počtu obětí teroristických útoků v západní Evropě nejtragičtější za posledních dvanáct let. Vyplývá to z výzkumu britské televize BBC. Extrémní byl hlavně letošní červenec – 94 procent útoků se ovšem odehrálo jinde ve světě, většina z nich na Blízkém východě. Třeba v 70. letech 20. století přitom bývaly některé roky ještě mnohem krvavější než ten letošní.
V prvních sedmi měsících 2016 zemřelo v západní Evropě v důsledku řady teroristických útoků 143 osob. Třeba v březnu 2004 zabili teroristé hned 191 lidí najednou při vlakových atentátech v Madridu.
BBC spolupracovala na výzkumu s Marylandskou univerzitou, v jejíž databázi světového terorismu jsou uložena data o atentátech mezi lety 1970 až 2015. Ta popisuje teroristický útok jako „násilí spáchané za účelem dosažení politického, sociálního, hospodářského nebo náboženského cíle nevládními aktéry“.
„V posledních několika letech jsme viděli velmi strmý nárůst počtu útoků a úmrtnosti,“ konstatovala provozovatelka databáze Erin Millerová. Podle ní jde o znepokojující trend. „Každé ráno se probouzíme do další tragédie,“ podotkla Millerová.
Lidé mají poslední dobou pocit, že když si koupí noviny nebo se podívají na internet, čeká je truchlivá informace o dalších obětech. Třeba v 70. letech minulého století byla přitom situace ještě horší.
Po celé desetiletí prováděla Irská republikánská armáda (IRA) bombové atentáty a požadovala připojení Severního Irska k Irské republice.
„Byli zde baskičtí bojovníci za svobodu ve Španělsku (ETA) a celá řada extremistických levicových skupin v jiných částech Evropy,“ připomněla Millerová. Podle ní by byla chyba zapomínat na minulost a myslet si, že v Evropě bude útoků už jen ubývat.
Tragický byl pro západ starého kontinentu zejména letošní červenec – při útoku v Nice zemřelo 85 lidí, které útočník přejel kamionem, v Rouenu stoupenci Islámského státu zavraždili kněze a k několika atentátům zřejmě s islamistickými motivy došlo i v Německu.
V rámci celého světa jde ale o minimální počty – dle odhadů zahynulo v tomto měsíci dohromady asi 1580 osob, přičemž BBC upozorňuje, že data z válečných oblastí Sýrie nebo Iráku se ale získávají a ověřují těžko. Zhruba jen třicet procent všech atentátů bylo v Evropě, šest procent pak v její západní části.
Třeba v Bagdádu bylo 2. července při bombovém útoku zabito 292 lidí, což je téměř třikrát tolik, co v západní Evropě za celý měsíc.
„Drtivá většina z těchto útoků se uskuteční ve velmi malém počtu zemí. Takže v Iráku, Afghánistánu, Sýrii a Nigérii,“ říká Millerová. Stovky lidí umírají také v důsledku obnovených bojů mezi Turky a kurdskými povstalci požadujícími autonomii.
Podle odborníka Stevena Pinkera z Harvardské univerzity je strach lidí z útoku ve vztahu k realitě neúměrný. „Téměř jistě zemřete na něco jiného. Je to malá ryba ve srovnání se všemi dalšími způsoby, jak se lidé navzájem zabíjejí – války, vraždy, autonehody nebo jiné druhy nehod,“ konstatoval profesor.
Teroristické útoky ale dostávají hodně prostoru v médiích, a tak nelze krvavé atentáty nevnímat, což atentátníci dobře vědí, upozornil Pinker.
