Tarify přišly jako bourací kladivo, bez odbornosti, míní americký exvelvyslanec

Současná administrativa v Bílém domě není založená na odbornosti, místo toho se prezident Donald Trump řídí vlastními instinkty, zmínil bývalý americký velvyslanec při Severoatlantické alianci Kurt Volker v rámci debaty pořádané CEVRO Univerzitou. Americké tarify podle něj fungují jako bourací kladivo. Evropským politikům by poradil, aby za Trumpem přišli s vlastními nápady a iniciativou, jak řešit problémy v rusko-ukrajinské válce či v NATO.

„Existují necelní bariéry a regulační problémy, které je obtížné opravit. To je přesně důvod, proč na ně Trump používá bourací kladivo,“ popsal Volker americkou obchodní strategii. Proto by německému kancléři Friedrichu Merzovi a dalším evropským politikům poradil, aby si před cestou do USA udělali důkladnou přípravu a zvolili proaktivní přístup. Merz se s Trumpem setká v Bílém domě ve čtvrtek.

„Ať se (Merz) podívá na obchodní bilanci mezi Německem, USA a Evropou. Ať se koukne na americké zboží a služby, odvětví po odvětví. Zjistěte, co se děje, a předložte návrhy. Nečekejte, co udělá Trump. Přicházejte s vlastními návrhy,“ apeloval Volker.

„Budu upřímný, Trumpova druhá administrativa není založena na odbornosti. Podívejte se na to, jakým způsobem přišli s výší cel. Bylo to ušité horkou jehlou,“ míní bývalý diplomat. „Pokud je někdo sofistikovaný a skutečně dokáže popsat, jaký je problém a jaké je jeho řešení, tak myslím, že dokáže Trumpa zaujmout,“ dodal.

Bývalá americká velvyslankyně v Kanadě a při OSN Kelly Craftová uvedla jako příklad britského premiéra Keira Starmera. Přišel s otázkami, byl nekonfliktní a získal si Trumpův respekt, dodala bývalá ambasadorka. Podle ní si Trumpův obdiv získal i kanadský ministerský předseda Mark Carney, který dříve působil jako bankéř a rozumí financím, čehož si Trump coby bývalý podnikatel váží. „Nedovolte mu, aby vás odzbrojil, protože ve chvíli, kdy se mu to povede, tak vás přestane respektovat,“ varovala Craftová.

Pro jednání s Trumpem je podle Volkera nejvhodnějším evropským politikem italská premiérka Georgia Meloniová. „Politicky smýšlejí velmi podobně. Je proevropská, je pro NATO, ale je konzervativní, potýká se s migrací a stejně jako Trump pohrdá progresivisty. Co je ale důležitější, ona ho respektuje a má ho ráda,“ přiblížil.

„Když Trump mluví s jinými lidmi, okamžitě nabývá dojmu, že si ho neváží, že ho nemají rádi, že po něm něco chtějí a že ho ponižují. To v něm budí odpor,“ dodal bývalý velvyslanec.

Otázka Grónska

Podle Volkera dělá Trump svá rozhodnutí na základě svých instinktů. Jako příklad uvedl situaci s Grónskem. Bílý dům zaregistroval, že Čína a Rusko působí v Arktidě. Peking chtěl koupit starou námořní stanici opuštěnou dánskou armádou. Trump po nástupu do úřadu reagoval způsobem, že se rozhodl Grónsko připojit k USA.

„Kdybychom se tím skutečně zabývali a věděli, jaká je situace, mohli jsme přijít s daleko konstruktivnějšími způsoby, jak problém vyřešit – ne pouze mluvit o anexi. Protože to každého zvedne ze židle a vznikne chaos,“ prohlásil Volker.

Připomněl obrannou dohodu o Grónsku z roku 1951. Tento dokument Spojeným státům umožnil ponechat si v Grónsku své vojenské základny a zřídit nové základny nebo „obranné oblasti“, pokud to NATO bude považovat za nezbytné. Americká armáda může tyto obranné oblasti volně používat a pohybovat se mezi nimi, ale nesmí narušovat dánskou suverenitu v Grónsku. V současnosti nemůže americká armáda zvýšit počet svých jednotek bez souhlasu Dánska a Grónska.

„To nebyli Dánové, kdo neinvestoval do bezpečnosti Grónska. To byly Spojené státy, kdo se stáhl. My jsme měli v Grónsku sedmnáct vojenských základen a rozhodli jsme se, že se stáhneme,“ dodal Volker.

Situace okolo Grónska se nyní vrátila do normálu, tedy že je možné mluvit o řešení situace, přesto stále existují jisté překážky, míní bývalý americký velvyslanec, který během května navštívil Kodaň. „Dánskou premiérku nemůžete přimět, aby něco navrhla, protože cítí, že je to pro ni nyní politická překážka,“ dodal.

Podle Volkera se ke Grónsku vážou hned dva problémy. Jedním z nich je bezpečnost Arktidy a druhým je těžba nerostných zdrojů. „Kvůli geografii a klimatu nedochází k rozvoji zdrojů. Je tam spousta nerostných zdrojů pod dvěma sty stopami ledu, a tak je těžba velmi neefektivní z hlediska nákladů,“ dodal.

Co se týče bezpečnosti, tak podle Volkera USA potřebuje více ledoborců, víc hlídkových tras, válečných plavidel a v neposlední řadě také podporu Dánska.

K „obrácenému Kissingerovi“ nedojde, míní exvelvyslanec

V transatlantických vztazích podle Volkera evropským státům vadí, že Trump prosazuje své cíle na základě mocenského, nikoliv hodnotového rámce. „Tlačí na to, aby skončily boje na Ukrajině, aby se dosáhlo stabilního míru na Blízkém východě, aby Saúdská Arábie a Izrael znovu sledovaly společné cíle a aby se to stalo dostatečně rychle a s dostatečným tlakem na Peking, aby ani nevznikly úvahy na případný konflikt mezi USA a Čínou,“ popsal geopolitickou situaci z pohledu Washingtonu bývalý diplomat.

Volker však odmítl myšlenku, že by USA v otázce rusko-ukrajinské války obešly Evropu a spojily se s Ruskem proti Číně. „Říká se tomu obrácený Kissinger, ale já nevidím žádnou možnost, jak by se to mohlo stát. Ta úvaha nemá žádnou hloubku. Rusko nechce spolupracovat s USA ani s Evropou. Rusko chce zničit Evropu a zničit Západ,“ zdůraznil. Henry Kissinger jako americký poradce pro národní bezpečnost a později ministr zahraničí na přelomu šedesátých a sedmdesátých let úspěšně usiloval o odpoutání komunistické Číny od Sovětského svazu.

Trump nepodpoří významnou roli NATO na Ukrajině, pokud tam nebude příměří, míní Volker. Dodal, že za Trumpovy vlády se podaří pouze dohoda o vzácných nerostech a poskytnout výcvik i vybavení ukrajinské armádě a odstrašující síly na nižší úrovni než NATO.

„Co je článek 5?“

Pro transatlantické vztahy je důležitá role Aliance. „Otázka zní, co je článek 5? V NATO je takovým tajemstvím, že to bylo vždycky trochu na posouzení,“ přiblížil Volker. Podle něj existuje celé spektrum hybridních útoků, které NATO neposuzuje jako důvod k aktivaci článku 5, který členské státy zavazuje ke společné obraně.

„Jsem si jistý, že (ruský vládce Vladimir) Putin má zájem zkoušet, kde toto spektrum je, co funguje a co je příliš. Vidíme to letos na posunutí hranice s Estonskem. Dosud byla uprostřed řeky Narva. Teď ji posunuli dál do řeky ve prospěch Ruska. Garantuji vám, že příští rok řeknou, že všechna voda je ruská a Estonsko je až na břehu. A potom se podívají na město Narva a řeknou, že je ruské,“ popsal Volker ruské uvažování.

„Když se začneme bavit o tom, co s tím dělat v rámci NATO, tak vznikne velké napětí, protože nikdo ve skutečnosti nechce jít do války s Ruskem, pokud se tomu můžeme vyhnout. Přesto se v určitém okamžiku musíme postavit a říct: ‚Ne, to už je příliš‘,“ uzavřel Volker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...