Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.
„Pokud se Japonsko nepoučí z historie, odváží se riskovat, nebo dokonce použít sílu a zasáhne do tchaj-wanské otázky, utrpí drtivou porážku,“ tvrdí mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin. Japonská premiérka se již sešla se zástupci Tchaj-wanu, proběhlo i setkání s čínským prezidentem. Pak ale minulý týden prolomila tabu. V parlamentu odpověděla na otázku opozičního poslance, v jaké situaci by nasadila armádu. V Japonsku to kvůli událostem z minulého století může předseda vlády udělat jen v případě existenčního ohrožení země.
„Například by mohlo jít o pokus Pekingu dostat Tchaj-wan zcela pod svoji kontrolu za nasazení válečného loďstva a vojenské síly. Za takových podmínek by ta situace nastat mohla,“ nechala se slyšet Takaičiová.
Slova Peking rozzuřila
Z pohledu vzdáleného pozorovatele téměř nevinná slova o možném řešení hypotetické situace ale Peking rozzuřila. Už týden důrazně požaduje omluvu a především zcela jiná slova z úst japonské premiérky.
„Vměšují se do vnitřních záležitostí Číny. Zpochybňují její klíčové zájmy a narušují suverenitu země. Čína to odmítá a nikdy to nebude tolerovat. Japonsko to musí okamžitě napravit a odvolat urážlivá prohlášení. V opačném případě ponese všechny důsledky,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien.
Tokio vzrušené reakce čínských představitelů odmítá a nabádá ke klidu. Tchaj-wan je ale jen asi sto kilometrů od jižních ostrovů Japonska a vede kolem něj vysoce důležitá trasa obchodních lodí.
„Mír v Tchaj-wanské úžině je zásadní pro japonskou bezpečnost i mezinárodní stabilitu. Japonská vláda důsledně vyžaduje, aby se veškeré záležitosti ohledně Tchaj-wanu řešily mírovými rozhovory,“ podotkl první tajemník a mluvčí japonské vlády Minoru Kihara.
Debata o rozmístění jaderných zbraní
Tokio ale v posledním týdnu prolomilo ještě jedno osmdesátileté tabu. Premiérka naznačila, že by umožnila Spojeným státům umístit na japonské území jaderné zbraně pro odstrašení nepřítele – tedy Číny. Ani to se v Pekingu nelíbí. Navíc to zvyšuje napětí v celní válkou pošramocených americko-čínských vztazích. A to ve chvíli, kdy šéf Bílého domu Donald Trump veřejně zopakoval údajný slib čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten mu měl říct, že na Tchaj-wan určitě nezaútočí, když v Bílém domě bude republikánský prezident.
Debata o principu nešíření jaderných zbraní je podle analytičky ze Sinopsis Simony Fantové velkým obratem. Poukázala přitom na japonskou takzvanou mírovou ústavu, jejíž článek 9 zakazuje zemi vlastnit armádu, která by měla útočné síly. „Ukazuje se, že tím, jak je situace na Dálném východě stále nestabilnější kvůli tomu, že Čína má čím dál agresivnější politiku, ohrožuje své sousedy, (…) jsou potřeba určité další bezpečnostní záruky. Ukazuje se, že USA by nemusely stačit,“ míní analytička.
Vztahy Tokia a Pekingu jsou podle Fantové na bodu mrazu a budou problematické i do budoucna. „Peking velmi rád zneužívá téma sino-japonských vztahů. Čína čím dál více zdůrazňuje, že Japonsko se na ní dopustilo historických křivd. A zároveň se japonská premiérka netají tím, že je velmi nacionálně založená. Nemluví otevřeně o těch problémech, které Japonsko během druhé světové války mělo, a těch problémech ve vztazích vůči Číně, což určitě bude velmi problematický bod vztahů,“ podotkla Fantová.
