Tábor v Dachau se stal nacistům vzorem pro masové vraždění. Skončil před 75 lety

Německo si připomnělo 75. výročí osvobození koncentračního tábora Dachau nedaleko Mnichova. Bavorský premiér Markus Söder při této příležitosti řekl, že pravicově extremistickým tendencím je třeba se postavit včas. Dachau je podle něj připomenutím toho, že je třeba odporovat nenávisti, fanatismu a antisemitismu.

„Uskutečňovalo se to velmi potichu a potom později velkým úderem jenom proto, že mnozí to podcenili a nevnímali, a proto, že se mnozí domnívali, že tak zlé to snad nebude,“ připomněl bavorský politik.

V letech 1933 až 1945 nacisté vybudovali, převážně v Německu a v Polsku, podle dosavadních odhadů amerického newyorského Muzea židovského dědictví přes 40 tisíc vyhlazovacích, koncentračních, pracovních nebo sběrných táborů a jejich poboček a židovských ghett.

Prvním a nejdéle fungujícím zařízením tohoto typu byl právě koncentrační tábor Dachau, který začal fungovat v březnu 1933 a osvobozen byl 29. dubna 1945 poté, co k městu postoupila americká armáda.

Za dvanáct let existence prošlo zařízením nejméně 200 tisíc lidí, z nichž asi 41 tisíc zahynulo. Sloužilo jako model pro další koncentrační a vyhlazovací tábory zřizované nacisty po celé Evropě. První vězni prošli branou tábora, nad níž visel cynický nápis „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje), 22. března 1933 – pouhé dva měsíce poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem.

Před válkou putovali do Dachau skuteční i domnělí nepřátelé režimu – komunisté, sociální demokraté, odboráři, šlechtici. K nim postupně přibyli lidé označovaní za „podvratné živly“: Svědkové Jehovovi, duchovní, Romové, homosexuálové a další.

Židy, kteří nakonec tvořili asi třetinu zde vězněných, začali nacisté hromadně internovat po „Křišťálové noci“ v listopadu 1938. Tehdy jich do Dachau odvlekli na deset tisíc. Po několika týdnech ale byli propouštěni, když slíbili, že opustí Německo. Většina této možnosti po trpkých zkušenostech využila.

Ze získaných území

První neněmečtí vězni přijeli do Dachau po anšlusu Rakouska v roce 1938. Na podzim téhož roku tam byli deportováni nacistům nepohodlní obyvatelé Sudet a po zřízení protektorátu přibyli další českoslovenští občané. Evidence hovoří o 3600 osobách z Čech a Moravy, z nichž prokazatelně v táboře zahynulo 1399.

V říjnu 1942 vydal šéf jednotek SS i gestapa Heinrich Himmler příkaz transportovat všechny židovské vězně z koncentračních táborů na německém území do vyhlazovacích táborů na východě Evropy a všichni židovští vězňové byli z Dachau deportováni do Osvětimi.

Také v Dachau ovšem byla vedle krematoria vybudována plynová komora, ta však ale nikdy nezačala sloužit masovému vraždění. V táboře se až do osvobození vraždilo většinou zastřelením nebo oběšením. Ani Dachau se ale nevyhnuly smrtící pseudolékařské pokusy na vězních.

Trpký konec

Koncem roku 1944 panovaly v táboře katastrofální podmínky. Hromadili se tam vězni evakuovaní před postupem spojeneckých armád z jiných táborů a řádila epidemie tyfu. Jen dva dny před osvobozením tábora, 27. dubna 1945, nacisté rozhodli o pochodu smrti sedmi tisíc vězňů, většinou Židů, do Tegernsee na jihu země, o den později tábor opustila většina personálu SS.

Konečně 29. dubna 1945 do tábora dorazily americké jednotky, které v něm nalezly více než 30 tisíc zubožených vězňů. Stejný počet se nacházel v přidružených táborech. Asi 43 tisíc lidí bylo evidováno jako političtí vězni, více než 22 tisíc byli Židé. Počátkem května Američané osvobodili i přeživší z pochodu smrti do Tegernsee.

Táborem prošli například bývalí čeští kardinálové Štěpán Trochta a Josef Beran, malíř a spisovatel Josef Čapek, spisovatel Norbert Frýd, publicista Ferdinand Peroutka, průmyslník Jindřich Waldes a z transportu smrti směřujícího do Dachau uprchl spisovatel Arnošt Lustig.

Další tábory

O necelé tři týdny dříve Američané osvobodili koncentrační tábor Buchenwald u Výmaru. Ten byl jedním z největších a nejhorších v Německu. V letech 1937 až 1945 jím a jeho pobočkami prošlo 250 tisíc vězňů několika národností. Asi 56 tisíc lidí tam zahynulo. Ve stejný den Američané vstoupili i do pobočného tábora Mittelbau-Dora, kde bylo drženo na 60 tisíc lidí a odhadem třetina z nich nepřežila.

Už 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nejznámější vyhlazovací tábor v Osvětimi. Podle údajů osvětimského muzea v něm zahynulo přes 1,1 milionu lidí – jeden milion Židů, až 75 000 Poláků, 21 000 Romů, 15 000 sovětských válečných zajatců a 15 000 příslušníků dalších národností.

Ještě předtím rudoarmějci dobyli bývalé vyhlazovací tábory Treblinka, Belzec a Sobibor, které nacisté opustili už v říjnu 1943 a kde za 15 měsíců stihli povraždit celkem 1,7 milionu lidí, převážně Židů. V červenci 1944 osvobodili stále funkční tábor Majdanek, v němž zemřelo na 80 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...