Lídryně švédské opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová oznámila, že v současné situaci nedokáže sestavit vládu. Středolevý blok získal ve volbách konaných začátkem tohoto měsíce jen těsnou většinu.
K pondělnímu oznámení se Anderssonová rozhodla poté, co Levicová strana o víkendu uvedla, že podpoří kandidáta na předsedu parlamentu z řad středopravicových Umírněných, dosavadního premiéra Ulfa Kristerssona. Tento postoj podle Anderssonové podkopal její snahu o sestavení vlády.
„Postoj Levicové strany samozřejmě beru vážně. Na jeho základě i na základě vedených rozhovorů mohu konstatovat, že v tuto chvíli neexistuje možnost, abych vládu sestavila,“ uvedla politička na tiskové konferenci.
Středolevý blok získal ve volbách 176 křesel oproti 173 křeslům dosavadního pravicového bloku. Hlasování bylo všeobecně vnímáno jako referendum o záměru Kristerssona sestavit koalici s krajně pravicovou stranou Švédští demokraté.
Obavy z vlivu krajní pravice
Předseda parlamentu nyní rozhodne, komu svěří další pokus o nalezení dostatečné podpory pro příští vládu. Možným kandidátem je právě Kristersson, který nyní vede prozatímní vládu, píše agentura Reuters.
Jeho pravicový blok, který zahrnuje i zmiňované Švédské demokraty, však bude mít v parlamentu problém najít většinu. Předseda vlády po prohře ve volbách uvedl, že je připraven prozkoumat možnosti, jak najít většinu mezi „nesocialistickými“ stranami.
Kristersson se snaží získat na svou stranu Stranu středu, která je nyní součástí levicového bloku, ale dříve patřila k pravici, ačkoli je silně proti vládě, která by zahrnovala extremisty. Rovněž předsedkyně Strany středu Elisabeth Thand Ringqvistová odmítla být součástí nebo podporovat jakýkoli kabinet, který by zajistil vliv krajní levici či pravici, uvádí server ABC.
Švédští demokraté se do parlamentu poprvé dostali v roce 2010, kdy s 5,7 procenta překonali čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do tamní zákonodárné komory. Ve volbách v roce 2022 získali už 20,5 procenta hlasů a stali se druhou nejsilnější stranou v zemi.
Přesto nevstoupili přímo do vlády. Kristersson vytvořil menšinovou koalici Umírněných, Křesťanských demokratů a Liberálů a vládu opřel právě o podporu Švédských demokratů.
Zlom nastal díky takzvané dohodě z Tidö. Ta umožnila straně, která byla dříve ostatními hlavními politickými silami prakticky izolována, zásadně ovlivňovat vládní politiku. Švédští demokraté v parlamentu dodávali vládě zprvu 73, později sedmdesát hlasů, aniž by v ní jejich členové přímo seděli. Jejich vliv se nicméně i tak výrazně projevil především v oblasti migrace a kriminality.
V letošních parlamentních volbách získala krajně pravicová strana 62 mandátů a skončila na třetím místě za sociálními demokraty a Umírněnými.
