Summit ministrů v Bruselu je diplomatickým políčkem Budapešti

Nahrávám video

Evropská unie musí přehodnotit své vztahy s Izraelem a uvalit sankce na některé členy izraelské vlády, jsou přesvědčeni šéf diplomacie EU Josep Borrell a irský ministr zahraničí Micheál Martin. Vyjádřili se tak na čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí EU, informuje agentura AP. Jednání měla původně probíhat v Budapešti, kvůli napjatým vztahům s EU se však uskutečňují v Bruselu.

„Je to válka proti Palestincům, nejen proti Hamásu. Počet civilních obětí a mrtvých je neúnosný,“ prohlásil irský premiér Micheál Martin. „Je to válka proti obyvatelstvu. Nemá smysl se to snažit zamlžovat,“ vyjádřil své přesvědčení. Dublin patří k výrazným podporovatelům Palestiny.

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která je odvetou za rozsáhlý teroristický útok Hamásu z loňského října se zhruba dvanácti sty mrtvými, už podle palestinských úřadů, které kontroluje Hamás, zemřelo přes čtyřicet tisíc lidí. Kolem devadesáti procent z 2,3 milionu obyvatel Pásma muselo opustit své domovy a velká část úzkého pobřežního území je zcela zničena. Další stovky Palestinců Izrael zabil na Západním břehu, který desítky let okupuje.

Právní názor Mezinárodního soudního dvora, podle něhož je izraelská okupace Gazy a Západního břehu nelegální, podle Martina zavazuje EU k tomu, aby konala. „Nemůžeme pokračovat jako obvykle,“ poznamenal s tím, že je zřejmé, že Izrael porušil mezinárodní humanitární právo.

Martin i Borrell jsou podle AP pro to, aby evropská sedmadvacítka uvalila sankce na některé členy izraelské vlády, v níž jsou i pravicoví radikálové. „Někteří izraelští ministři vysílají nepřijatelné nenávistné vzkazy proti Palestincům a navrhují věci, které jsou v jasném rozporu s mezinárodním právem a jsou podněcováním k páchání dalších zločinů,“ míní Borrell.

Přijetí sankcí je ale nepravděpodobné, protože je tak potřeba učinit jednomyslně, a jak připomíná AP, Unie je v názoru na izraelsko-palestinský konflikt rozdělena a jsou v ní i státy, které stojí jasně za Izraelem. Jakékoliv podobné iniciativy odmítá i Tel Aviv.

Jednání měla probíhat v Budapešti

Unijní ministři zahraničí jednali v Bruselu, ačkoliv je zvykem, že neformální jednání obvykle hostí předsednická země. Tou je v současnosti Maďarsko. Pro Budapešť by summit byl velmi dobrou příležitostí pokusit se utvářet zahraničně-politickou agendu bloku, psal server Politico. A neméně důležitý by summit mohl být i pro tamního ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který by se podle serveru mohl pokusit postavit sebe a svou agendu do středu pozornosti. To by mu však na summit museli přijet i kolegové.

Kvůli obstrukcím maďarského premiéra Viktora Orbána vůči zahraniční politice EU jsou mnozí unijní představitelé podle Politica stále více podrážděni. Poté, co Orbán bránil pomoci Ukrajině a podnikal své samozvané mírové návštěvy u Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, které nekoordinoval s ostatními šestadvaceti vedoucími představiteli států EU, začali mnozí ministři zahraničí hledat způsob, jak se nestát rekvizitou v tom, co by podle nich bylo další Orbánovou propagandistickou show.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto v červenci oznámil, že aktuální schůzka se uskuteční v Bruselu. Vzpomněl přitom i na maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku, která označil za absolutně nepřijatelná. Evropská komise také hodlá během maďarského předsednictví posílat na jednání místo svých členů pouze vysoké úředníky. Podle Politica jednotlivý ministři zahraničí doufají, že bojkotem summitu se jim podaří omezit „trolení“ Maďarska a „vyšlou jasný signál, že Maďarsko nemluví za EU“.

„Nevím, jestli si z toho maďarské předsednictví vzalo nějakou zpětnou vazbu, rozhodně to ale během (dřívějších) jednání už od ministrů slyšeli a já jsem to také říkal,“ sdělil ke kritice Budapešti český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zda bude bojkot i nadále pokračovat, ministr netuší. „Já bych si přál, aby se situace spíš uklidnila,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 1 mminutou

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 36 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech uvedl, že dohoda s Íránem je stále možná.
01:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 1 hhodinou

VideoPoláci se v armádních kurzech učí zvládat krizové situace, zájem mají tisíce lidí

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.
před 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 11 hhodinami
Načítání...