Summit ministrů v Bruselu je diplomatickým políčkem Budapešti

Nahrávám video

Evropská unie musí přehodnotit své vztahy s Izraelem a uvalit sankce na některé členy izraelské vlády, jsou přesvědčeni šéf diplomacie EU Josep Borrell a irský ministr zahraničí Micheál Martin. Vyjádřili se tak na čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí EU, informuje agentura AP. Jednání měla původně probíhat v Budapešti, kvůli napjatým vztahům s EU se však uskutečňují v Bruselu.

„Je to válka proti Palestincům, nejen proti Hamásu. Počet civilních obětí a mrtvých je neúnosný,“ prohlásil irský premiér Micheál Martin. „Je to válka proti obyvatelstvu. Nemá smysl se to snažit zamlžovat,“ vyjádřil své přesvědčení. Dublin patří k výrazným podporovatelům Palestiny.

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která je odvetou za rozsáhlý teroristický útok Hamásu z loňského října se zhruba dvanácti sty mrtvými, už podle palestinských úřadů, které kontroluje Hamás, zemřelo přes čtyřicet tisíc lidí. Kolem devadesáti procent z 2,3 milionu obyvatel Pásma muselo opustit své domovy a velká část úzkého pobřežního území je zcela zničena. Další stovky Palestinců Izrael zabil na Západním břehu, který desítky let okupuje.

Právní názor Mezinárodního soudního dvora, podle něhož je izraelská okupace Gazy a Západního břehu nelegální, podle Martina zavazuje EU k tomu, aby konala. „Nemůžeme pokračovat jako obvykle,“ poznamenal s tím, že je zřejmé, že Izrael porušil mezinárodní humanitární právo.

Martin i Borrell jsou podle AP pro to, aby evropská sedmadvacítka uvalila sankce na některé členy izraelské vlády, v níž jsou i pravicoví radikálové. „Někteří izraelští ministři vysílají nepřijatelné nenávistné vzkazy proti Palestincům a navrhují věci, které jsou v jasném rozporu s mezinárodním právem a jsou podněcováním k páchání dalších zločinů,“ míní Borrell.

Přijetí sankcí je ale nepravděpodobné, protože je tak potřeba učinit jednomyslně, a jak připomíná AP, Unie je v názoru na izraelsko-palestinský konflikt rozdělena a jsou v ní i státy, které stojí jasně za Izraelem. Jakékoliv podobné iniciativy odmítá i Tel Aviv.

Jednání měla probíhat v Budapešti

Unijní ministři zahraničí jednali v Bruselu, ačkoliv je zvykem, že neformální jednání obvykle hostí předsednická země. Tou je v současnosti Maďarsko. Pro Budapešť by summit byl velmi dobrou příležitostí pokusit se utvářet zahraničně-politickou agendu bloku, psal server Politico. A neméně důležitý by summit mohl být i pro tamního ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který by se podle serveru mohl pokusit postavit sebe a svou agendu do středu pozornosti. To by mu však na summit museli přijet i kolegové.

Kvůli obstrukcím maďarského premiéra Viktora Orbána vůči zahraniční politice EU jsou mnozí unijní představitelé podle Politica stále více podrážděni. Poté, co Orbán bránil pomoci Ukrajině a podnikal své samozvané mírové návštěvy u Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, které nekoordinoval s ostatními šestadvaceti vedoucími představiteli států EU, začali mnozí ministři zahraničí hledat způsob, jak se nestát rekvizitou v tom, co by podle nich bylo další Orbánovou propagandistickou show.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto v červenci oznámil, že aktuální schůzka se uskuteční v Bruselu. Vzpomněl přitom i na maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku, která označil za absolutně nepřijatelná. Evropská komise také hodlá během maďarského předsednictví posílat na jednání místo svých členů pouze vysoké úředníky. Podle Politica jednotlivý ministři zahraničí doufají, že bojkotem summitu se jim podaří omezit „trolení“ Maďarska a „vyšlou jasný signál, že Maďarsko nemluví za EU“.

„Nevím, jestli si z toho maďarské předsednictví vzalo nějakou zpětnou vazbu, rozhodně to ale během (dřívějších) jednání už od ministrů slyšeli a já jsem to také říkal,“ sdělil ke kritice Budapešti český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zda bude bojkot i nadále pokračovat, ministr netuší. „Já bych si přál, aby se situace spíš uklidnila,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...