Summit EU: Lídři se dohodli na odkladu brexitu ve dvou variantách

Lídři 27 zemí Evropské unie nevyhověli žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že by Británie příští pátek nemusela opustit Unii bez dohody.

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí Evropské unie nesouhlasí s datem 30. června, který navrhla Mayová, a chtějí dřívější termín. Buďto 22. května, pokud Britové schválí předjednanou dohodu o britském odchodu, nebo 12. dubna, pokud tak neučiní.

Theresa Mayová ve čtvrtek v Bruselu  přibližně hodinu a půl vysvětlovala partnerům z ostatních zemí nynější situaci kolem brexitu a důvody, které ji ve středu vedly k žádosti o jeho přeložení na pozdější termín. Následně o své reakci jednali šéfové sedmadvaceti zemí už bez její přítomnosti.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v noci na pátek potvrdil, že s dosaženou shodou sedmadvacítky souhlasí také britská premiérka. S Mayovou se v průběhu večera kvůli tomu několikrát setkal.

Podle Mayové noční rozhodnutí šéfů států a vlád ostatních 27 zemí Unie jasným způsobem ukazuje varianty, které nyní před Británií a před britskými poslanci stojí. Mayová také zopakovala, že nadále preferuje odchod své země z Unie na základě její vládou dojednané dohody, a ocenila, že summit ve čtvrtek potvrdil doplňující dokumenty k irské pojistce, které dojednala v polovině měsíce.

„Dnešní dohoda (summitu EU) podtrhuje potřebu, aby Dolní sněmovna příští týden schválila smlouvu o vystoupení, abychom tak ukončili nejistotu a odešli hladkým a spořádaným brexitem,“ prohlásila britská premiérka na noční tiskové konferenci.

Podle dohody Británie opustí EU před volbami do Evropského parlamentu

Britský odchod k 22. květnu by znamenal, že Británie by už nebyla členem Evropské unie v době, kdy by evropský blok pořádal letošní volby do Evropského parlamentu. Ty začínají 23. května.

Termín 12. dubna je podle britské strany mezním datem, kdy se Britové mohou rozhodnout, zda eurovolby pořádat či nikoliv. Mayová po summitu EU k odložení brexitu zopakovala, že podle ní by nebylo správné pořádat v Británii evropské volby tři roky po referendu o odchodu z Unie.

Podle diplomatických informací na co nejkratší termín tlačil především francouzský prezident Emmanuel Macron, tvrdší postup údajně podporovala například také Belgie. Podle českého premiéra Andreje Babiše se lídři EU27 shodli na velkorysejším řešení ohledně odkladu brexitu, než jak se předpokládalo v původně předloženém návrhu.

Podmínkou lídrů pro květnový termín je, že britský parlament schválí dohodu o odchodu, kterou Mayová s Unií vyjednala. O textu dohody, která obsahuje i spornou irskou pojistku, již nehodlají znovu vyjednávat. Britský parlament však dohodu již dvakrát jednoznačně odmítl.

Britská vláda potvrdila, že bude chtít třetí hlasování. Soudí, že dvakrát odmítnutá „rozvodová“ dohoda má příští týden dobrou šanci na schválení. V rozhovoru s televizí Sky News to řekl náměstek ministra pro brexit Kwasi Kwarteng. V tuto chvíli přitom ale není jisté ani to, zda předseda Dolní sněmovny John Bercow hlasování umožní.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal prozradil, že se spekuluje, že pokud Mayová s dohodou neuspěje, bude muset rezignovat. Ministerstva mezitím akcelerují přípravu krizových scénářů na tvrdý brexit bez dohody.

V Londýně to vypadá, že stále více lidí sází na brexit bez dohody, na tvrdý brexit.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT v Londýně

Do Bruselu zamířil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Po jednání s čelnými představiteli EU prohlásil, že je odhodlán zabránit brexitu bez dohody. Strana podle něj nyní zvažuje, jaké návrhy ohledně dalšího postupu předloží příští týden.

Mayová ve středu členy Dolní sněmovny v emotivním projevu obvinila, že mohou za současné průtahy a patovou situaci. Britský tisk v této souvislosti píše, že mnoho poslanců kvůli vyhrocené brexitové atmosféře dostává výhrůžky. Místopředseda britského parlamentu Lindsay Hoyle proto doporučil poslancům, aby se pokud možno nepohybovali venku sami a na cesty do práce nebo domů si raději brali taxi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...