Strategie smrti tisícem řezů. Zapojení Íránu do útoku na Izrael je podle expertů pravděpodobné

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

List The Wall Street Journal (WSJ) v neděli informoval, že na přípravách útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael se od srpna podílely také íránské revoluční gardy. Listu to řekli vysoce postavení činitelé Hamásu a libanonského teroristického hnutí Hizballáh, kterému se také dostává íránské podpory.

Detaily útoku, při kterém bylo zavražděno přes 800 Izraelců, desítky dalších byly uneseny a tisíce zraněny, se podle WSJ ladily na několika schůzkách právě v libanonské metropoli, kterých se účastnili zástupci íránských revolučních gard, Hamásu, Hizballáhu i dalších teroristických skupin. O zahájení útoku se podle něj definitivně rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu.  

Jak server připomíná, Washington zatím mluví o tom, že neviděl žádné přímé důkazy o zapojení Íránu do útoku, který je pro Izrael nejhorším za desítky let. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poukázal na to, že „existuje dlouhý vztah Teheránu a Hamásu.“ Jeden evropský činitel také WSJ řekl, že se o zapojení Teheránu ví.

Írán odmítá zapojení do útoku

Írán však stále prohlašuje, že se na útocích nepodílel, ačkoliv od počátku vyjadřuje palestinským teroristickým organizacím otevřenou podporu. Například íránský prezident Ebráhím Raísí pogratuloval šéfovi palestinského Islámského džihádu Zijádu Nachalovi k „brilantním a působivým vítězstvím bojovníků palestinského odporu“.

„Skutečně jste islámskou komunitu touto inovativní a vítěznou operací potěšil,“ prohlásil podle íránské polooficiální agentury Tasním Raísí. Šéf Islámského džihádu íránskému prezidentovi poděkoval za podporu Palestinců.  

Podobně se podle agentury Reuters vyjádřil také nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, který řekl, že se Teherán nezapojil do útoku, ale oslavuje „nenapravitelnou“ vojenskou a zpravodajskou porážku Izraele. „Líbáme ruce těm, kteří plánovali útok na sionistický režim,“ řekl ve svém televizním projevu. 

„Toto ničivé zemětřesení zničilo některé kritické stavby (v Izraeli), které nebude snadné opravit. (…) Za tuto katastrofu mohou činy sionistického režimu,“ řekl také Chameneí.

Nutno zmínit, že útok z Gazy přišel pouhé čtyři dny poté, co Chameneí zveřejnil na sociálních sítích prohlášení: „Uchvatitelský režim se chýlí ke konci. Dnes je palestinská mládež a protiokupační hnutí v Palestině energičtější, živější a připravenější než kdy jindy za posledních sedmdesát nebo osmdesát let. Dá-li Bůh, hnutí dosáhne svých cílů.“ 

Íránské ministerstvo zahraničí popírá, že by za akcí stál Teherán. „Obvinění spojená s íránskou rolí (…) jsou založena na politických důvodech,“ uvedlo podle BBC ministerstvo. Írán nezasahoval „do rozhodování jiných zemí“, uvedl také mluvčí.

Írán podporuje Hamás

Nutno zmínit, že palestinský Hamás i Írán pojí historické vazby. Tento vztah se sice v minulosti rozpadl v důsledku války v Sýrii, ale v posledních několika letech se opět posílil a obě strany v minulosti veřejně přiznaly strategické partnerství.

V desítky let trvajícím konfliktu s Jeruzalémem mají obě strany podle pozorovatelů společné cíle. Írán již léta vede stínovou válku proti Izraeli prostřednictvím zástupných skupin, které financuje – kromě Hamásu kontrolujícího Pásmo Gazy je to také mnohem početnější Hizballáh, jenž je významnou politickou a vojenskou silou v Libanonu.

Írán také stojí za dalšími militantními ozbrojenými formacemi působícími na území Iráku, Sýrie a Jemenu. Teherán považuje Izrael za americký klientský stát, který je nepřátelský vůči muslimům.

Hamás odmítá právo Izraele na existenci, přičemž Írán poskytuje Hamásu finanční pomoc a obrovské množství zbraní, včetně raket. Naopak Izrael se léta snaží narušit íránské zásobovací trasy do Gazy, které zahrnují Súdán, Jemen, lodě v Rudém moři a beduínské pašeráky na Sinajském poloostrově. 

Írán se možná zapojil, ale útok nenařídil, míní experti

Pravděpodobnost zapojení Íránu do útoku na Izrael je vysoká i podle expertů. „Je vysoce pravděpodobné, že bez souhlasu islamistů z Teheránu by k sobotnímu útoku nedošlo. Válka s Hamásem a Hizballáhem proto může velmi rychle přerůst ve válku Izraele s Íránem. Pokud se konflikt takto rozšíří, bude Izrael bojovat nejméně na třech frontách,“ uvedl například Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. 

Také experti oslovení BBC míní, že Írán má jako jeden z nejnesmiřitelnějších nepřátel Izraele zjevný zájem na tom, aby židovský stát trpěl. „Řekl bych, že není příliš přehnané předpokládat, že je do toho Teherán zapojen,“ řekl BBC bývalý vysoký důstojník izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad Haim Tomer.

„Je to odpověď Íránu na zprávy, že dojde k uzavření mírové smlouvy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.“ Podle něj je však myšlenka, že Írán nařídil sobotní útok „trochu těžkopádná“. „Ano, je pravda, že je Írán hlavním poskytovatelem vybavení Hamásu. A že je cvičili v Sýrii, a dokonce údajně i v Íránu,“ uvedl Tomer s tím, že Izrael v posledních měsících sledoval pohyb těchto teroristů. „Viděli jsme lidi, jako je například Sálih al-Arúrí (šéf vojenského křídla organizace), a další vůdce Hamásu létat mezi Libanonem a Íránem, kde se scházeli, včetně uskutečnění schůzky se samotným Chameneím,“ uvedl Tomer. 

Dodal však, že to k načasování útoku úplně nestačí. „Hamás byl velmi naladěn na vnitřní konflikt v Izraeli a Írán podporoval každý logistický a vojenský aspekt, ale myslím si, že toto rozhodnutí bylo nejméně ze pětasedmdesáti procent nezávislým rozhodnutím vedení Hamásu,“ dodal. 

S tím souhlasí odborník na Írán z telavivské univerzity Raz Zimmt. „Toto je palestinský příběh,“ napsal na sociální síti X. Videa z útoku podle něj však poukázala na úroveň sofistikovanosti, která dalece přesahuje minulé pokusy Hamásu prolomit izraelská bezpečnostní opatření obklopující Pásmo Gazy. 

Současné použití raket, dronů, vozidel a motorových rogal podle Zimmta naznačuje, že ti, kteří útok plánovali, se inspirovali dalšími příklady hybridní války, možná i rusko-ukrajinským konfliktem. „Využil Hamás íránskou pomoc? Určitě ano. Měl Írán na této akci zájem? Ano. Potřebuje Hamás k činnosti íránské povolení? Ne. Došlo ke koordinaci mezi Hamásem, Íránem a Hizballáhem? Je to možné,“ uvedl Zimmt s tím, že rozhodnutí bylo ale podle něj přijato „Hamásem na základě jeho vlastních zájmů, vyplývajících z palestinské reality“.

Sofistikovanost útoku

Jonathan Schanzer z washingtonského think-tanku Foundation for the Defense of Democracies si je jist, že v útoku bude brzy nalezena íránská stopa. Předtím se podle něj Hamás zaměřoval spíše na sebevražedné bombové útoky a surové raketové údery.

„Tentokrát jde hluboko do Izraele a provádí operaci, která znamená významný odklon. Zasáhlo to srdce izraelských obranných sil. To se nepodobá ničemu, co jsme od Hamásu viděli v minulosti. A svědčí to o strategickém rozhodnutí, které tato organizace přijala a k němuž by podle mého názoru nedošlo bez jejích patronů v Teheránu,“ uvedl Schanzer pro server Politico

Podle Tomera Hamás rozvíjí své elitní jednotky už několik let, ale přesto je nynější útok svou úrovní zcela odlišný než ty předchozí. 

Ředitel výzkumu Blízkovýchodního fóra Jonathan Spyer rovněž uvedl, že Írán se snaží porazit Izrael strategií „smrti tisícem řezů“. „Jejich záměrem je snížit morálku Izraelců, způsobit, aby Izraelci ztratili důvěru ve své instituce, a přimět je, aby Izrael opustili,“ řekl. „To je důvod, proč podporují Hamás. To je důvod, proč vytvořili Hizballáh. Mají v úmyslu pokusit se obklíčit Izrael něčím, co bychom nazvali hybridními vojenskými silami.“

Spojenec Íránu – libanonský Hizballáh – již podnikl dva menší útoky na Izraelem okupované Golanské výšiny. Izraelská armáda tvrdí, že k zasažení cílů v Libanonu používala vrtulníky. „Operace Hamásu je událost, která mění realitu na Blízkém východě a která může Írán přimět k přechodu z fáze pokračující podpory a koordinace k přímějšímu zapojení,“ podotýká Zimmt. 

Nejhorší útok na Izrael za posledních padesát let podle BBC ukazuje, že Teherán je stále více ochotný poškozovat spojence USA a americký vliv v regionu oslabovat pomocí jiných skupin. Přichází také ve chvíli, kdy je vliv Íránu jako regionální mocnosti na vzestupu.

Reakce na dohodu Saúdské Arábie a Izraele?

Vystupování íránských představitelů je rovněž velkým varovným signálem pro největšího regionálního rivala Teheránu – Saúdskou Arábii. Tedy to, že je Írán ochoten vyvolat regionální konflikt, aby zabránil Rijádu normalizovat vztahy s Izraelem. Írán se podle pozorovatelů snaží omezit americký vliv právě tím, že oddělí jeho nejvýznamnější spojence: Izrael a Saúdskou Arábii. 

Útok totiž přichází ve vysoce citlivý diplomatický okamžik, kdy Saúdská Arábie naznačuje, že by mohlo mezi ní a Izraelem dojít k mírové dohodě. To je situace, která Teherán hluboce zneklidnila. 

Podle serveru Politico spustil saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán v Íránu poplach, když před měsícem v rozhovoru pro Fox News v souvislosti s diplomatickým jednáním s Izraelem řekl: „Každým dnem se blížíme (dohodě). Zdá se, že poprvé je to vážný pokus. Uvidíme, jak to dopadne.“ Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy.

„Mír mezi Izraelem a Saúdskou Arábií skutečně vytvoří nový Blízký východ,“ uvedl na konci září izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu k Valnému shromáždění OSN.

Írán sbližování obou zemí kritizuje

Íránští vůdci však dohodu kritizovali. „Navazování vztahů mezi sionistickým režimem a státy v regionu vráží dýku do zad palestinskému lidu,“ konstatoval íránský prezident. Také Chameneí na začátku října uvedl, že země usilující o normalizaci vztahů s Izraelem podstoupí velké riziko. „Postoj Islámské republiky je takový, že země, které s Izraelem sází na normalizaci, prohrají. Sázejí na prohrávajícího koně,“ řekl.  

Hizballáh spojuje sobotní útok právě se sbližováním Izraele a Rijádu. V prohlášení uvedl, že útok byl „rozhodující odpovědí na pokračující okupaci Izraele a vzkazem těm, kdo usilují o normalizaci s Izraelem“.  Snahy o normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, které jsou už tak obtížné, tak budou po těchto násilnostech pravděpodobně ještě oddáleny.  

„Existují otázky, zda se nyní nerozhoří další fronty, což je vážná obava, kterou Izrael dlouhodobě chová s ohledem na íránskou strategii obklíčení,“ uvedl Schanzer.

Zůstává nyní spousta otázek. Aktivizují se šíitské milice i v místech, jako je Sýrie? Zapojí se Hizballáh? „V příštích hodinách či dnech uvidíme, zda to byl jen pokus Hamásu učinit prohlášení a přihlásit se o pozornost, nebo zda jde o součást širší strategie, na níž se podílejí i další složky poplatné Íránu,“ dodává Schanzer. „Tohle je válka, které se všichni obávali, s íránským cílem obklíčit a možná i pokusit se udusit izraelský stát.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...