Strategicky už Rusko válku prohrálo, věří Putinův kritik Bondarev

Nahrávám video

Ruská invaze na Ukrajinu nemá mezi ruskými politiky, natož státními zaměstnanci takřka žádné otevřené odpůrce a kritiky. Jednou z mála prominentních výjimek je Boris Bondarev, který v květnu odstoupil z funkce poradce stálé mise Ruské federace při OSN na protest proti agresi. V obavách o svůj život a svobodu následně zažádal ve Švýcarsku o politický azyl.

Postavit se Putinovu režimu přímo v Rusku je mimořádně nebezpečné. A to i pro prominenty. Režim zatýká, stíhá a soudí každého podle nových a přísných zákonů, které počítají s mnohaletými tresty těžkého žaláře. Mnozí se ale domnívají, že v bezpečí nemusejí být ani kritici, kteří zůstali v zahraničí, například právě Bondarev.

„Nejde o odvahu. Je to o vaší morální povinnosti, když nemůžete dělat nic jiného než říct, že je to všechno špatné,“ prohlásil Bondarev.

To, že se lidé v Rusku často bojí mluvit otevřeně, podle něj neznamená, že by se plně identifikovali s politikou vůdce Vladimira Putina. „Mezi skutečnými zájmy ruské společnosti a ruského státu je velký rozdíl. Jde o zájem docela úzké skupiny lidí, kteří jsou v současnosti u moci. Zatímco Putinovým zájmem je zůstat u moci navždy. A bojí se jakéhokoli nepřátelství nebo vměšování Západu,“ vysvětlil Bondarev.

Ukrajina na bojišti může zvítězit

Putinův režim tvrdí, že se proti Západu vymezuje právě na ukrajinských bojištích. Podle Bondareva ale okupační síly nemusejí mít nutně vyhráno, a to ani přes jednoznačnou početní i materiální převahu.

„Každá země a každá armáda může být poražena. A musíme pochopit, že strategicky už Rusko válku prohrálo. Myslím si tedy, že ukrajinská armáda může na bojišti tu ruskou porazit,“ dodal Bondarev. 

Faktem také zůstává, že Kreml vede válku i na mnoha domácích frontách. A jednou z klíčových je ta mediální. Úřady a justice postupují nesmlouvavě proti celým redakcím i jednotlivým novinářům.

V pondělí Moskevský soud vyhověl žádosti státního regulátora Roskomnadzoru a označil za neplatnou licenci opozičního listu Novaja gazeta. Ve stejný den dostal reportér Ivan Safronov drakonický trest 22 let vězení za údajnou špionáž.

Bez podpory Putin padne. Sankce musí mířit na miliony lidí, řekl bývalý diplomat

Podle bývalého generálního konzula v Petrohradě Vladimíra Votápka tuší obtíže na Ukrajině nejspíš i ruská veřejnost. „Průměrný ruský občan není tak hloupý, aby bez výhrad věřil Putinově propagandě. Ale zároveň není tak statečný, aby své jiné názory dával otevřeně najevo,“ řekl v Horizontu ČT24. Situaci přirovnal k Československu osmdesátých let.

V Rusku se podle něj zatím ale „nerýsuje žádné jiné mocenské centrum“. Putin je závislý na tamních privilegovaných vrstvách například z obranného nebo energetického sektoru, uvedl. „Nedostatečně se zaměřujeme na to, abychom tyto privilegované vrstvy od Putina odtlačili, aby zůstal v mocenském vakuu a padl,“ řekl. 

„Zatím jsou osobní sankce strašlivě slabé a nedostatečné. Musíme se bavit ne o desítkách, stovkách a tisících, ale o statisících a milionech sankcionovaných,“ apeloval.

Podpora Putina elitami podle něj ale není bezmezná. Kdyby se ruský prezident rozhodl například vydat rozkaz pro odpálení jaderných zbraní, je Votápek přesvědčen, že by neprošel všemi vrstvami vojenského velení, jejichž souhlas je nutný k aktivaci zbraní. „Jsem přesvědčený, že pokud by zešílel a vydal by takový rozkaz, tak někdo z této kaskády velení nebude šílený a rozkaz neprovede,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 53 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 54 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 21 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...