Sto dní s Trumpem přineslo cla, příkazy, nátlak, škrty či žaloby

Nahrávám video

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.

Trumpovo chování od ledna do dubna podporovalo v průměru 45 procent americké veřejnosti. Je tedy jen o něco vyšší než ve stejném období po prvním nástupu do funkce v roce 2017. Tehdy Trumpa podporovalo průměrně 41 procent Američanů.

Obchodní válka s Čínou

Průzkum provedla agentura Gallup krátce poté, co Trump oznámil rozsáhlá cla na řadu zemí v rámci akce, kterou označil jako „Den osvobození“. Trump vyhlásil základní desetiprocentní sazbu a pak zvýšenou úroveň cel, která byla pro konkrétní státy specifická. Několik hodin poté, co tarify vstoupily v platnost, Trump oznámil devadesátidenní pauzu na vyšší sazby – s výjimkou Číny.

Mezi Washingtonem a Pekingem se během dubna odehrála vzájemná přestřelka, kdy oba státy zvyšovaly sazby na zboží z druhé země. Spojené státy na konci dubna uplatňovaly 145procentní cla na dovoz z Číny, přičemž Peking odpověděl 125procentním dovozním poplatkem na export ze Spojených států. Trump prohlásil, že očekává dohodu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, aby se vysoká dovozní cla výrazně snížila, ačkoli nulová nebudou.

Vzhledem k tomu, že Trump během prvních sto dní začal obchodní válku s americkými sousedy i s Čínou, a navíc se pustil do střetu s předsedou Federálního rezervního systému (Fed) Jeromem Powellem, tak akciové indexy od jeho nástupu do funkce klesají. Poté, co se zdálo, že Trump zmírnil postoj k čínským clům a Fedu, akcie sice vzrostly, celkově však index S&P 500 od dne inaugurace citelně klesl.

Rovněž během prvních sto dnů vlády George Bushe mladšího akciový trh prudce klesal – důvodem bylo splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Propadal se i v roce 2009 po nástupu Baracka Obamy kvůli hospodářské krizi, nakonec se ale odrazil ode dna a Obamových prvních sto dní zakončil růstem o osm procent.

Exekutivní příkazy

Trump hned na začátku svého druhého funkčního období podepsal 26 exekutivních příkazů, ke čtvrtku 24. dubna jich vydal 137. Je to třikrát více než u bývalého prezidenta Joea Bidena. Prezidenti Barack Obama a George W. Bush jich oba během prvních sto dnů v úřadu nevydali ani dvacet.

Nahrávám video

U Trumpa se jedná o různé příkazy, od zavedení cel až po zákaz papírových brček ve federálních budovách. Americké soudy registrují víc než osmdesát žalob, které napadají jeho exekutivní příkazy týkající se imigrace, genderu a diverzity či změn klimatu.

Migrace

Jedním z klíčových témat prezidentovy kampaně v roce 2024 bylo stejně jako v roce 2016 uzavření jižní hranice pro migranty žádající o azyl. Během prvních sto dní Trumpova druhého funkčního období se počet nelegálních přechodů hranic prudce snížil, čímž se urychlil trend, který začal už za Bidenovy administrativy.

Počet překročení hranice je nejnižší za posledních 60 let a téměř kopíruje čísla z doby Trumpova prvního působení v úřadu. Nový přístup Trumpovy administrativy, který ignoruje žádosti o azyl, jejichž platnost je zpochybněna u soudu, vede k tomu, že migranti mohou být rychle deportováni zpět do Mexika nebo posláni mimo USA deportačními lety, které většinou směřují do Latinské Ameriky, mimo jiné do neblaze proslulé věznice v Salvadoru.

Kvůli deportacím bez řádného procesu čelí Bílý dům kritice i řadě žalob.

Federální čistky

Jednou z nejviditelnějších iniciativ současné americké administrativy je snaha o škrty ve federálních výdajích. Reprezentuje ji především skupina pro vládní efektivitu (DOGE), kterou vede jeden z nejbližších Trumpových poradců a nejbohatší člověk světa Elon Musk. Sám Trump federální zaměstnance, mezi něž kromě úředníků patří učitelé, pracovníci ve zdravotnictví či správci národních parků, označuje dlouhodobě za zkorumpované.

Muskova skupina zasáhla do celé řady federálních agentur, hromadně posílala zaměstnance na neplacená volna nebo získávala přístup k řadě citlivých systémů a osobním datům Američanů, včetně těch vůbec nejcitlivějších v podobě čísel sociálního zabezpečení. DOGE rovněž čelí žalobám a kritice. V souvislosti s Muskovými podnikatelskými aktivitami se mluví o střetu zájmů, kvůli jeho neukotvené roli o ústavní krizi, či dokonce puči.

Miliardářova popularita kvůli angažmá v Trumpově administrativě poklesla. Dle sondáže agentury AP a institutu NORC na Muska příznivě hledí třetina dospělých Američanů, ještě v prosinci minulého roku šlo o 41 procent. Musk hodlá utlumit čas, který věnuje byrokracii, a soustředit se více na automobilku Tesla. Tu stále vede a její tržní hodnota, prodeje i zisk v posledních měsících výrazně klesly.

Tlak na Ukrajinu

Trumpova snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce byla jednou z hlavních priorit jeho zahraniční politiky během prvních sto dnů. Analytička Emma Ashfordová z think tanku Stimson Center míní, že Trump byl dlouhodobě nakloněný usmíření s Ruskem a chystal se na střet s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Myslím, že je upřímný, když říká, že chce, aby ta strašná válka na Ukrajině skončila, ale je to navázané na jeho první funkční období, na vyšetřování ‚Russiagate‘ (údajného spolčení se Trumpa s Ruskem před americkými prezidentskými volbami v roce v roce 2016 – pozn. red.) a na impeachment, jenž vycházel i z telefonátu Zelenskému,“ připomněla Ashfordová.

V roce 2019 Trump volal Zelenskému a snažil se ho přesvědčit, aby Ukrajina začala vyšetřovat Bidena. Podle Ashfordové je u Trumpa kvůli tomu vůči Zelenskému zakořeněná nevraživost, zcela oddělena od otázky, kdo rusko-ukrajinský konflikt začal a čí je to vina.

Po roztržce v Bílém domě se pak Trump se Zelenským setkal až na konci dubna během pohřbu papeže Františka. Prezident Ukrajiny označil jednání za „velmi symbolické s potenciálem stát se historickým, pokud se podaří dosáhnout společných výsledků“.

Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že ruský vládce Vladimir Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...