Sto dní s Trumpem přineslo cla, příkazy, nátlak, škrty či žaloby

Nahrávám video
90′ ČT24: 100 dní Donalda Trumpa ve funkci
Zdroj: ČT24

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.

Trumpovo chování od ledna do dubna podporovalo v průměru 45 procent americké veřejnosti. Je tedy jen o něco vyšší než ve stejném období po prvním nástupu do funkce v roce 2017. Tehdy Trumpa podporovalo průměrně 41 procent Američanů.

Obchodní válka s Čínou

Průzkum provedla agentura Gallup krátce poté, co Trump oznámil rozsáhlá cla na řadu zemí v rámci akce, kterou označil jako „Den osvobození“. Trump vyhlásil základní desetiprocentní sazbu a pak zvýšenou úroveň cel, která byla pro konkrétní státy specifická. Několik hodin poté, co tarify vstoupily v platnost, Trump oznámil devadesátidenní pauzu na vyšší sazby – s výjimkou Číny.

Mezi Washingtonem a Pekingem se během dubna odehrála vzájemná přestřelka, kdy oba státy zvyšovaly sazby na zboží z druhé země. Spojené státy na konci dubna uplatňovaly 145procentní cla na dovoz z Číny, přičemž Peking odpověděl 125procentním dovozním poplatkem na export ze Spojených států. Trump prohlásil, že očekává dohodu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, aby se vysoká dovozní cla výrazně snížila, ačkoli nulová nebudou.

Vzhledem k tomu, že Trump během prvních sto dní začal obchodní válku s americkými sousedy i s Čínou, a navíc se pustil do střetu s předsedou Federálního rezervního systému (Fed) Jeromem Powellem, tak akciové indexy od jeho nástupu do funkce klesají. Poté, co se zdálo, že Trump zmírnil postoj k čínským clům a Fedu, akcie sice vzrostly, celkově však index S&P 500 od dne inaugurace citelně klesl.

Rovněž během prvních sto dnů vlády George Bushe mladšího akciový trh prudce klesal – důvodem bylo splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Propadal se i v roce 2009 po nástupu Baracka Obamy kvůli hospodářské krizi, nakonec se ale odrazil ode dna a Obamových prvních sto dní zakončil růstem o osm procent.

Exekutivní příkazy

Trump hned na začátku svého druhého funkčního období podepsal 26 exekutivních příkazů, ke čtvrtku 24. dubna jich vydal 137. Je to třikrát více než u bývalého prezidenta Joea Bidena. Prezidenti Barack Obama a George W. Bush jich oba během prvních sto dnů v úřadu nevydali ani dvacet.

Nahrávám video
Horizont: 100 dní Donalda Trumpa ve funkci
Zdroj: ČT24

U Trumpa se jedná o různé příkazy, od zavedení cel až po zákaz papírových brček ve federálních budovách. Americké soudy registrují víc než osmdesát žalob, které napadají jeho exekutivní příkazy týkající se imigrace, genderu a diverzity či změn klimatu.

Migrace

Jedním z klíčových témat prezidentovy kampaně v roce 2024 bylo stejně jako v roce 2016 uzavření jižní hranice pro migranty žádající o azyl. Během prvních sto dní Trumpova druhého funkčního období se počet nelegálních přechodů hranic prudce snížil, čímž se urychlil trend, který začal už za Bidenovy administrativy.

Počet překročení hranice je nejnižší za posledních 60 let a téměř kopíruje čísla z doby Trumpova prvního působení v úřadu. Nový přístup Trumpovy administrativy, který ignoruje žádosti o azyl, jejichž platnost je zpochybněna u soudu, vede k tomu, že migranti mohou být rychle deportováni zpět do Mexika nebo posláni mimo USA deportačními lety, které většinou směřují do Latinské Ameriky, mimo jiné do neblaze proslulé věznice v Salvadoru.

Kvůli deportacím bez řádného procesu čelí Bílý dům kritice i řadě žalob.

Federální čistky

Jednou z nejviditelnějších iniciativ současné americké administrativy je snaha o škrty ve federálních výdajích. Reprezentuje ji především skupina pro vládní efektivitu (DOGE), kterou vede jeden z nejbližších Trumpových poradců a nejbohatší člověk světa Elon Musk. Sám Trump federální zaměstnance, mezi něž kromě úředníků patří učitelé, pracovníci ve zdravotnictví či správci národních parků, označuje dlouhodobě za zkorumpované.

Muskova skupina zasáhla do celé řady federálních agentur, hromadně posílala zaměstnance na neplacená volna nebo získávala přístup k řadě citlivých systémů a osobním datům Američanů, včetně těch vůbec nejcitlivějších v podobě čísel sociálního zabezpečení. DOGE rovněž čelí žalobám a kritice. V souvislosti s Muskovými podnikatelskými aktivitami se mluví o střetu zájmů, kvůli jeho neukotvené roli o ústavní krizi, či dokonce puči.

Miliardářova popularita kvůli angažmá v Trumpově administrativě poklesla. Dle sondáže agentury AP a institutu NORC na Muska příznivě hledí třetina dospělých Američanů, ještě v prosinci minulého roku šlo o 41 procent. Musk hodlá utlumit čas, který věnuje byrokracii, a soustředit se více na automobilku Tesla. Tu stále vede a její tržní hodnota, prodeje i zisk v posledních měsících výrazně klesly.

Tlak na Ukrajinu

Trumpova snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce byla jednou z hlavních priorit jeho zahraniční politiky během prvních sto dnů. Analytička Emma Ashfordová z think tanku Stimson Center míní, že Trump byl dlouhodobě nakloněný usmíření s Ruskem a chystal se na střet s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Myslím, že je upřímný, když říká, že chce, aby ta strašná válka na Ukrajině skončila, ale je to navázané na jeho první funkční období, na vyšetřování ‚Russiagate‘ (údajného spolčení se Trumpa s Ruskem před americkými prezidentskými volbami v roce v roce 2016 – pozn. red.) a na impeachment, jenž vycházel i z telefonátu Zelenskému,“ připomněla Ashfordová.

V roce 2019 Trump volal Zelenskému a snažil se ho přesvědčit, aby Ukrajina začala vyšetřovat Bidena. Podle Ashfordové je u Trumpa kvůli tomu vůči Zelenskému zakořeněná nevraživost, zcela oddělena od otázky, kdo rusko-ukrajinský konflikt začal a čí je to vina.

Po roztržce v Bílém domě se pak Trump se Zelenským setkal až na konci dubna během pohřbu papeže Františka. Prezident Ukrajiny označil jednání za „velmi symbolické s potenciálem stát se historickým, pokud se podaří dosáhnout společných výsledků“.

Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že ruský vládce Vladimir Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 19 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...