Stíhačky F-16 nebo dělostřelecká munice. Wilders znejistil nizozemskou podporu Ukrajiny

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

„Nenechte nizozemské domácnosti platit za válku, která není naše,“ prohlásil Wilders na sociální síti X 24. února 2022, tedy v den zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, upozornil server Kyiv Post (KP).

Za vlády premiéra Marka Rutteho, který se již neucházel o znovuzvolení, bylo Nizozemsko silným spojencem Ukrajiny, posílalo jí pomoc a vedlo mezinárodní iniciativu na dodávku stíhaček F-16. Výsledek voleb by mohl znamenat konec této éry, míní zpravodajský web The Kyiv Independent (TKI).

Wilders „politicky podporuje Ukrajinu“ a uznává, že Rusko je agresor, ale Nizozemsko musí být schopno bránit své vlastní území, řekl pravicově populistický politik 15. listopadu veřejnoprávní Nederlands publieke omroepbestel. Nizozemské dodávky jsou omezené, a proto by vojenská pomoc Ukrajině měla skončit, dodal.

Nicméně zůstává nejasné, co přesně by ukončení vojenské podpory znamenalo, uvedl Geert Jan Hahn, evropský reportér nizozemské mediální agentury BNR. „Nevíme, zda to znamená, že je proti dodávkám protivzdušné obrany“ nebo jiných zbraní, které přímo chrání civilisty. „Nebo proti evropskému obrannému průmyslu, který nyní budujeme a vyrábíme munici, kterou posíláme na Ukrajinu – o tom nic neřekl, protože se ho na to nikdo neptal,“ doplnil Hahn.

Volební program Wildersovy strany označuje Rusko za „agresora“ a jeho invazi na Ukrajinu za „nelegitimní“, není v něm však žádná zmínka o sankcích nebo jiných opatřeních proti Moskvě, napsal server Politico. Nicméně na síti X Wilders prohlásil, že „sankce jsou neúčinné a také špatné pro Nizozemsko“, připomněl KP.

Wildersův vztah k Ukrajině

Wilders vzbudil pozornost letos v květnu, kdy byl jedním ze tří politiků, kteří vynechali návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v nizozemském parlamentu. Wilders argumentoval tím, že návštěva odvádí pozornost od každoročního uctění památky obětí druhé světové války, které se konalo ve stejný den, napsalo Politico.

Wilders sice dříve odsoudil ruskou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, zároveň však uvedl, že Západ měl zablokovat potenciální vstup Ukrajiny do NATO. Odráží to jeho dřívější postoje, kdy v roce 2016 Wilders a jeho strana odmítli asociační smlouvu mezi Ukrajinou a EU, napsal TKI.

Wilders a Rusko

Oproti tomu ruský ultranacionalistický server Tsargrad ve čtvrtek ráno Wilderse označil za „příznivce Ruska“ a postavil ho do kontrastu s odstupujícím premiérem Markem Ruttem, „fanatickým příznivcem Ukrajiny“.

Stejně tak i kremelský propagandista Vladimir Solovjov na svém telegramovém kanálu ve čtvrtek ráno zveřejnil screenshot tweetu maďarského premiéra Viktora Orbána, v němž oslavuje Wildersovo vítězství jako znamení, že „vítr změn je tady“.

PVV pod Wildersovým vedením důsledně prosazovala vůči Rusku politiku appeasementu, míní Politico.

Během návštěvy Moskvy v roce 2018 se Wilders setkal s několika ruskými poslanci a úředníky, mezi nimi byl i šéf zahraničního výboru Dumy Leonid Sluckij, na kterého Západ uvalil sankce kvůli ruské anexi Krymu z roku 2014.

Zatímco se Wilders během návštěvy vyhýbal západním médiím, poskytl ruské státní televizi RT rozhovor, v němž chválil ruského vůdce Vladimira Putina jako muže, který se zastává „ruského lidu“, a proto je „příznivější“ než vedoucí představitelé EU, citovalo Politico.

Koaliční spolupráce může otupit hrany

Pro otázku podpory Ukrajiny je klíčové, že nizozemský politický systém funguje na koalicích a žádná strana nezíská absolutní většinu. Wilders chápe, že pokud se chce dostat k moci, bude klíčové dosáhnout konsensu, míní TKI.

Žádná z ostatních velkých stran neřekla, že chce podporu Ukrajině přerušit, zdůraznil Hahn. Při vytváření koalice, „i když má některá ze stran extrémní názory na určitá témata, nutnost kompromisu bude mít změkčující vliv na politiku v této konkrétní otázce“, uvedla Julia Soldatiuk-Westerveld, výzkumná pracovnice oddělení EU a globálních záležitostí Nizozemského ústavu mezinárodních vztahů Clingendael.

Pieter Omtzigt, který během tří měsíců od nuly vybudoval centristickou stranu Nová společenská smlouva a ve volbách získal 20 křesel, dříve vyloučil spojení sil s Wildersem. Ve středu večer ale řekl, že by byl otevřen rozhovorům, a odmítl vyloučit případné partnery. 

Avšak pravicová liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) nevstoupí do vlády vytvořené populisticky pravicovou PVV, řekla v pátek šéfka strany Dilan Yesilgozová-Zegeriusová. „Umožníme ale vznik středopravicové vlády. Podpoříme konstruktivní návrhy, takže je to určitá forma tolerance,“ dodala.

Politolog Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Vít Hloušek čeká, že Wilders a jeho strana sice budou ve vládní koalici, ale Wilders se nestane nizozemským premiérem kvůli svým názorům. Vyloučeno však není ani to, že ho „obstoupí“ strany zprava doleva a budou vládnout v široké koalici bez něho. I tuto variantu Nizozemsko již z minulosti zná. „Bude to však velmi komplikované, ať už bude vládu sestavovat kdokoliv,“ dodal politolog.

Vytváření vlády popisuje stránka nizozemského parlamentu jako „složitý a vzrušující proces“. Během sestavování kabinetu lze rozlišit tři hlavní funkce. Předseda či předsedkyně dolní komory po konzultaci s předsedy jednotlivých stran zastoupených v nové sněmovně určí takzvaného „scouta“ či „průzkumníka“. Ten má za úkol zjistit možnosti zformování různých koalic a na základě jednání se zástupci všech stran vyhodnotí, která koalice má největší šanci na úspěch, respektive získání většiny v dolní komoře. O výsledcích a návrhu dalšího postupu poté na plenárním zasedání informuje sněmovnu.

Následně přichází na řadu takzvaný informateur. Toho jmenuje dolní komora a má za úkol na základě předchozího zjištění dohlížet na jednání už o jedné konkrétní koalici. V případě, že rozhovory selžou, může poslanecká sněmovna stejného, či jiného informateura pověřit, aby hledal možnosti koalice jiné. Pokud jsou jednání úspěšná, vyústí v koaliční dohodu, která má obvykle stovky stránek.

Do závěrečné fáze vzniku nové vlády se pak zapojí formateur, zpravidla budoucí premiér. Jeho úkolem je, aby se formálně dotázal nominantů jednotlivých politických stran na jejich připravenost vstoupit do vlády a pak konkrétně rozdělit posty ve vládě.

Na závěr vláda představí své plány v parlamentu a hlasuje se o její důvěře. Poslední vláda Marka Rutteho před dvěma lety vznikala 271 dní.

Právě po zmatcích a průtazích ve volbách v roce 2021, kdy se na pozici scoutů protočilo několik lidí a druhou fázi dotáhl ke zdárnému konci až třetí informateur, zvažovala poslanecká sněmovna, že by nebylo od věci vrátit do vyjednávání o nové vládě krále, který do roku 2012 plnil funkci informateura. Tento návrh však nezískal podporu.

Cíle PVV

Hlavním Wildersovým předvolebním slibem bylo zastavit „azylovou tsunami“, kterou obviňoval z různých sociálních problémů včetně nedostatku bytů a vysokých nákladů na zdravotní péči, napsalo Politico

Spolu s tím vyzval k ukončení azylu pro uprchlíky a volného pohybu pracovních sil v rámci EU a navrhl, aby byla pro některé z nich zavedena pracovní víza. Chce také zrušit dočasná azylová povolení pro Syřany a zbavit zločince nizozemského občanství a deportovat je.

Wilders je kritický vůči klimatologům a domnívá se, že vláda vynakládá příliš mnoho prostředků na snižování emisí CO2. Proto se zasazuje o to, aby uhelné a plynové elektrárny zůstaly v provozu, a navrhuje zastavit výstavbu solárních parků a větrných turbín. Chce také vyvést Nizozemsko z pařížské klimatické dohody OSN. Místo toho hlásá přizpůsobení se klimatu – posílení hrází a investice do projektů, které by umožnily občasné rozvodnění řek, uzavřelo Politico. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...