Stačí připojení k internetu a občanka s čipem. Estonci už skoro dvacet let volí on-line

Nahrávám video

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

K on-line volbě potřebují voliči v Estonsku občanský průkaz a čtečku čipu, který je právě v dokladu totožnosti zabudován. Takový systém přitom není novinkou, v zemi se dá takto volit už od roku 2005. Tamní parlament navíc letos vyslovil souhlas s možností volby skrze mobilní telefon, novela však vstoupí v platnost až od podzimu.

Popularita on-line hlasování navíc mezi Estonci roste – zatímco v prvních volbách před devatenácti lety tento způsob využila jen necelá dvě procenta voličů, ve volbách v roce 2011 to byla zhruba čtvrtina voličů. Loni pak v parlamentních volbách hlasovala on-line formou více jak polovina lidí, kteří se voleb zúčastnili.

Podle českého velvyslance v Tallinnu Davida Krále Estonci obecně technologiím a digitálnímu státu důvěřují. Podotknul však, že se kolem on-line hlasování stále v zemi objevují určité pochybnosti, zda je volba bezpečná. Tématu se podle něj chytá především krajní pravice.

„Neustále upozorňuje na rizika, která jsou s tím spojená, kdyby se systém podařilo takzvaně hacknout. Ono to není úplně možné vyloučit,“ uvedl. Poukázal třeba na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která analyzovala loňské volby. Ukázala na určitá rizika, která souvisejí s čipovými občanskými průkazy.

„Estonci vědí, že ten systém není stoprocentně bezpečný, nicméně věří tomu, že v rámci estonské státní správy nemá nikdo zájem výsledky manipulovat,“ řekl.

Za důvěrou podle Krále stojí i „čistě praktické důvody“. Zmínil hlavně demografické rozložení obyvatel. „Estonsko je velmi řídce obydlená země. Dokonce tu nejsou ani vesnice ve stylu České republiky, jsou tu spíše samoty,“ popsal. Cesta z těchto odlehlých lokalit do vzdálených volebních místností by tak mohla voliče podle něj odradit.

Souvisí to i s hlasováním ze zahraničí – například v Africe má Estonsko na rozdíl od Česka jen jednu ambasádu, a to v Káhiře.

Jak Estonci volí?

Digitální volby probíhají v této pobaltské zemi od pondělí do soboty v daném volebním týdnu, pokračoval Král. V sobotu se on-line hlasování uzavře, v neděli se pak hlasuje „klasickým způsobem“ – ve volebních místnostech.

Král také připojil, že Estonci mohou své hlasy v průběhu voleb neustále měnit, započítává se vždy poslední volba. Kdyby si pak volič svůj výběr rozmyslel i po skončení on-line hlasování, může pak fyzicky odvolit v neděli ve volební místnosti a v platnosti je znovu poslední hlas.

Digitální volby v Česku

O on-line hlasování projevil zájem i prezident Petr Pavel, mluvil o tom třeba na diskuzním fóru v rámci loňského ročníku festivalu Colours of Ostrava. „Pojďme do 21. století. Udělejme elektronickou volbu a stejně tak i sběr podpisů pro registraci prezidentských kandidátů,“ prohlásil.

Podle člena představenstva Asociace softwarových agentur Martina Buriána v tuzemsku dosud nejsou on-line volby proto, že „pravděpodobně není společenská poptávka“. Digitální kapacity pro vytvoření takového systému však v Česku jsou, míní. „Dokonce bych řekl, že tu nevymýšlíme kolo, protože nástroje a systémy tady jsou. Technologie je určitě dál, než je lidská hlava,“ podotknul.

Samotný vývoj volební aplikace či podobného rozhraní podle Buriána záleží na tom, co od systému budeme očekávat. „Měla by přijít nějaká analýza možností, měla by být nějaká analytická fáze, kdybychom se podívali, co už v praxi funguje, a měli bychom zjistit požadavky, které na ten systém chceme,“ vyjmenoval některé faktory v potenciálním vývoji.

Mělo by se podle něj také vyjasnit, kdo bude systém provozovat, jak dlouho a jaké s tím souvisejí náklady. Samotný vývoj by prý mohl trvat i půl roku, ovšem nelze to jednoznačně vyměřit.

Česko podle Buriána jednou k elektronické volbě dospěje. „Je jen otázka, jestli do té stanice přijedeme jako poslední, jestli do ní přijedeme jako první – to už nestihneme – nebo jestli přijedeme v pelotonu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...