Správkyně Hongkongu stáhla návrh extradičního zákona. Příliš pozdě, vzkazuje jí přední aktivista

Nahrávám video

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v televizním projevu oznámila, že se rozhodla stáhnout návrh zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Zmíněný návrh zákona vyvolal v Hongkongu několikaměsíční demonstrace, které stále pokračují. Při posledním z protestů v noci na středu policie použila proti demonstrantům pepřový sprej a tři lidé museli být převezeni do nemocnice.

Protesty proti návrhu extradičního zákona začaly v Hongkongu v červnu a v některé dny při nich vyšly do ulic statisíce lidí. Kritici zákona se obávají, že norma by narušila právní nezávislost poloautonomního Hongkongu a že podezřelí vydaní do Číny by tam mohli čelit nespravedlivým, politicky motivovaným procesům.

Správkyně Hongkongu Lamová po protestech pozastavila schvalování kontroverzního návrhu zákona, demonstranti ale pokračovali ve svých akcích a požadovali jeho úplné stažení. „Vláda oficiálně stáhne tento návrh zákona, aby zcela rozptýlila obavy veřejnosti,“ řekla po setkání s poslanci správkyně a slíbila, že vládní činitelé zahájí s nespokojenými občany dialog. „Přetrvávající násilnosti poškozují základy naší společnosti,“ dodala.

Sinolog Filip Jirouš z výzkumného týmu Sinopsis upozornil, že zákon ještě není stažen: „Správkyně Lamová řekla, že stažení navrhne, což znamená, že se to stane až přibližně za měsíc na dalším zasedání legislativní rady.“ 

Požadavky demonstrantů se rozrostly

V tuto chvíli ale není jasné, zda oficiální oznámení o stažení návrhu zákona nepokoje ukončí, protože demonstrace postupně přerostly v požadavky na obecnější demokratické reformy v bývalé britské kolonii, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu.

„Teď už jde jenom o to, jestli v Hongkongu bude zavedena úplná demokracie, nebo Peking násilně či vojensky zasáhne,“ upozornil Jirouš. „Skutečná demokracie v Hongkongu by byla zásadním ohrožením pro pekingskou kontrolu ve městě. Si Ťin-pching včera prohlásil, že Hongkong, Tchaj-wan a Macao jsou dokonce zásadnější výzvou pro komunistické kádry než geopolitická situace, obchodní války a tak dále,“ dodal s odkazem na čínského prezidenta.

Demonstranti rovněž požadují nezávislé vyšetření údajné policejní brutality při zákrocích proti protestům a propuštění zadržovaných. Někteří z protestních vůdců ve středu uvedli, že demonstrace budou pokračovat, dokud nebudou tyto požadavky splněny.

Jeden z nejvýznamnějších prodemokratických aktivistů Joshua Wong prohlásil, že stažení návrhu extradičního zákona je „příliš málo a přichází příliš pozdě“. „Stupňující se policejní brutalita v uplynulých týdnech zanechala na celé hongkongské společnosti nesmazatelné stopy. Carrie Lamová oznámila stažení návrhu zákona, ale lidé nevěří, že jedná upřímně,“ podotkl Wong, který byl hlavní osobností hongkongských studentských protestů v roce 2014.

Hongkong od přechodu pod čínskou správu funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“ a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje.

Při zatím poslední z protestních akcí v noci na středu hongkongská policie použila pepřový sprej k rozehnání demonstrantů, kteří se sešli před policejní stanicí ve čtvrti Mong Kok a ve stanici metra Prince Edwarda. Tři muži ve věku 21 až 42 let byli po střetech hospitalizováni. Dva zůstávají v nemocnici ve stabilizovaném stavu, třetí byl již propuštěn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...