Spor o vodu z Nilu sílí. „Všechny možnosti jsou otevřené,“ hrozí si stomilionové země

Nahrávám video

V konžské Kinshase zkrachoval další z rozhovorů, které měly vyřešit nebezpečné spory o vodu z Modrého Nilu. Etiopie na něm dokončuje a plní Velkou přehradu etiopského znovuzrození. Súdán a Egypt dále po proudu životodárné řeky se stále více obávají kritického nedostatku vody. Problémy mohou zasáhnout území, které odhadem obývá na 250 milionů lidí. A spor může vyvolat i válku.

„Vzkazuji našim bratrům v Etiopii, aby se nedostali do situace, kdy sáhnou na jedinou kapku egyptské vody. Všechny možnosti jsou otevřené,“ zahrozil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí ve středu po zkrachovalých rozhovorech.

Etiopský ministr vodního hospodářství Seleši Bekele odvětil, že jeho země může stěží sahat na vodu ze země položené níže: „Používáme vodu z Etiopie pro své nutné potřeby, a to spravedlivě a rozumně bez významné škody pro sousedy.“

Súdánská ministryně zahraničí Mariam Al-Sádíková Al-Mahdíová tomu však nevěří. Po rozhovorech soptila: „Etiopská strana zneužívá rozhovory k tomu, aby všem vnucovala skutečnosti, které jasně ukazují porušení mezinárodního práva. A co je důležitější, i zásad dobré spolupráce mezi sousedy.“

Nádrž Velké přehrady etiopského znovuzrození, stav v listopadu 2020
Zdroj: Reuters

Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy připomněl, že Egypt vyhrožoval válkou kvůli vodě v Nilu už v roce 1979.

Technický kompromis je podle něj dobře uskutečnitelný. Přehradu je možné napouštět sedm až deset let, což by vedlo jen k malým ztrátám vody. „Zdá se, že to etiopské straně v dané chvíli nevyhovuje,“ dodal.

Cesta z nedostatku elektřiny

Etiopie vidí v největší umělé nádrži v Africe jedinou šanci na vyřešení kritického nedostatku elektrické energie. Vláda v Addis Abebě dokonce doufá, že bude s to elektřinu exportovat. I do sousedního Súdánu. Ten se ale obává o bezpečnost stavby v bezprostřední blízkosti své hranice.

Především však spolu s Egyptem řeší typický problém pouštních zemí. „Bude méně vody. Poškodí to řemeslníky i farmáře,“ obává se súdánský cihlář a hrnčíř Mutasím Al-Džejry.

Od etiopské hranice ke svému ústí do Středozemního moře Nil urazí přes tři tisíce kilometrů. Po celé délce na něm závisí životy stovek milionů lidí. Obavy mají všichni po celé délce toku, i ve vzdálené egyptské deltě.

Boj o vodu na Nilu
Zdroj: ČT24

Evropa a Amerika

Projekt odstartoval v roce 2011. Spory ho provázejí od počátku. Naději přinesla obecná deklaraci o možné spolupráci Egypta a Súdánu s Etiopií z roku 2015. Brzy ji vystřídala rostoucí nervozita a sílící konfrontace. Zatím jen verbální – ale úvahy o možném vojenském střetu zazněly už ve všech zúčastněných zemích.

Za vším je rychlé tempo stavby a především plnění přehrady. To by mělo s nadcházejícím obdobím dešťů vstoupit už do druhé sezony. Chartúm a Káhira požadují zpomalení. Prostor k jednání se mezitím zužuje a zatím poslední pokus o dialog nezachránil ani optimismus hlavního mediátora, Africké unie.

Súdán a Egypt teď požadují, aby k jednání přistoupily také Evropská unie a Spojené státy. Ty už pokus o zprostředkování dohody absolvovaly na začátku loňského roku. Nilský rébus ale Trumpova administrativa tehdy nevyřešila a tehdejší šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že situace nakonec přinutí Egypt k vojenskému zásahu.

Romancov připomněl, že podobných sporů je na světě víc. V Evropě je to Krymský kanál, který Ukrajinci po ruské okupaci poloostrova přehradili, což činí velké problémy. Řada sporů se vede v Africe i Asii, tam je to například spor o čínské přehrady na Mekongu kritizované státy na jeho dolním toku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...