Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Do křesla šéfky vlády Merkelová usedla v listopadu 2005 a poté po vyhraných volbách znovu ještě třikrát. „Svět se od té doby změnil. Nokia tehdy byla vedoucí značkou mezi mobilními telefony a hospodářství Číny bylo menší než německé, nyní je čtyřnásobné,“ řekla Merkelová.
„Společně jsme toho ale hodně dosáhli, na což můžeme být hrdí,“ uvedla kancléřka. Poznamenala, že Německo za jejího kancléřství čelilo řadě výzev, jako byly hospodářská krize v roce 2008 následovaná nebývalou migrační vlnou a nyní pandemií.
Podle Merkelové se svět za posledních patnáct let výrazně zrychlil, proto nepochybuje, že za dalších patnáct let bude doba vlivem digitalizace mnohem rychlejší a náročnější. „Víme ale, že síla naší země spočívá v lidech,“ prohlásila. Závěrem spolustraníkům popřála šťastnou volbu při rozhodování o budoucnosti.
Krampová-Karrenbauerová: Rezignovat bylo těžké, ale nutné
Před Merkelovou, která se s projevem připojila on-line, vystoupila s úvodním proslovem Krampová-Karrenbauerová. Ta se věnovala nejen tématu pandemie, ale také svému rozhodnutí ve funkci předsedkyně skončit. „Tento krok byl těžký, byl ale nutný,“ řekla. „Naše společná cesta byla nakonec kratší, než jsme předpokládali,“ uvedla. Do funkce byla zvolena v prosinci 2018, loni v únoru ale oznámila odchod.
Krampová-Karrenbauerová připomněla, že důvodem jejího rozhodnutí byla „existenciální krize v CDU“ po událostech v Durynsku. Tamní CDU tehdy s pomocí hlasů pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) pomohla k postu zemského premiéra liberálovi Thomasi Kemmerichovi. CDU i liberální FDP přitom do té doby spolupráci s AfD odmítaly.
Hlasování, kterému se Krampová-Karrenbauerová snažila zabránit, bylo proto v Německu vnímáno jako prolomení tabu a i Merkelová volbu kritizovala jako neodpustitelnou.
Merz favoritem
Na post předsedy CDU, od kterého není daleko ke kancléřské funkci, kandidují ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.
Za favorita průzkumy mezi straníky označují Merze, který patří ke konzervativnímu křídlu. Za jeho hlavního soupeře je považován liberál Laschet. Röttgen je sice vnímán jako outsider klání, v anketách ale dosahuje podobných výsledků jako Laschet.
Strana chtěla nástupce Krampové-Karrenbauerové najít rychleji, ale kvůli koronaviru musela sjezd opakovaně odložit. Protože pandemie stále není pod kontrolou, rozhodla se CDU nakonec pro digitální sjezd. Delegáti, kterých je 1001, jsou připojeni výhradně on-line. CDU nicméně na berlínském výstavišti vybudovala studio, které je centrem digitální akce. Všichni účastníci, kteří jsou ve studiu přítomni, museli při příchodu podstoupit test na koronavirus.
Pátek je vyhrazen projevům a zdravicím, s proslovy vystoupí mimo jiné ještě předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Generální tajemník strany Paul Ziemiak ve čtvrtek po jednání předsednictva prohlásil, že digitální sjezd je technicky dobře připraven. Portál strany, na kterém je přenos z jednání k dispozici pro veřejnost, byl ale v pátek večer několikrát přetížen. Vysílání tak nebylo dostupné, případně mělo výpadky. Přenos by ale neměl ovlivnit debatu delegátů, kteří mají k dispozici digitální plenární sál s digitální volební místností.
